Adéla Francouzská (1160)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adéla Francouzská
hraběnka z Ponthieu
Erb Kapetovců na vitráži v Chartres
Erb Kapetovců na vitráži v Chartres
Manžel Vilém II. z Ponthieu
Narození 4. října 1160
Úmrtí po lednu 1213
Potomci Jan II. z Ponthieu
Marie z Ponthieu
Rod Kapetovci
Otec Ludvík VII. Francouzský
Matka Konstancie Kastilská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adéla Francouzská (francouzsky Adèle, Adélaïde , Alix de France, 4. října 1160 – po lednu 1213)[1] byla dcerou francouzského krále Ludvíka VII. a jeho druhé manželky Konstancie, dcery kastilského krále Alfonse VII. Do dějin se zapsala jako milenka anglického krále Jindřicha II.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Královna Konstancie zemřela při Adélině porodu[3] a král Ludvík toužící po synovi, se již pět týdnů po královnině smrti potřetí oženil s mladou Adélou ze Champagne.[4]

Adélina starší sestra Markéta byla již jako nemluvně roku 1158[4] zasnoubena s anglickým následníkem trůnu Jindřichem. Jako nevěstino věno bylo určeno strategicky důležité hrabství Vexin, které leželo mezi anglickou Normandií a Ile-de-France, výsostným územím francouzských králů. V lednu 1169 se Ludvík VII. dohodl s anglickým králem Jindřichem II. o zásnubách mladší dcery Adély s Richardem Lví srdce. Poté byla Adéla odeslána na anglický dvůr, kde se postupem času údajně stala milenkou svého potenciálního tchána krále Jindřicha a plánovaná svatba s Richardem se ani na naléhání Ludvíka VII. nekonala.[2]

V červnu 1187 bylo uzavřeno francouzsko-anglické příměří a Jindřich se brzy poté rozhodl převést Richardovu Akvitánii na mladšího syna Jana,[pozn. 1] pokud uzavře sňatek s Adélou. Rozzlobený Richard se proti otci spřáhl s mladým francouzským králem Filipem II. a koncem roku 1188 na setkání v Bonmoulis předložili Jindřichovi soubor podmínek, v nichž byla zahrnuta i Adéla, která se měla konečně provdat za Richarda a ten by získal vládu nad provinciemi a byl by vazaly uznán za následníka anglického trůnu. Jindřich s návrhem nesouhlasil a Richard vzdal Filipovi lenní hold za všechny své francouzské državy. Na jaře roku 1189 začala další válka,[5] jež se stala starému králi osudnou. Zemřel 6. července 1189 v osamění s vědomím, že se dočkal zrady od obou synů.[6]

Richard Lví srdce dosedl na anglický trůn a záhy se chystal společně s Filipem II. na křížovou výpravu. Při přezimování na Sicílii se Filip pokoušel Richarda přesvědčit, aby konečně naplnil slib a s Adélou se oženil. Za zprostředkování flanderského hraběte se nakonec oba panovníci dohodli. Richard přislíbil, že vyplatí v Adélin prospěch 10 tisíc hřiven stříbra a Filip jej za to zprostil manželského slibu.[7] Richard se však neměl k jakémukoli sňatku a tak záležitost vzala do svých rukou jeho matka Eleonora Akvitánská. Místo Adély všeobecně považované za souložnici mrtvého Jindřicha II.[8] přivezla synovi na Sicílii novou nevěstu - navarrskou princeznu Berengarii.[9] Francouzský král během obléhání Akkonu vážně onemocněl[10] a na podzim roku 1191 se oproti předchozí úmluvě rozhodl odcestovat zpět do Evropy. Již v lednu 1192 pozval Jana Bezzemka do Paříže, nabídl mu Adélinu ruku a přislíbil mu být nápomocný při získání Richardova trůnu. Janovi v cestě na francouzský dvůr zabránila královna Eleonora společně s regenty.[11] Po Richardově zajetí v Rakousku se Jan skutečně do Paříže rozjel, složil Filipovi lenní přísahu za všechny kontinentální državy Plantagenetů a přestože byl ženatý, požádal o ruku Adély.[12] Opět zasáhla Eleonora a společně s regenty ostrovního království se jí podařilo donutit Jana ke stažení se na své statky.

Adéla se po mnoha letech čekání sňatku nakonec dočkala. Roku 1195 se vrátila zpět do Francie[1] a bratr Filip[13] ji provdal 20. srpna[14] za poněkud mladšího hraběte Viléma Talvase. Naposledy je Adéla společně s manželem písemně doložena v lednu 1213 v listině pro kostel Sainte-Marie v Clairvaux.[1]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jindřich I. Francouzský
 
 
Filip I. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Anna Kyjevská
 
 
Ludvík VI. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Floris I. Holandský
 
 
Berta Holandská
 
 
 
 
 
 
Gertruda Saská
 
 
Ludvík VII. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Amadeus II. Savojský
 
 
Humbert II. Savojský
 
 
 
 
 
 
Jana Ženevská
 
 
Adéla z Maurienne
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Burgundský
 
 
Gisela Burgundská
 
 
 
 
 
 
Štěpánka N. N.
 
Adéla Francouzská
 
 
 
 
 
Vilém I. Burgundský
 
 
Raimond Burgundský
 
 
 
 
 
 
Štěpánka Burgundská
 
 
Alfons VII. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Alfons VI. Kastilský
 
 
Urraca Kastilská
 
 
 
 
 
 
Konstancie Burgundská
 
 
Konstancie Kastilská
 
 
 
 
 
 
Ramon Berenguer II. Barcelonský
 
 
Ramon Berenguer III. Barcelonský
 
 
 
 
 
 
Matylda z Apulie
 
 
Berenguela Barcelonská
 
 
 
 
 
 
Gilbert z Gévaudanu
 
 
Dulce Provensálská
 
 
 
 
 
 
Gerberga Provensálská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Oba starší synové - Jindřich i Geoffrey byli v tu dobu již po smrti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c www.fmg.ac
  2. a b OBERMEIER, Siegfried. Richard Lví srdce: král, rytíř, dobrodruh. Praha: Ikar, 1999. ISBN 80-7202-481-7. S. 32. 
  3. www.fmg.ac
  4. a b KOLEKTIV. Francouzští králové v období středověku. Praha: Argo, 2003. ISBN 80-7203-465-0. S. 140. 
  5. Obermaier, str. 39
  6. Obermaier, str. 40-41
  7. Obermaier, str. 69
  8. Obermaier, str. 62
  9. Obermaier, str. 73
  10. DUBY, Georges. Neděle u Bouvines 27. července 1214. Praha: Argo, 1996. ISBN 80-7203-164-3. S. 29. 
  11. Obermaier, str. 121
  12. Obermaier, str. 151
  13. Obermaier, str. 192
  14. www.mittelalter-genealogie.de

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]