Bohuslav Hubálek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohuslav Hubálek

poslanec České národní rady
Ve funkci:
1990 – 1990

poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1990 – 1992
Stranická příslušnost
Členství OF (1989-91)
čl. posl. klubu ODA (1991)
nezařazený (1991-92)
nestr. za KDU-ČSL (1992)

Narození 24. ledna 1933
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohuslav Hubálek (* 24. ledna 1933 Praha) je bývalý vězeň komunistického režimu, po sametové revoluci český a československý politik, poslanec České národní rady a Sněmovny lidu za Občanské fórum.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pochází z Prahy. V květnu 1945 se jako spojka a nosič zásob podílel na pražském povstání. Jeho rodiče měli až do roku 1949 obchod s malířskými potřebami v Dejvicích. V březnu 1949 byl po tři dny držen ve vazbě. Jeho otec Bohuslav Hubálek starší byl v červenci 1949 popraven jako jeden z členů protikomunistické odbojové skupiny Praha-Žatec.[1] Bohuslav Hubálek byl v prosinci 1949 podruhé držen ve vazbě a téhož roku vyloučen z gymnázia. V roce 1950 nastoupil jako dělník do punčochárny Elite Varnsdorf. V roce 1952 byl zatčen pro přechod hranic do Západního Berlína a odsouzen na pět let vězení. Propuštěn byl v roce 1955 (trest mu byl snížen v rámci prezidentské amnestie pro mladistvé). Opětovně nastoupil do podniku Elite. V roce 1956 byl ovšem odsouzen na rok a půl pro podporu maďarského povstání. Po propuštění roku 1958 pracoval jako převážeč cihel v cihelně ve Varnsdorfu. V roce 1968 zakládal ve Varnsdorfu pobočku Klubu angažovaných nestraníků. Vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Praze, kde maturoval v roce 1968. Do roku 1976 pracoval v manuálních profesích, pak byl revizním technikem pro nízké napětí a hromosvody a elektroúdržbářem. Podle vlastních slov odmítl podepsat Chartu 77 kvůli komunistické minulosti některých jejích signatářů.[2]

Po sametové revoluci se počátkem roku 1990 stal poslancem České národní rady v rámci procesu kooptace do ČNR jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. V ČNR setrval do voleb roku 1990.[3] Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod Praha) za OF. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 přešel v květnu 1991 krátce do poslaneckého klubu Občanské demokratické aliance, pak po několika týdnech až do konce svého mandátu působil jako nezařazený poslanec. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[4] V době dělení Občanského fóra se zúčastnil ustavujícího kongresu ODS v Olomouci, ale členem ODS se nestal pro nesouhlas s podílem bývalých komunistů na jejím vzniku. Ve Federálním shromáždění se podílel na přijetí Zákona č. 480/1991 Sb. ze dne 13. listopadu 1991 o době nesvobody (pracovně podle jeho vzpomínek nazývaného lex Hubálek).

V únoru 1992 mu Josef Lux, tehdejší předseda KDU-ČSL nabídl místo v čele kandidátní listiny pro Středočeský kraj (nestraník za KDU-ČSL). Ve volbách neuspěl. V 90. letech působil mimo aktivní politiku, ale připomínkoval zákony a v roce 1994 byl ředitelem Střediska pro dokumentaci protiprávnosti komunistického režimu při českém ministerstvu spravedlnosti, pak odešel do penze. Od roku 2000 vydává internetový magazín DOKLAD.[2] Je rozvedený, má dceru a syna.[2]

Trestní oznámení na Jana Šinágla[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2011 podal trestní oznámení na aktivistu Jana Šinágla (zpěvačka Helena Vondráčková s manželem Martinem Michalem podali obdobné oznámení v listopadu 2011). V trestním oznámení vinil Jana Šinágla z trestného činu dle § 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. B. Hubálek napadl některé pasáže Šináglova článku, v nichž bylo citací z blogu Tomáše Peciny uvedeno, že „Protektorát byl zkrátka takovým malým rájem na zemi“, „počet obětí jeho vlády je jen zlomkem obětí poválečné genocidy a se způsobem, jak v 50. letech vládli komunisté, se nedá vůbec srovnat“ a na závěr konstatoval „Táži se, neměl by být také Heydrich vyznamenán zákonem o zásluhách, anebo neměla by se minimálně v místě atentátu pořádat pietní shromáždění přinejmenším stejně početná, jaké se letos sešlo u hrobu zločince a masového vraha Klementa Gottwalda“? Zbyněk Petráček napsal 14. 7. 2012 v Lidových novinách: „Když Jan Šinágl napsal, že komunistický režim v 50. letech byl horší než vláda nacistů před atentátem na Heydricha, je to jeho interpretace a má na ni právo. Tím nepopíral zločiny hnědé ani rudé, pouze je stavěl do nezvyklého pořadí.[5] Policie začala případ šetřit v r. 2012.[6] [7][8][9][10] Trestní stíhání proti Janu Šináglovi bylo Krajským soudem v Praze 25. 4. 2013 pravomocně zastaveno.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ustrcr.cz/cs/bohuslav-hubalek
  2. a b c H U B Á L E K Bohuslav [online]. doklad-hubalek.cz [cit. 2012-07-25]. Dostupné online. (česky) 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-25]. Dostupné online. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-25]. Dostupné online. (česky) 
  5. Zbyněk Petráček: Nechte psát Šinágla Lidové noviny 14. 7. 2012 str. 10
  6. Vondráčková žaluje na aktivistu Šinágla, popíral prý genocidu [online]. lidovky.cz [cit. 2012-07-25]. Dostupné online. (česky) 
  7. http://www.sinagl.cz/postrehy-a-komentare/i-ty-nejnizsi-pocty-sudetonemeckych-obeti-prevysuji-mnohonasobne-pocet-obeti-heydrichiady-a-pravdepodobne-i-ceske-ztraty-za-protektoratu.html
  8. Archivovaná kopie. www.sinagl.cz [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-07. 
  9. http://www.pecina.cz/files/hubalek1.pdf od str. 3, bod IV. 2
  10. http://www.doklad-hubalek.cz/2012/cervenec/31_tiskove_prohlaseni_zlociny_nacismu.htm
  11. http://paragraphos.pecina.cz/2013/05/stihani-popirace-sinagla-pravomocne.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]