Přeskočit na obsah

Bitva u Čížové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Čížové
konflikt: Války o rakouské dědictví
Trvání22. listopadu 1741
Místovýchodně od vsi Čížová nedaleko Písku
Souřadnice
Výsledekúspěšný výpad císařské armády proti postupujícím Francouzům
Strany
Francouzské království Francie Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Velitelé
Francouzské království Maurice de Saxe (?) Habsburská monarchie Jan Jiří Kristián z Lobkowicz
Síla
neznámé oddíl uherských husarů
Ztráty
~ 300 mužů neznámé

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Čížové byla menším válečným střetem mezi císařskými oddíly armády polního maršála Jana Jiřího Kristiána z Lobkowicz a jednotkami francouzské armády spadající pod velení maršála Maurice de Saxe v první fázi válek o rakouské dědictví. Odehrála se 22. listopadu 1741 na okraji obce Čížová nedaleko Písku v jihozápadních Čechách. Francouzi tvořící zadní voj tažení kurfiřta Karla Albrechra Bavorského na Prahu zde byli překvapeni rychlým útokem uherské jízdy a utrpěli ztráty přes 300 mužů.

Před bitvou

[editovat | editovat zdroj]

Krátce po nástupu na trůn roku 1740 musela císařovna Marie Terezie čelit alianci států, které usilovaly o co největší oslabení Rakouska. Habsburské armády sváděly boje o rakouské Nizozemí s Francouzi a o své italské državy se Španěly. Ze západu monarchii napadli Bavoři a Sasové, podporovaní silným francouzským kontingentem, a ze severu úhlavní nepřítel, vojensky silné Prusko, nepřímo podporované Švédskem. Z původně lokální války o Slezsko, nazývané též první slezská válka mezi Pruskem a Rakouskem, vzešel celoevropský zápas, pojmenovaný jako Válka o rakouské dědictví.

Bavorsko a Sasko zpochybnilo nástupnictví Marie Terezie a v zápase o panovnický titul podpořilo Karla Albrechta Bavorského, který odcestoval spolu s vojskem ku Praze, kde se hodlal nechat korunovat českým králem. Sem jednotky Bavorů, Francouzů a Sasů dosáhly v říjnu a zahájili okupaci trvající až do roku 1742. V říjnu 1741 se bavorsko-francouzská vojska vydala od St. Pöltenu a zamířila na České Budějovice. U Plzně se potom spojila s dalšími sbory, které táhly do Čech od západu. Od severu přes Lovosice postupovali Sasové.[1]

Průběh střetnutí

[editovat | editovat zdroj]

19. listopadu rozbila u Prahy ležení bavorsko-francouzská vojska, Sasové pak dorazili až 24. listopadu. V dalších dnech pak ku Praze přicházely voje francouzských a bavorských vojsk připravených krýt týl přesouvající se armády. Ty při postupu obsadily Písek, který opustili 21. listopadu. Vstříc těmto silám směřovala armáda pod velením polního maršála Jana Jiřího Kristiána z Lobkowicz postupující ze svých původních pozic u Plzně.[2]

U obce Čížová nedaleko Písku se obě armády přiblížily natolik, aby 22. listopadu oddíl uherských husarů, kteří stihli dorazit Lobkowicze podpořit, mohl provést bleskový útok na francouzské pěší oddíly mezi Čížovou a Zlivicemi. Francouzi zde utrpěli ztrátu více než tři sta zabitých a mnoho zraněných vojáků, výše ztrát na rakouské straně nejsou známy. Padlí byli pohřbeni v hromadném hrobě u Čížové.[3]

Hodnocení bitvy

[editovat | editovat zdroj]
Hotel Otava v Písku, sgrafito znázorňující uherský útok u Čížové druhé zprava

Pro invazní vojsko nicméně nebyl střet nijak zásadním ohrožením tažení. Prahu pod velením vojenského velitele hraběte Ogilvyho[4] pak 26. listopadu po nočním útoku dobylo a v prosinci 1741 zde byl Karel Albrecht korunován vzdorokrálem. Lobkovicovy vojenské akce a problémy se zásobováním nicméně vynutily odchod bavorských, saských a francouzských jednotek z Prahy a následně též z Čech.[2] Hlavní tíhu bojů zde pak převzala především pruská armáda pod velením krále Fridricha II., který bojový výpad do Čech vítězně zakončil v bitvě u Chotusic 17. května 1742. Války o rakouské dědictví pak ovšem pokračovaly až do roku 1748.

Na místě bitvy byl vybudován mohutný kříž připomínající zdejší události, který za dobu své existence několikrát zanikl a byl následně obnoven.[3]

Bitvu u Čížové připomíná jedno z jedenácti sgrafitových fresek od Mikoláše Alše umístěných na fasádě hotelu Otava v Písku vystavěného roku 1899.

  1. Francouzi, Bavoři a Sasové v Čechách 1741-1743, Militaria.cz, Leonid Křížek, 21. 5. 2007
  2. a b Jižní Čechy za války o dědictví rakouské 1740-1748 :: primaplana.cz. www.primaplana.cz [online]. [cit. 2021-09-25]. Dostupné online. 
  3. a b Čížová | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2021-09-25]. Dostupné online. 
  4. HLAVAČKA, Milan. Karel Albrecht : příběh druhého zimního krále. 1. vyd. vyd. Praha: Akropolis, 1997. 155 s. ISBN 80-85770-50-4. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]