Bohland a Fuchs
| Bohland a Fuchs | |
|---|---|
 Pohled od jihozápadu | |
| Účel stavby | |
bývalá továrna | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorománský |
| Výstavba | konec 19. století |
| Současný majitel | Město Kraslice |
| Poloha | |
| Adresa | Lipová cesta 19, Kraslice,  Česko |
| Ulice | Lipová cesta |
| Souřadnice | 50°19′59,59″ s. š., 12°30′59,62″ v. d. |
  Továrna na hudební nástroje Bohland a Fuchs | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 17819/4-635 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohland a Fuchs (též Bohland & Fuchs) je název bývalé továrny na hudební nástroje v Kraslicích v okrese Sokolov.[pozn. 1] Přesné datum výstavby hlavní tovární budovy není známé, nejspíše to bylo koncem 19. století. Tovární objekty stojí při levém břehu Stříbrného potoka v místech, kde stával starší mlýn, zvaný Räumermühle.[1]
Objekt bývalé továrny je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Rozmach výroby hudebních nástrojů v Kraslicích umožnilo několik faktorů. Tím prvním byly značné zkušenosti s těžbou a zpracováním rud, především rud mědi. Měděná ruda se těžila a zpracovávala v okolí Kraslic po dobu mnoha století, s vrcholem rozkvětu v 15. až 17. století. Nejrozsáhlejší těžba byla v okolí nedaleké Tisové. Haldy strusky po tavení mědi se nacházejí především v okolí Bublavského potoka.[3] Druhým faktorem byly zkušenosti s výrobou mosazi. Již roku 1720 se v nedaleké Stříbrné připomíná manufaktura na výrobu mědi a mosazi. Místní mosazárna byla jedinou svého druhu v celém rakouském mocnářství. Povozy naložené mosazí odtud jezdily až do Benátek.[4]
V druhé polovině 19. století došlo k vybudování odbočky Buštěhradské dráhy ze Sokolova do Kraslic, což přineslo hospodářský rozmach města a oživení ve výstavbě industriálních objektů.[1]
Nástrojářský podnik na výrobu hudebních nástrojů založil v roce 1850 Gustav Bohland, o dvacet let později se k němu připojil Martin Fuchs. Oba partneři spolupracovali zřejmě již dříve, v roce 1870 však začali používat název firmy jako „Bohland & Fuchs“ a na svých výrobcích uváděli ochrannou známku v podobě kotvy s písmeny „B“ a „F“.[5] V roce 1896 pracovalo v továrně již 100 pracovníků.[6] Martin Fuchs se ujal obchodního vedení firmy a byl tím, který výrobu zmodernizoval, zavedl strojovou výrobu a parní pohon. Parní stroje a zavedení sériové výroby mělo za následek zvýšení produkce. Po smrti obou společníků převzali vedení firmy synové Johann a Hermann Fuchsovi, roku 1925 se stali majiteli firmy Karel a Adolf Fuchsovi. Firma se specializovala na tovární výrobu a s poměrně nízkými náklady vyráběla kvalitní hudební nástroje. Do produkce firmy patřily především žesťové nástroje – křídlovky, baskřídlovky, heligóny, pozouny, lesní rohy, ale i bicí nástroje – bubny, činely, tamburíny a triangly. Do produkce firmy patřily také dřevěné dechové nástroje.[5]
V letech 1910/1911 vyrobila továrna subkontrabasovou tubu (tzv. Riesen-Bass), která je také zapsaná v Guinnessově knize rekordů. Ta byla určena pro světovou výstavu v New Yorku. Na tubu šlo hrát, museli však k tomu být dva hudebníci, jeden foukal a druhý hrál. Tato tuba je vystavena ve výstavní síni závodu Amati-Denak.[7]
Ročně vyráběla továrna přibližně 6000 hudebních nástrojů. Za své výrobky získala firma řadu ocenění na světových výstavách např. roku 1862 v Londýně, roku 1867 v Paříži, roku 1873 ve Vídni, roku 1876 v Philadelphii, roku 1893 v Chicagu. Firma zaměstnávala přibližně pětset dělníků a měla zastoupení v New Yorku, Londýně, Hamburku, Madridu, Cařihradu, Aténách, Stockholmu, Buenos Aires a Sofii.[5]
V roce 1945 se továrna stala součástí sdružení výrobců hudebních nástrojů Amati Kraslice, následně v roce 1948 byla továrna zestátněna. Výroba hudebních nástrojů v Kraslicích se postupně soustředila jen do dvou objektů. Objekt továrny Bohland a Fuchs později sloužil jako garáže ČSAD. Po opuštění objektu dopravcem budovy chátraly. Teprve poté, co se stalo vlastníkem město Kraslice, došlo k záchraně a areál začaly využívat Technické služby města a provádějí zde recyklaci odpadů.[8]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Původním objektem je třípodlažní obdélná budova se sedlovou střechou s výrazně nízkým sklonem. Na hlavní budovu navazuje severním směrem zadní patrová budova. Vizuálně nápadné je provedení fasád. Režné červené cihlové zdivo je doplněno ozdobnými prvky z glazovaných zelených tvarovek. Hlavní průčelí budovy je prolomeno dvanácti okenními osami, rozdělenými lisénovými rámy do dvojic. Druhé a páté pole je završeno trojúhelnými atikami, jejichž plochy jsou členěny masivním obloučkovým vlysem s detailně vypracovaným dekorem. Obdobné řešení je v různé míře použito na celé budově. Objekty továrny jsou hodnotnou ukázkou historizující novorománské architektury s čitelnými prvky secese. Samostatně stojícími objekty je budova kotelny a komín. V téměř původním stavu se zachovala autenticita objektu s vysokou kvalitou architektonického řešení. Tím se objekt bývalé továrny na výrobu hudebních nástrojů řadí mezi významné dochované průmyslové stavby regionu z přelomu 19. a 20. století.[1][9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ V Památkovém katalogu Národního památkového ústavu je chybně uvedeno, že je to textilní továrna
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 364–364.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-23]. Identifikátor záznamu 128486 : Továrna Bohland a Fuchs. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ROJÍK, Petr. Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2015. ISBN 978-80-88017-24-0. S. 111–112.
- ↑ KOTĚŠOVEC, Václav. Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. 1. vyd. Praha: Svazek měst a obcí Kraslicka, 2011. 271 s. ISBN 978-80-86289-70-0. S. 204–220.
- ↑ a b c ŽŮRKOVÁ, Tereza. Výroba nátrubkových dechových nástrojů v českých zemích v 18. a 19. století se zaměřením na lesní rohy. Brno, 2015. 262 s. Dizertační práce. Masarykova univerzita. s. 170. Dostupné online.
- ↑ KOTĚŠOVEC, Václav. Kraslická čítanka. 1. vyd. Kraslice: Město Kraslice, 2013. 316 s. Kapitola Výroba dechových nástrojů, s. 111–112.
- ↑ Amati Kraslice [cit. 2018-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-24.
- ↑ Bývalá továrna Bohland a Fuchs v Kraslicích [online]. Kam po Sokolovsku [cit. 2018-01-23]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ BERAN, Lukáš, et al. Industriální topografie, průmyslová architektura a technické stavby, Karlovarský kraj. Příprava vydání Dvořáková Dita. Praha: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury, 2011. ISBN 978-80-01-04919-8. S. 89.
