Přeskočit na obsah

Bettina Smetanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bettina Smetanová
Bettina Smetanová
Bettina Smetanová
Rodné jménoBarbora Ferdinandiová
Narození9. listopadu 1840
Černé Budy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. prosince 1908 (ve věku 68 let)
Luhačovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánímalířka a básnířka
ChoťBedřich Smetana (1860–1884)
PříbuzníAlbertina Ferdinandová (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bettina Smetanová, křtěná Barbora Marie, rozená Ferdinandiová (9. listopadu 1840 Černé Budy[1]14. prosince 1908 Luhačovice), byla druhá manželka Bedřicha Smetany.

Kresba Bettiny Smetanové: Bedřich Smetana při poklepu na základní kámen k Národnímu divadlu 16. května 1868.

Otec Franz (František) Ferdinandi (1799–1878) byl od roku 1841 správcem panství v Obříství, kde zakoupil 1849 usedlost Lamberk jako rodinné sídlo. S manželkou Barborou, rozenou Pelzovou (1805–1883), měl osm dětí. Nejmladší ze sedmi dcer byla Barbora (Bettina).[2] Ke Smetanovi byla v příbuzenském vztahu již před sňatkem, neboť její sestra Albertina byla manželkou Bedřichova mladšího bratra Karla Smetany. Bedřich Smetana byl vdovec, když se v červenci 1859 setkal s Bettinou, zamiloval se do ní a požádal ji o ruku. Bettina svolila, ale vyžádala si roční odklad. Jejich svatba se konala 10. července 1860 v Obříství. Z manželství se narodily dcery Zdenka (1861–1936, provdaná Heydušková) a Božena (1863–1941, provdaná Grafová).[3]

Bettinin mateřský jazyk byla němčina, zpočátku tak komunikovala i se Smetanou. Teprve po definitivním usazení v Čechách (1862) přešli oba k češtině.[4] Bettina uměla také francouzsky, hrála na klavír, zpívala a malovala. Jejím učitelem byl v 60. letech 19. století malíř Anton Waldhauser. Měla také literární nadání, psala poezii a je autorkou jednoho operního libreta. Smetana pro ni napsal skladby: Bettina polka (JB 1:74), Souvenir de Bohême en forme de polkas, op. 13 (JB 1:77) a Večerní písně (JB 1:116) na slova Vítězslava Hálka.

Zemřela roku 1908 v Luhačovicích, kde byla také na místním hřbitově pohřbena.[5]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Sázava
  2. NEJEDLÝ, Zdeněk. Rodokmen Smetanovy rodiny. Dalibor časopis pro všecky obory umění hudebního. 30.04.1909, roč. 31, čís. 36–39, s. 250–251. Dostupné online. 
  3. MOJŽÍŠOVÁ, Olga. Bedřich Smetana [online]. Brno: Centrum hudební lexikografie, Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 7.9.2016 [cit. 2019-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-27. 
  4. MOJŽÍŠOVÁ, Olga; POSPÍŠIL, Milan. Bedřich Smetana. Korespondence I (1840-1862). 1. vyd. Praha: KLP & Národní muzeum, 2016. ISBN 978-80-87773-30-7. 
  5. REDAKCE. Rodina Bedřicha Smetany a Luhačovice | OperaPlus [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BARTOŠ, František. Smetana ve vzpomínkách a dopisech. 9. vyd. Praha: SNKLHU, 1954. 
  • ČAPKOVÁ, Běla. Z jabkenické myslivny. 2. vyd. Praha: Supraphon, 1982. 
  • HNILIČKA, Alois. Z rodinné korespondence Smetanovy. Příspěvek k povahopisu paní Bettiny Smetanové. Hudební revue. 1913/14, roč. 7, čís. 6–7, s. 291–297. 
  • HOLZKNECHT, Václav. Bedřich Smetana. Život a dílo. 2. vyd. Praha: Panton, 1984. 
  • OČADLÍK, Mirko. Ženy v životě Bedřicha Smetany. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1941. 
  • PISTORIUSOVÁ, Blažena. Josef Jiránek. Vzpomínky a korespondence s Bedřichem Smetanou. Umělecký a lidský portrét ve vzpomínkách, korespondenci a současné kritice. 2. vyd. Praha: SNKLHU, 1957. 
  • SÉQUARDTOVÁ, Hana. Bedřich Smetana. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1988. 
  • SMOLKA, Jaroslav. Osudové lásky Bedřicha Smetany. 1. vyd. Praha: Media Bohemica, 1998. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]