Přeskočit na obsah

Berengarie Navarrská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Berengarie Navarrská
královna anglická
Portrét
Kenotaf Berengarie Navarrské (klášter Epau)
Doba vlády11911199
Korunovace12. květen 1191
Narozeníasi 1165
Úmrtí23. prosince 1230
Le Mans
Pohřbenaklášter Epau
PředchůdceEleonora Akvitánská
NástupceIsabela z Angoulême
ManželRichard I. Lví srdce
DynastieJiménezové
OtecSancho VI. Navarrský
MatkaSancha Kastilská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berengarie Navarrská (francouzsky Bérangère de Navarre, katalánsky Berenguera de Navarra ; 1165?23. prosince 1230 Le Mans) byla anglická královna, manželka Richarda Lví srdce, po jehož boku se zúčastnila třetí křížové výpravy.

Manželství s Richardem

[editovat | editovat zdroj]
Richard Lví srdce a Berenguela na cestě (středověká iluminace - nikdy spolu na jedné lodi nepluli)

Berengarie se narodila zřejmě v polovině šedesátých let 12. století jako jedno z posledních dětí z manželství navarrského krále Sancha VI. Moudrého a Sanchi, dcery kastilského krále Alfonse VII. Podnět k manželskému svazku s Richardem Lví srdce dala Richardova energická matka Eleonora, která nechtěla dopustit spříznění s Kapetovci.[pozn. 1] Sňatku předcházelo nevěstino únavné putování za budoucím chotěm z jižní Francie přes Alpy a Lombardii do Pisy. Odtud se plavily obě dámy na Sicílii, kde v Reggiu di Calabria 30. března 1191 došlo k setkání.[1]

Richard Lví srdce totiž stejně jako francouzský král Filip vyslyšel volání křesťanstva na záchranu Jeruzaléma a vydal se na křížovou výpravu. Bylo mu dvaatřicet let a dle současníků byl světlovlasý, prchlivý a přes svůj pokročilý věk dosud nebyl ženatý. Dodnes se zpochybňuje jeho sexuální orientace. Slovy Richardova současníka:

Richardovy zájmy nesměřovaly k manželství...[2]

Královna matka zanechala Berengarii v Mesině a vrátila se zpět do Anglie. Svatba byla prozatím pro právě probíhající postní dobu odložena[3] a navarrská princezna se přidala ke křížové výpravě. Dle kronikáře Richarda z Devizes byla při odjezdu z Messiny zřejmě stále pannou.[4] Společně se svou budoucí švagrovou Johanou, vdovou po sicilském králi Vilémovi se během plavby prozíravě vyhnula hrozícímu zajetí u kyperského města Amathos. 12. května 1191 se provdala v Limassolu za Richarda a vzápětí byla korunována anglickou královnou.[4]

Na počátku června 1191 vyplula výprava z Kypru směrem ke Svaté zemi. Berengarie trávila většinu výpravy po boku švagrové Johany. Levantu obě ženy opustily společně s Damselou, dcerou svrženého kyperského císaře Izáka Komnena 29. září 1192, kdy vypluly směrem k Evropě. Poklidná plavba byla zakončena v Brindisi a pak se vydaly směrem k Římu, kde také zůstaly. Richard takové štěstí neměl, cestu mu zkomplikovala bouře a tak se vydal přes Korfu, Dubrovník a Rakousko, které se mu stalo osudným. Ve vsi Erdberg (dnešní součást Vídně) byl i přes svůj převlek rozpoznán a zajat. V zajetí strávil více než rok.

Manželé se setkali po mnoha peripetiích až 4. dubna 1195 pravděpodobně v Le Mans a usadili se v Thorée.[5]

Královna vdova

[editovat | editovat zdroj]

Richard zemřel 6. dubna 1199 za války s místohrabětem z Limoges na následky zranění kuší při obléhání hradu Châlus. Ke zranění došlo 26. března, po lékařském zákroku, kdy se chirurg snažil šíp z páteře vyjmout, začala Richarda sužovat horečka a infekce zkázu dokonala.[6] Stačil včas vyrozumět svou matku, která dlela v klášteře Fontevrault a zemřel jí v náručí.[7] Richardovo srdce bylo pohřbeno v katedrále Nanebevzetí Panny Marie v Rouenu, tělo v opatském kostele ve Fontevraultu a vnitřnosti na hradě Chalus.[7] Manželství zůstalo bezdětné.

Jako vdova žila Berengarie v Chinonu a pak v Le Mans, kde dodnes stojí dům, kde údajně královna vdova přebývala.[8] Zemřela roku 1230 ve věku snad i sedmdesáti let a je pohřbena v cisterciáckém klášteře Epau, který založila roku 1229 a trávila v něm podzim života.[4]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
  1. Richard byl již od roku 1169 snoubencem Adély, dcery Ludvíka VII. Ta však byla všeobecně považována za milenku Richardova otce Jindřicha II.
  1. OBERMEIER, Siegfried. Richard Lví srdce: král, rytíř, dobrodruh. Praha: Ikar, 1999. ISBN 80-7202-481-7. S. 73. 
  2. BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0512-9. S. 154. 
  3. KRISCHKE, Helena. Richard Lví srdce - mezi legendou a skutečností, Historický obzor 9/10 2007. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan, 2007. S. 194. 
  4. a b c Krischke, str. 196
  5. Obermaier, str. 191
  6. Obermaier, str. 206–207
  7. a b Obermaier, str. 207
  8. Obermaier, str. 222

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0512-9. 
  • OBERMEIER, Siegfried. Richard Lví srdce: král, rytíř, dobrodruh. Praha: Ikar, 1999. ISBN 80-7202-481-7. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Anglická královna
Předchůdce:
Eleonora Akvitánská
11911199
Berengarie Navarrská
Nástupce:
Isabela z Angoulême