Bitva na Něvě
| Bitva na Něvě | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| konflikt: Novgorodsko-švédská válka | |||||||||
 Alexandr Jaroslavič Něvský v boji proti Švédům, autor Boris Chorikov | |||||||||
| |||||||||
| strany | |||||||||
 Novgorodská republika
|
 Švédské království
| ||||||||
| velitelé | |||||||||
 Alexandr Jaroslavič
|
Spiridon † Birger Magnusson
| ||||||||
| síla | |||||||||
| 1 300–1 400 osob[1][2] | asi 5 000 osob [1][2] | ||||||||
| ztráty | |||||||||
| Novgorodská kronika: 20 mrtvých |
Novgorodská kronika: „velký počet“ | ||||||||
Bitva na Něvě či Něvská bitva (rusky Невская битва) se odehrála 15. července 1240 na řece Něvě v místech dnešního Sankt-Petěrburgu mezi švédskými vojsky vedenými jarlem Birgerem a družinou Novgorodských pod velením knížete Alexandra Jaroslaviče, později zvaného Něvský.
Okolnosti[editovat | editovat zdroj]
Na pozadí bitvy stálo celkové oslabení Rusi následkem ničivých mongolských nájezdů po roce 1237. Toho chtěli využít Švédové k získání kontroly nad strategickým místem při ústí Něvy a města Stará Ladoga, které patřily mezi klíčové body na obchodní cestě „od Varjagů k Řekům“.
Průběh bitvy[editovat | editovat zdroj]
Poté, co se kníže Alexandr dověděl o postupu Švédů, vedl své vojsko podél řeky Volchovy, aby do Ladogy dorazil dříve, než protivník, což se mu podařilo. Ve městě se k jeho vojsku připojili také místní obyvatelé. Švédové, v jejichž řadách byli také Norové a Finové, mezitím pronikli k ústí řeky Ižory.
Rusové využili husté mlhy a napadli švédské ležení. Okamžik překvapení byl silný a Švédové utrpěli těžkou porážku, načež se zbytek švédské armády dal na útěk. V bitvě zahynul švédský vůdce jistý Spiridon, o němž není nic bližšího známo. Kroniky se zmiňují o tom, že Alexandr v průběhu bitvy vypíchl jarlu Birgerovi oko.
Někteří historici ztotožňují vůdce Švédů s jarlem Birgerem, který se bitvy přímo účastnil, případně s novgorodským arcibiskupem téhož jména. Při zkoumání Birgerových ostatků bylo v oblasti pravé očnice zjištěno zhojené vážně zranění, nicméně Birger na rozdíl od švédského vůdce zemřel až v roce 1266, 26 let po Něvské bitvě.
Následky[editovat | editovat zdroj]
Díky vítězství v této bitvě, v níž Alexandr prokázal pozoruhodné vůdčí schopnosti a odvahu, získal později přízvisko Něvský. Bitva na Něvě odvrátila švédskou invazi a na několik desítek let určila podobu rusko-švédské hranice.
Další slávy dosáhl Alexandr v bitvě na Čudském jezeře, která se udála o dva roky později.
Na domnělém předpokládaném místě bitvy, tehdy na předměstí Petrohradu, byl carem Petrem I. Velikým roku 1710 založen monastýr sv. Alexandra Něvského (Alexandro-Něvská Svatotrojická lávra) a v roce 1723 sem car nechal přenést ostatky velikého knížete.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva na Něvě na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schlacht an der Newa na německé Wikipedii.