Berta Zuckerkandlová
| Berta Zuckerkandlová | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Berta Szeps |
| Narození | 13. dubna 1864 Vídeň |
| Úmrtí | 16. října 1945 (ve věku 81 let) Paříž |
| Místo pohřbení | krematorium s kolumbáriem Père-Lachaise |
| Povolání | překladatelka, novinářka, kritička umění, saloniérka, spisovatelka a divadelní kritička |
| Témata | žurnalistika, literatura a umění, divadelní kritika, umělecká kritika a salon |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie |
| Manžel(ka) | Emil Zuckerkandl (od 1886) |
| Děti | Fritz Zuckerkandl |
| Rodiče | Moritz Szeps |
| Příbuzní | Julius Szeps a Sophie Clemenceau[1] (sourozenci) Paul Clemenceau (švagr) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Berta Zuckerkandl-Szeps (13. dubna 1864 Vídeň – 16. října 1945 Paříž) byla rakouská spisovatelka, žurnalistka a kritička.
Život[editovat | editovat zdroj]
Berta Szepsová vyrostla ve Vídni v rodině rakouského novináře Mortize Szepse a jeho ženy Amelie. Provdala se za rakouského anatoma a antropologa Emila Zuckerkandla. Díky své sestře byla sešvagřena s francouzským prezidentem Georgesem Clemenceauem.
Berta Zuckerkandlová byla významnou činitelkou vídeňského kulturního života. Od konce 19. století až do roku 1938 vedla přední literární a umělecký salón, nejprve v Nusswaldgasse v Döblingu, později ve Oppolzergasse. V jejím salónu se stýkali přední duchové rakouské kultury, např. Gustav Klimt, Arthur Schnitzler, Otto Wagner, Max Reinhardt nebo Gustav Mahler, který se právě u ní setkal v roce 1901 se svou budoucí ženou Almou Mahlerovou. Díky této společnosti se živě zajímala o vídeňskou uměleckou modernu.
Napsala několik publikací, byla angažovanou novinářkou (přispívala do Wiener Allgemeinen Zeitung) a také překládala divadelní hry z francouzštiny, neboť byla velkou obdivovatelkou francouzské kultury.
V roce 1938 emigrovala do Paříže, později do Alžíru. Zemřela v Paříži v roce 1945.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Die Pflege der Kunst in Österreich 1848-1898. Dekorative Kunst und Kunstgewerbe, 1900.
- Zeitkunst Wien 1901-1907, 1908.
- Ich erlebte 50 Jahre Weltgeschichte, 1939.
- Clemenceau tel que je l'ai connu, 1944.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2024-04-02]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Berta Zuckerkandlová na Wikimedia Commons
