Bombardování Sarajeva (1944)
Bombardování Sarajeva se uskutečnilo během druhé světové války. Spojenecké (anglo-americké síly) na město útočily ze vzduchu hned několikrát v druhé polovině roku 1944.
Vzdušné údery na města v Bosně a Hercegovině za druhé světové války umožnil postup spojenců především v Itálii. Nejprve byla bombardována města na jihu země, která byla přirozeně k Apeninskému poloostrovu blíže (například Mostar). Dne 27. června 1944 bylo bombardováno Letiště Rajlovac, další den byly terčem významné budovy sarajevského železničního uzlu.[1] Hlavním důvodem bylo znemožnit dopravu silám Osy z oblasti Panonské nížiny přes Bosnu na pobřeží Jaderského moře. Další vzdušné údery se opakovaly na železniční objekty dne 8. září 1944[2] Hlavní cíle se nacházely západně od města v lokalitě Alipašin Most (zničeno bylo např. stejnojmenné nádraží). Popelem lehl ale i stejnojmenný uprchlický tábor, kde se nacházeli utečenci z východní Bosny.[2] Počty obětí tohoto útoku se pohybovaly někde mezi 200 až 300 osob.[3] V polovině měsíce října byly uskutečněny ještě dva údery proti městu, opět byly směřovány do obdobné lokality. Intenzifikace útoků vedla k tomu, že sirény se ozývaly často několikrát denně.[2]
Nejtěžší bombardování města se uskutečnilo dne 7. listopadu. Americké letectvo na něj použilo celkem 82 letadel. Cílem byl opět železniční uzel, nicméně kvůli špatné viditelnosti a mrakům byla zasažena podstatně větší plocha a byly patrné ztráty na životech i domech a infrastruktuře. O dva dny se opakoval ještě jeden úder, poté byl další zrušen kvůli špatným povětrnostním podmínkám. Poslední nálet na Sarajevo dne 19. prosince, zasaženo bylo Hrasno, severní část Koševa a Alipašin Most.[4]
Oběti bombardování
[editovat | editovat zdroj]Mezi oběťmi bombardování byly často také děti. Nacistická propaganda využila události k očernění partyzánů a z východu postupující Rudé armády. Z několika set obětí byla identikována většina. Podle národnosti byli mezi mrtvými nejčastěji Bosňáci a Srbové. Mezi zahynulými byli i dva české národnosti.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VRANA, Sead. Vazdušna bombardovanja Sarajeva u Drugom svjetskom ratu. In: Historical Searches. Sarajevo: [s.n.], 2020. S. 283. (bosensky)
- ↑ a b c d Sedmi novembar 1944. godine, jedan od najtežih dana u historiji Sarajeva. stav.ba [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ VRANA, Sead. Vazdušna bombardovanja Sarajeva u Drugom svjetskom ratu. In: Historical Searches. Sarajevo: [s.n.], 2020. S. 286. (bosensky)
- ↑ VRANA, Sead. Vazdušna bombardovanja Sarajeva u Drugom svjetskom ratu. In: Historical Searches. Sarajevo: [s.n.], 2020. S. 298. (bosensky)