Bonnie a Clyde (film)
| Bonnie a Clyde | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Původní název | Bonnie and Clyde |
| Země původu |  Spojené státy americké |
| Jazyk | angličtina |
| Délka | 107 min |
| Žánry | filmové drama kriminální film životopisný film akční film |
| Scénář | Robert Benton Robert Towne David Newman |
| Režie | Arthur Penn |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Warren Beatty Faye Dunawayová Gene Hackman Estelle Parsons Michael J. Pollard … více na Wikidatech |
| Produkce | Warren Beatty |
| Hudba | Charles Strouse |
| Kamera | Burnett Guffey |
| Střih | Dede Allen |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 4. srpna 1967 (Montreal International Film Festival) 13. srpna 1967 (New York) 14. srpna 1967 (Filipíny a USA) … více na Wikidatech |
| Produkční společnosti | Warner Bros. Warner Bros.-Seven Arts |
| Distribuce | Warner Bros.-Seven Arts Netflix |
| Rozpočet | 2,5 mil. $ |
| Ocenění | Oscar za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (1966) Oscar za nejlepší kameru (1966) National Society of Film Critics Award for Best Screenplay (1968) |
| Bonnie a Clyde na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bonnie a Clyde (v anglickém originále Bonnie and Clyde) je americký film z roku 1967, který natočil režisér Arthur Penn podle scénáře Davida Newmana a Roberta Bentona. Jedná se o retro gangsterku neboli životopisné akční kriminální drama inspirované skutečným příběhem populární meziválečné dvojice z období velké hospodářské krize 30. let Bonnie a Clyde. Tu ztvárnili Faye Dunawayová a Warren Beatty a dále jim herecky sekundovali Michael J. Pollard, Gene Hackman či Estelle Parsons. Film je řazen do „zlatého fondu“ světové kinematografie.[1]
Děj[editovat | editovat zdroj]
Příběh filmu vychází ze skutečných postav a skutečných událostí. Znuděná kavárenská servírka Bonnie Parker a čerstvě propuštěný kriminálník Clyde Barrow se dají dohromady a vydají se na dráhu plnou vášně, kradených aut a vyloupených bank, až jejich řádění vygraduje a zároveň skončí v krvavé policejní přestřelce.
Postavy a obsazení[editovat | editovat zdroj]
| Warren Beatty | Clyde Barrow |
| Faye Dunawayová | Bonnie Parker |
| Michael J. Pollard | C.W. Moss |
| Gene Hackman | Buck Barrow |
| Estelle Parsons | Blanche Barrowová |
| Denver Pyle | Frank Hamer |
| Dub Taylor | Ivan Moss |
| Gene Wilder | Eugene Grizzard |
| Evans Evans | Velma Davis |
Uvedení[editovat | editovat zdroj]
Film měl svou severoamerickou premiéru 4. srpna 1967 na montrealském festivalu, který tehdy zahajoval.[2] Do amerických kin jej pak společnost Warner Bros. uvedla newyorskou premiérou 13. srpna téhož roku.[3][4]
V době cenzurního uvolnění roku 1968 byl film odehrán i mimo soutěžní sekci na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary.[5] Byl poté nakoupen v balíku čtyř snímků téhož režiséra pro československou kinodistribuci,[6] v níž měl premiéru 13. března 1970.[7] Uváděn byl jako mládeži nepřístupný v originálním znění s titulky.[7]
Přijetí[editovat | editovat zdroj]
Film přišel v éře hnutí hippies, neúspěšně postupující války ve Vietnamu a protistátních nálad ve Spojených státech amerických.[8][9] Šedesátá léta představovala v Hollywoodu přerod od staré teatrální kinematografie[10] a hledání nových cest. Filmová studia tratila na tvorbě monumentálních výpravných historických filmů a prostor dostávaly alternativní nízkorozpočtové projekty. Mezi ty finančně úspěšné se zařadil právě Bonnie a Clyde, podobně jako Absolvent či o dva roky později Půlnoční kovboj.[9]
Kritika jej zprvu přijala jako „nevkusný“ a „příšerný“ (Time, 25. 8. 1967), „zavrženíhodný“, „sprostý a ponižující“ film, z něhož „se zvedá žaludek“ a který obsahuje „jednu z nejkrvavějších scén od Verdunu“ (Newsweek, 21. a 28. 8. 1967).[11] Podle Davea Kaufmana z Variety film „nepatřičně spojil komedii se zločinem“, scénář „vykreslil postavy nekonzistentně a zmateně“, režie byla taktéž „nekonzistentní“ a herecké výkony „nevyvážené“.[2]
Syrové vyobrazení násilí ve filmu bylo na tehdejší poměry skutečně přelomové, byť mu cestu vydláždily snímky U konce s dechem Jeana-Luca Godarda (1960) či Hitchcockovo Psycho (1960).[12] Režie a scénář se inspirovaly francouzskou novou vlnou a příběh i charaktery, ač pocházející ze 30. let, poskytly alegorii soudobé americké kultury 60. let.[10] Bonnie a Clyde sice páchali zločiny, jejich motivace však byla podmíněná okolnostmi (jako vzpoura proti systému) a zároveň dokázali prožívat lásku, což umožnilo zejména mladému publiku divácké souznění s nimi.[8] Film byl ostatně nabízen výstižným a chytlavým sloganem „Jsou mladí. Jsou zamilovaní. A zabíjejí lidi.“[12][13]
- ČSFD:
81 % [14] - Metacritic: 86 [15]
- Rotten Tomatoes: 88 % [16]
- IMDb: 7,8 [17]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Film získal Oscara za kameru Burnetta Guffeye a herečka Estelle Parsons zvítězila v kategorii ženského hereckého výkon ve vedlejší roli, v osmi dalších kategoriích pak byl snímek nominován. Řada neproměněných nominací jej čekala i u Zlatých glóbů. Faye Dunawayová získala britskou Filmovou cenu BAFTA jako nejslibnější nováček v hlavní roli.[18][19]
V soudobé československé kinodistribuci byl snímek „prodáván“ oceněním na argentinském Mezinárodním filmovém festivalu v Mar del Plata.[20]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Bonnie a Clyde [online]. Česká televize [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.
- ↑ a b KAUFMAN, Dave. Film Reviews: Bonnie and Clyde. Variety [online]. 1967-08-09 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASHAWATY, Chris. A look back at how 'Bonnie and Clyde' revolutionized Hollywood. EW.com [online]. 2017-08-11 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WAXMAN, Olivia B. What to Know About the Real Crimes Behind 'Bonnie and Clyde'. Time [online]. 2017-08-11 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PROKOPOVÁ, Alena. A. M. Brousil. Revue Filmový přehled [online]. 2017-05-25 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.
- ↑ HAVEL, Luděk. Hollywood a normalizace. Distribuce amerických filmů v Československu 1970-1989. Brno, 2008 [cit. 2020-12-17]. 181 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Pavel Skopal. s. 50. Dostupné online. Dále jen Havel (2008).
- ↑ a b Havel (2008), s. 132.
- ↑ a b Bonnie a Clyde [online]. Univerzitní kino Scala [cit. 2020-12-18]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠLECHTOVÁ, Věnceslava. Obraz americké filmové tvorby v československých médiích 70. let. Praha, 2011. 100 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce PhDr. Petr Bednařík, Ph.D.. s. 36. Dostupné online. Dále jen Šlechtová (2011).
- ↑ a b DUCCA, Matthew; MARTIN, Rebecca. 'As pointless as it is lacking in taste': The Reception and Re-Reception of Bonnie and Clyde. In: Critical Insights: Film: Bonnie and Clyde. 1. vyd. Ipswich, Massachusetts: Salem Press, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-61925-879-2, ISBN 1-61925-879-X. S. 48–63.
- ↑ HOBERMAN, J. ’A Test for the Individual Viewer’: Bonnie and Clyde’s Violent Reception. In: Why we watch : the attractions of violent entertainment. New York: Oxford University Press, 1998. Dostupné online. ISBN 0-19-511820-0, ISBN 978-0-19-511820-9. S. 116–143. (anglicky)
- ↑ a b GLEIBERMAN, Owen. ‘Bonnie and Clyde’ at 50: A Revolutionary Film That Now Looks Like the Last Work of Hollywood Classicism. Variety [online]. 2017-08-13 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RICHTEROVÁ, Michaela. Jsou mladí, zamilovaní a zabíjejí lidi. Takto filmaři uváděli do kin film Bonnie a Clyde.. SFDB.cz magazín [online]. 2020-07-10 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online.
- ↑ Bonnie a Clyde / Bonnie and Clyde (1967) [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Bonnie and Clyde [online]. Metacritic [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bonnie and Clyde (1967) [online]. Rotten Tomatoes [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bonnie and Clyde [online]. Internet Movie Database [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bonnie a Clyde: Ocenění [online]. Kinobox.cz [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Bonnie and Clyde: Awards [online]. Internet Movie Database [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Havel (2008), s. 78.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bonnie a Clyde na Wikimedia Commons - Bonnie a Clyde v Česko-Slovenské filmové databázi
- Bonnie a Clyde ve Filmové databázi
- Bonnie a Clyde na Kinoboxu
- Bonnie a Clyde v Internet Movie Database (anglicky)
