Psycho

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Psycho
Trailer
Základní informace
Původní název Psycho
Země Spojené státy americké
Jazyk angličtina
Délka 109 minut
Žánr horor
Předloha Psycho
Scénář Joseph Stefano
Předloha:
Robert Bloch
Neuveden v titulcích:
Samuel A. Taylor
Režie Alfred Hitchcock
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Anthony Perkins
Janet Leigh
Vera Miles
John Gavin
Martin Balsam
John McIntire
Produkce Neuvedeni v titulcích:
Alfred Hitchcock
Alma Reville
Hudba Bernard Herrmann
Kamera John L. Russell
Střih George Tomasini
Výroba a distribuce
Premiéra USA 16. červen 1960
Produkční společnost Paramount Pictures
Distribuce 1960–1968:
Paramount Pictures
od roku 1968:
Universal Pictures
Rozpočet 806 950 dolarů (odhad)
Ocenění Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (1960)
National Film Registry (1992)
Předchozí a následující díl
Psycho II
Psycho na ČSFD FDb IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Psycho je americký hororový snímek, natočený roku 1960 Alfredem Hitchcockem podle románu Roberta Blocha. Všeobecně bývá konstatováno (kupř. Truman Capote v knize rozhovorů), že literární předloha je slabší než film. Ani z hlediska detektivky kniha vzhledem k pointě neobstojí, protože autor užívá zavádějící věty, které znemožňují uhádnout řešení. Hitchcock se v případě tohoto filmu odchýlil od běžné praxe a natočil ho s nižšími náklady a štábem ve stylu svého televizního seriálu (jím ovšem režírovaného jen v případě asi deseti epizod), který byl na vrcholu popularity. Výsledkem byl i výrazný finanční úspěch.

Prolog[editovat | editovat zdroj]

Mladá žena Marion odcizí zaměstnavateli větší částku peněz a uprchne s nimi z města. Na útěku se na noc zastaví v motelu. Majitel motelu se jí svěří, že žije v domě nad motelem se starou matkou. Při sprchování je později Marion zavražděna nožem. O chvíli později se na místě objevuje majitel motelu a nepřímo obviňuje z vraždy matku. Nicméně koupelnu, v níž k vraždě došlo, uklidí a tělo Marion včetně jejího auta zaveze do bažiny. Zmizelou Marion ale velmi brzo začne hledat její sestra Lila a milenec Marion Sam, kteří si na tento úkol najmou soukromého detektiva. Ten najde stopu Marion až do motelu a začíná tam pátrat. Při tom je ale také zavražděn. Současně se Lila a Sam dozvídají, že matka majitele motelu je již mnoho let mrtvá. Vypraví se proto do domu u motelu. Tam je Lila napadena postavou v ženských šatech, při potyčce však vyjde najevo, že je to majitel motelu převlečený za mrtvou matku. V závěrečné scéně je vysvětleno, že majitel motelu svou matku zabil a propadl duševní chorobě, kdy se za ni vydával.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Asi nejznámější scénou je zavraždění Marion ve sprše. Sám Alfred Hitchcock o natáčení této scény (v knize Rozhovory Hitchcock Truffaut, Československý filmový ústav 1987, překlad Lubomír Oliva) říká:

„Natáčení této scény trvalo sedm dní a pětačtyřicet sekund filmu obsahuje sedmdesát různých postavení kamery. Pro tuto scénu mně vyrobili skvělou figurínu, z níž měla pod ranami nože prýštit krev, ale nepoužil jsem ji. Raději jsem natáčel s dívkou, nahým dvojníkem, který zastupoval Janet Leighovou. Z Janet vidíme jen ruce, ramena a hlavu. Všechno ostatní byl dvojník. Nůž se přirozeně ani jednou nedotkl těla, všechno se dělalo montáží. (…) V té scéně je nejvíc násilí z celého filmu. Jak se děj rozvíjí, je násilí stále méně, protože vzpomínka na tu první vraždu stačí vyvolat úzkost v okamžicích napětí, které následují.“

Další fakta[editovat | editovat zdroj]

Film se dočkal tří pokračování, z nichž třetí režíroval sám představitel hlavní role Anthony Perkins (mimochodem, v knize je tento hrdina tlustý). Čtvrté z nich je prequel, kde sice Perkins opět hraje, jeho Normana Batese v mládí a při utváření úchylky však představuje jiný herec (Perkins zemřel během příprav pátého dílu). Zajímavost: Série tudíž momentálně (2010) má podobnou strukturu jako čtyři filmy o Hannibalu Lecterovi, z nichž poslední se rovněž stal prequelem. Zatímco k filmům s Hannibalem však existují jako předlohy Harrisovy romány, Bloch napsal romány pouze tři a otázkou je, nakolik se jich drží druhý a třetí díl filmového Psycha. Obě série spojuje i tatáž postava reálného vraha Eda Gaina, avšak pozor: Zatímco u Blocha byl předlohou Normana Batese, u Harrise je pouze vzorem pro vraha, po kterém pátrá Hannibal v románu a filmu Mlčení jehňátek.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]