Přeskočit na obsah

Bitva v Jávském moři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva v Jávském moři
konflikt: Boje o Nizozemskou východní Indii (1941–1942), Válka v Tichomoří
Vlajková loď kontradmirála Doormana – lehký křižník Hr. Ms. De Ruyter – krátce před bitvou
Vlajková loď kontradmirála Doormana – lehký křižník Hr. Ms. De Ruyter – krátce před bitvou

Trvání27.-28. února 1942
MístoJávské moře, Tichý oceán
Souřadnice
VýsledekJaponské vítězství
Strany
Námořní znak JaponskaJaponské císařství Vlajka USA se 48 hvězdamiUSA
NizozemskoNizozemské království
Spojené královstvíVelká Británie
AustrálieAustrálie
Velitelé
Takeo Takagi Karel Doorman
Síla
2 těžké křižníky
2 lehké křižníky
14 torpédoborců
2 těžké křižníky
3 lehké křižníky
9 torpédoborců
Ztráty
1 torpédoborec poškozen
1 křižník lehce poškozen
2 lehké křižníky potopeny
3 torpédoborce potopeny

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva v Jávském moři byla námořní bitvou v rámci první fáze pacifické kampaně druhé světové války. Námořní síly USA, Velké Británie, Nizozemského království a Austrálie pod společným velením ABDACOM se v ní střetly s japonským císařským námořnictvem ve snaze zastavit japonskou invazi do Nizozemské východní Indie. Během denní fáze bitvy 27. února 1942 přišli Spojenci o dva torpédoborce, zatímco těžký křižník HMS Exeter byl těžce poškozen a ustoupil z boje. Zbývající čtyři spojenecké křižníky se pokusily o noční útok na japonský invazní konvoj, ale ani tentokrát se jim nepodařilo proniknout skrz japonský doprovod: po zásazích torpédy se potopily oba nizozemské křižníky (vlajkový De Ruyter a Java) a zbytek spojeneckého svazu ustoupil. Nizozemský admirál Doorman zahynul při potopení své vlajkové lodě. Spojenecký útok znamenal odložení invaze japonských sil na východní Jávu o jeden den, zastavit ji však nedokázal.

Po bitvě v Jávském moři se Spojenci pokusili evakuovat zbývající námořní síly z Jávy na Cejlon a do Austrálie, což se ale povedlo pouze menším jednotkám, zatímco všechny tři zbývající spojenecké křižníky byly potopeny v následujících bitvách v Sundském průlivu a u Baweanu.

Po bitvě v Badungském průlivu byla Jáva ze tří stran obklíčena. Japonci dokončili většinu akcí v jihovýchodní Asii a mohli tak většinu svých sil soustředit na invazi na Jávu. Naproti tomu Spojenci otřesení řadou porážek i mimo tento prostor neměli prakticky žádnou možnost, jak posílit nedostatečnou obranu v oblasti Indonésie.

Poměr sil a plány stran

[editovat | editovat zdroj]

Invazní loďstvo tvořilo 41 transportních lodí. Blízkou ochranu jim zajišťovala skupina lodí pod vedením kontradmirála Šódži Nišimury ve složení: lehký křižník Naka a torpédoborce Murasame, Samidare, Harusame, Júdači, Asagumo a Minegumo. Další blízkou ochranu poskytovala skupina lodí pod velením kontradmirála Raizó Tanaki ve složení: lehký křižník Džincú a torpédoborce Jukikaze, Amacukaze, Tokicukaze, Hacukaze, Ušio, Sazanami, Jamakaze a Kawakaze. Vzdálenou podporu prováděla skupina pod velením kontradmirála Takea Takagiho ve složení těžký křižník Nači a Haguro.

Snahou kontradmirála Karla Doormana který velel spojeným silám USA, Velké Británie, Nizozemska a Austrálie (ABDA) bylo napadnout japonské transportní lodě a zabránit vylodění na Jávě. Doorman měl k dispozici těžké křižníky HMS Exeter a USS Houston, lehké křižníky Hr. Ms. De Ruyter, Hr. Ms. Java a HMAS Perth a torpédoborce Hr. Ms. Witte de With, Hr. Ms. Kortenaer, HMS Electra, HMS Jupiter, HMS Encounter, USS John D. Edwards, USS Paul Jones, USS John D. Ford a USS Alden.

Na první pohled by se mohlo zdát, že poměr sil byl přibližně vyrovnaný, ovšem šlo pouze o zdání. I když pomineme zastaralost některých spojeneckých lodí, je třeba si uvědomit, že spojenecké síly tvořily nesourodou směs čtyř námořnictev - nikdy dříve společně nebojovaly a kombinovaly 3 různé tradice námořního boje. Navíc japonská strana disponovala vzdušnou převahou. Údery japonských letadel a dokonalý přehled o situaci, který letecký průzkum dodával japonským velitelům, poskytoval japonské straně výhodu, která by sama o sobě stačila k rozhodnutí střetnutí.

Průběh bitvy

[editovat | editovat zdroj]

V denní části bitvy byly potopeny torpédoborce Kortenaer a Electra. Vyřazeny z boje byly torpédoborec Asagumo (druhý den doplul vlastní pomocí za doprovodu torpédoborce Minegumo do Balikpapanu) a těžký křižník Exeter, který doplul za doprovodu torpédoborce Witte de With o půlnoci do Surabaye.

V noční části bitvy byly potopeny lehké křižníky De Ruyter a Java a torpédoborec Jupiter. Kontradmirál Karel Doorman se potopil spolu se svou vlajkovou lodí De Ruyter.

Doormanův neúspěch umožnil japonské vylodění v Kraganu, které se uskutečnilo 28. února. Toto vylodění kryly těžké křižníky Mikuma a Mogami, lehký křižník Natori a 10 torpédoborců. Při pokusech o zabránění vylodění byla potopena v dílčích bitvách většina zbývajících lodí. V Sundském průlivu těžký křižník Houston a lehký křižník Perth a u Baweanu těžký křižník Exeter a torpédoborce Encounter a USS Pope. Zbytek lodí, které se zachránily, odplul na Cejlon nebo do Austrálie. Japonci ztratili druhý den bitvy minolovku W-2 a transportní lodě Sakura Maru a Horai, převážně v důsledku vlastní palby. Generál Hein Ter Poorten, velitel spojeneckých pozemních jednotek na Jávě, kapituloval 9. března 1942.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BOER, P.C. The Loss of Java: The Final Battles for the Possession of Java Fought by Allied Air, Naval and Land Forces in the Period of 18 February-7 March 1942. Singapore: NUS Press, 2011. ISBN 978-9971-69-513-2. (anglicky) 
  • COX, Jeffrey R. Rising Sun, Falling Skies: The Disastrous Java Sea Campaign of World War II. Oxford: Osprey Publishing, 2014. Dostupné online. ISBN 978-1-78096-726-4. (anglicky) 
  • DULL, Paul S. A Battle History of the Imperial Japanese Navy (1941-1945). Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 1591142199. (anglicky) 
  • HARA, Tameichi. Japanese Destroyer Captain (Pearl Harbor, Guadalcanal, Midway – The Great Naval battles as Seen Through Japanese Eyes). Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1591143543. (anglicky) 
  • HORNFISCHER, James D. Ship of Ghosts: The Story of the USS Houston, FDR's Legendary Lost Cruiser, and the Epic Saga of Her Survivors. New York: Bantam Books, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-553-38450-5. (anglicky) 
  • HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Krvavé oceány. Od plánu „Barbarossa“ k bitvě u Midway. Praha: Naše vojsko, 1994. 289 s. ISBN 80-206-0391-3. 
  • HUBÁČEK, Miloš. Pacifik v plamenech. 3. vyd. Praha: Mladá fronta, 1997. 436 s. ISBN 80-204-0642-5. 
  • WOMACK, Tom. The Allied Defense of the Malay Barrier, 1941-1942. Jefferson: McFarland & Company, 2015. ISBN 978-1-4766-6293-0. (anglicky) 
  • Combat Narrative: The Java Sea Campaign. [s.l.]: Publication Branch, Office of Naval Intelligence, United States Navy, 1943. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]