Bengálská kočka
| Bengálská kočka | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Země původu |  USA |
| Divoký předek | Kočka Bengálská (Prionailurus bengalensis) |
| Charakter | aktivní, temperamentní kočka |
| EMS kód | BEN |
| Tělesná charakteristika | |
| Hmotnost | 5,5 – 10 kg |
| Tělesný rámec | svalnaté, pružné tělo |
| Typ srsti | krátká, hustá |
| Klasifikace a standard | |
| Kategorie FIFe | III. Krátkosrsté a somálské kočky |
| Standardy | FIFe TICA |
 multimediální obsah v kategorii na Commons | |
Bengálská kočka patří mezi plemena kočky domácí. Toto plemeno připomíná divokou kočkovitou šelmu druhu kočka bengálská svým vzhledem, nikoliv povahou.
Plemeno je uznáno většinou velkých chovatelských organizací (např. TICA, FIFe). Výjimkou je převážně severoamerická CFA, která neuznává hybridní plemena.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší zmínka o kříženci kočky domácí a divoké kočky bengálské kočkou domácí pochází z roku 1889, od Harrisona Weira v knize Our Cats and All About Them.[1]
O první šlechtění tohoto plemene se pokusili američtí genetikové ve 20. stol, a to proto, že u divokých koček byla zjištěna nepřítomnost genu kočičí leukemie. I přes jejich snahu se jim však křížení nedařilo, kocouři byli neplodní a koťata prvního vrhu se nedala ochočit.
V roce 1963 se o další pokus zkřížení tohoto plemene a vyšlechtění bengálské kočky pokusila Američanka Jean Mill, zvolila metodu křížení divokých koček (samiček) s domestikovanými kocoury. Přese všechny problémy byla čtvrtá generace původních koček uznána některými asociacemi a i největší evropská felinologická asociace FIFe bengálské kočky uznala v roce 1999.[2]
Do České republiky bylo toto plemeno dovezeno až v 90. letech[3] a je i nadále velmi vzácné. Ať už pro svůj původ, divoký vzhled nebo cenu koťat, která se pohybuje od cca 20 do 40 tisíc Kč.
Ještě dnes se pro svou specifickou imunitu vůči kočičí leukémii zkoumají jedinci v národním institutu pro výzkum rakoviny.[4]
V roce 1986 zapsala mezinárodní organizace chovatelů koček (TICA) bengálskou kočku jako "nové plemeno"; v roce 1991 získaly bengálské kočky status šampiona TICA.[5] Governing Council of the Cat Fancy (GCCF) přijala bengálské kočky v roce 1997.[6] Fédération Internationale Féline (FIFe) přijalo plemeno do svého registru v roce 1999.[2] V roce 1999 pak byly bengálky přijaty do Australian Cat Federation (ACF).[7] V roce 2016 uznalo americké sdružení chovatelů Cat Fanciers ' Association bengálské kočky v kategorii "různé" s výtkou, že "plemeno musí být alespoň F6 (6 generací od divoké kočky bengálské nebo kočky domácí)".[8]
Rané generace
[editovat | editovat zdroj]Bengálské kočky z prvních tří generací chovu (F1, F2 a F3) jsou považovány za „základ“ nebo „rané generace“ tohoto plemene. Kocouři z rané generace jsou často neplodní. Proto jsou bengálské samice rané generace chovány pro plodné domácí bengálské samce pozdějších generací.[9] Nicméně, protože tento termín byl po mnoho let používán nesprávně, mnoho lidí a chovatelů stále odkazuje na kočky jako F2, F3 a F4, i když je tento termín považován za nesprávný.
Oblíbenost
[editovat | editovat zdroj]Plemeno se více vyvinulo v 80. letech. "V roce 1992 bylo u Mezinárodní asociace chovatelů koček registrovaných 125 chovatelů bengálských koček."[9] Po roce 2000 se bengálky staly velmi populárním plemenem. V roce 2019 bylo celosvětově u TICA registrováno téměř 2 500 chovatelů bengálských koček.[10]
| Růst chovu bengálských koček | |
|---|---|
| Rok | Chovatelé bengálských koček registrovaní u TICA |
| 1992 | 125 |
| 2019* | 2 492 |
*Číslo z roku 2019 zahrnuje pouze chovatele, kteří v názvu své chovatelské stanice používají slovo „bengálská“.[10]
Vzhled a stavba těla
[editovat | editovat zdroj]Bengálské kočky mohou vážit až 10 kg. Jejich tělo je mohutné, svalnaté s těžkými kostmi. Tvar jejich těla je aerodynamický: Trup je velký a svalnatý. Hlava poměrně malá, oblá a charakteristická pro toto plemeno svým divokým vzhledem. Na obličeji má značení, uši jsou spíše malé se zaoblenými boltci, čenich široký. Velmi výrazné jsou také její velké oči zelené či zlaté barvy mandlového tvaru. Na břichu má černé tečky. Ocas je střední délky, na konci vždy černě zbarvený. Zadní nohy jsou delší a silnější než přední, je to jedna z věcí, co jim zbyla po divoké kočce bengálské a dodává jim sílu a rychlost.
Barevné varianty
[editovat | editovat zdroj]
TICA uznává tyto barvené varianty:[11]
- Brown tabby – black marbled/spotted – černě mramorovaná/tečkovaná (rozetová)
- Silver tabby
- Seal lynx point
- Seal sepia tabby – sépiová tečkovaná/mramorovaná (rozetová)
- Seal mink tabby
- Spotted
- Marble
- Charcoal Spotted
- Charcoal marble
Žádoucí znak na srsti je tzv. glitter – zlatavý odlesk srsti.[12]
Povaha
[editovat | editovat zdroj]I když se bengálská kočka velmi podobá divoké kočce bengálské, její povaha není agresivní či divoká, spíše aktivní a temperamentní. Mají velmi silný mateřský a lovecký pud, proto není překvapením, že nejlepší hrou je pro ně lov. Snesou se i s jinými kočkami nebo psy, s hlodavci či ptáky se soužití nedoporučuje, přece jen je to šelma. Tyto kočky vyžadují pozornost a dají se i vycvičit, proto se toto plemeno doporučuje zkušeným chovatelům. Nedoporučuje se lidem, kteří oceňují klid a nejsou příliš aktivní.[13] Potřebují pozornost, větší prostor a velký škrábací kůl.
Bengálská kočka nevydává zvuk jako obyčejná kočka domácí. Namísto mňoukání vydává syčivý zvuk podobný krajtě královské. Také jako jedna z mála koček má bengálská kočka ráda vodu.[14]
Nemoci
[editovat | editovat zdroj]Toto plemeno se považuje za jedinečné díky imunitě vůči kočičí leukémii. Jinak netrpí dědičnými vadami, ale může se objevit oční zákal nebo srdeční problémy, vše záleží na prostředí, ve kterém byly kočky odchovány a na rodičích kotěte.
Hypertrofická kardiomyopatie (HCM)
[editovat | editovat zdroj]Největším problémem je u bengálských koček Hypertrofická kardiomyopatie (HCM). Hypertrofická kardiomyopatie je onemocnění, při kterém dochází k abnormálnímu zesílení (hypertrofii) srdečního svalu (myokardu). Zesílený srdeční sval znesnadňuje kočičímu srdci pumpovat krev.[15]
HCM je běžné genetické onemocnění u bengálských koček a momentálně (2018) není k dispozici žádné genetické testování. Ve Spojených státech se screening HCM provádí u certifikovaných veterinářů, kteří provedou echokardiogram. Chovné bengálské kočky by měly být každoročně vyšetřovány, aby se zajistilo, že hypertrofickou kardiomyopatií netrpí. Od ledna 2019 se North Carolina State University pokouší identifikovat genetické markery HCM u bengálské kočky.[16]
Jedna studie publikovaná v časopisu Journal of Internal Veterinary Medicine tvrdí, že prevalence hypertrofické kardiomyopatie u bengálských koček je 16,7 % (95 % CI = 13,2–46,5 %).[17]
Progresivní retinální atrofie (PRA-b)
[editovat | editovat zdroj]U bengálských koček se vyskytuje několik genetických onemocnění, jedním z nich je progresivní retinální atrofie (PRA nebo PRA-b). Toto onemocnění způsobuje postupnou ztrátu zraku, která může vést až k oslepnutí. Ztráta zraku začíná přibližně ve věku 7 týdnů a časem se zhoršuje. Ve dvou letech se zrak zhoršuje velmi signifikantně. Slepé kočky mívají obvykle větší potíže s nočním viděním a mohou tak být hlasitější a více závislé na svém majiteli. Jejich zornice jsou oproti normálu větší a často natahují vousy více před sebe.[18]
Deficit pyruvátkinázy (PK nebo PK-def)
[editovat | editovat zdroj]Deficit PK je běžné genetické onemocnění, které se u bengálských koček vyskytuje. Test na toto onemocnění zajišťuje chovatel. Chovné bengálské kočky by měly být testovány před uchovněním, aby se nepářili dva nositelé PK-def. Jedná se o test, který musí chovatel zajistit sám. Štětičkou vytře kočce tlamu a vzorek pošle do laboratoře.
Nazální ulcerativní dermatitida
[editovat | editovat zdroj]Unikátní forma ulcerativní dermatitidy postihující nozdry (rhinarium neboli neochlupená část nosu) bengálských koček byla poprvé hlášena v roce 2004.[19] Nástup příznaků je ve věku mezi 4 a 12 měsíci, kůže je suchá a šupinatá s progresivní hyperkeratózou, tvorbou fisur a krust.[20] Přesná příčina stále není objasněna. Předpokládá se, že nemoc je dědičná a nevyléčitelná, ale může příznivě reagovat na lokální léčbu steroidy, jako je prednisolon a mast s takrolimem.
Průměrná délka života
[editovat | editovat zdroj]Britská studie zkoumající veterinární záznamy zjistila, že bengálská kočka má průměrnou délku života 8,51 roku ve srovnání s průměrem 11,74 roku.[21]
Krevní skupina bengálské kočky
[editovat | editovat zdroj]Laboratoř veterinární genetiky UC Davis zkoumala krevní typy domácích koček. Ze studie vyplývá, že většina domácích koček má krevní skupinu AB. Běžné krevní skupiny jsou A a B, některé kočky mají vzácnou skupinu AB. U bengálských koček není dostatek vzorků, takže genetika krevní skupiny AB u tohoto plemene není dobře pochopena.[22]
Další studie krevních skupin u bengálských koček, která proběhla ve Velké Británii, testovala 100 jedinců. Dospěli k závěru, že všech 100 testovaných bengálských koček mělo krevní skupinu A.[23]
Línání a péče o srst
[editovat | editovat zdroj]O bengálských kočkách často chovatelé tvrdí,[24] že jsou hypoalergenní plemeno – tedy že je menší pravděpodobnost vyvolání alergické reakce. Bengálská kočka údajně produkuje nižší než průměrné hladiny alergenů, ačkoli to nebylo vědecky prokázáno od roku 2020.
Kočičí genetička Leslie Lyons, vedoucí laboratoře kočičí genetiky a komparativní medicíny na University of Missouri, s takovými tvrzeními nesouhlasí a poznamenává, že nic takového jako hypoalergenní kočka neexistuje. Údajná hypoalergenní plemena tak mohou stále vyvolávat reakci u těch, kteří mají závažné alergie.[25]
Dlouhosrstá (kašmírová) bengálská kočka
[editovat | editovat zdroj]V chovu bengálských koček se vždy vyskytovali několik dlouhosrstých jedinců (přesněji se středně dlouhou srstí). K vyšlechtění bengálské kočky bylo použito mnoho různých domácích koček a předpokládá se, že dlouhosrstý gen pochází z jednoho z těchto zpětných křížení. UC Davis vyvinula genetický test na dlouhou srst, aby mohli chovatelé šlechtit kočky s tímto recesivním genem.[26]
Některé chovné bengálské kočky mohou nést recesivní gen, který je příčinou dlouhé srsti. Pokud se spáří samec i samice, kteří jsou nositeli kopie dlouhosrstého recesivního genu, jejich koťat mohou být dlouhosrstá. V minulosti byla dlouhosrstá mláďata kastrována, dokud se někteří chovatelé nerozhodli vyšlechtit dlouhosrsté bengálské kočky (které se někdy nazývají kašmírové bengálské kočky).
Dlouhosrsté bengálské kočky začínají v některých chovatelských organizacích získávat větší pozornost, ale nebývají přijímány všeobecně. Od roku 2013 mají status „předběžného“ plemene v registru New Zealand Cat Fancy (NZCF) pod názvem Cashmere Bengal. Od roku 2017 přijímá Mezinárodní kočičí asociace (TICA) přijímá dlouhosrsté bengálské kočky do soutěží.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bengal Cat na anglické Wikipedii.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ WEIR, Harrison; ANIMAL RIGHTS NETWORK COLLECTION (NORTH CAROLINA STATE UNIVERSITY) NCRS. Our cats and all about them : their varieties, habits, and management, and for show, the standard of excellence and beauty. [s.l.]: Tunbridge Wells [England] : R. Clements and Co. 270 s. Dostupné online.
- 1 2 BOB SCHWARTZ - HTTP://WWW.FOTOGRAFICS.IT. Fédération Internationale Féline :: Breed standards. fifeweb.org [online]. [cit. 2026-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-20. (anglicky)
- ↑ CHLUPÁČI.CZ. Bengálská kočka je šelma a nehodí se pro každého | CHLUPÁČI.cz. chlupaci.cz [online]. 2022-01-10 [cit. 2026-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. jamis-kocky.net [online]. [cit. 2011-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-29.
- ↑ USER, Super. Bengal Breed. tica.org [online]. [cit. 2026-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-26. (anglicky)
- ↑ GCCF Online > Cat Breeds > Bengal. www.gccfcats.org [online]. [cit. 2026-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-11. (anglicky)
- ↑ Moments in History of ACF. www.acf.asn.au [online]. [cit. 2026-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Asian Leopard Cat Cross to Bengal, Prionailurus Bengalensis [online]. 2018-06-04 [cit. 2026-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 JONES, Joyce. The Pet Cat That Evokes the Leopard. The New York Times. 1992-09-20. Dostupné online [cit. 2026-02-03]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- 1 2 USER, Super. Catteries. tica.org [online]. [cit. 2026-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-02. (anglicky)
- ↑ Bengal [online]. [cit. 2026-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.adikia.eu [online]. [cit. 2011-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-20.
- ↑ Bengálská kočka [online]. [cit. 2024-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.bonte.estranky.cz [online]. [cit. 2011-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-05.
- ↑ MEFANET, SÍŤ LÉKAŘSKÝCH FAKULT ČR A SR. Hypertrofická kardiomyopatie – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2026-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Genetics Bengal Cat Hypertrophic Cardiomyopathy Study | NC State Veterinary Medicine. cvm.ncsu.edu [online]. [cit. 2026-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-25. (anglicky)
- ↑ LONGERI, M.; FERRARI, P.; KNAFELZ, P. Myosin-binding protein C DNA variants in domestic cats (A31P, A74T, R820W) and their association with hypertrophic cardiomyopathy. Journal of Veterinary Internal Medicine. 2013, roč. 27, čís. 2, s. 275–285. Dostupné online [cit. 2026-02-03]. ISSN 1939-1676. doi:10.1111/jvim.12031. PMID 23323744.
- ↑ Progressive Retinal Atrophy (PRA-b) (Bengal) | Veterinary Genetics Laboratory. vgl.ucdavis.edu [online]. [cit. 2026-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERGVALL, K. FC‐25 A novel ulcerative nasal dermatitis of Bengal cats. Veterinary Dermatology. 2004-08, roč. 15, čís. s1, s. 28–28. Dostupné online [cit. 2026-02-03]. ISSN 0959-4493. doi:10.1111/j.1365-3164.2004.411_25.x. (anglicky)
- ↑ Clinical Atlas of Canine and Feline Dermatology. Příprava vydání Kimberly S. Coyner. [s.l.]: Wiley Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-26. ISBN 978-1-119-22630-7, ISBN 978-1-119-22633-8. doi:10.1002/9781119226338. (anglicky)
- ↑ TENG, Kendy Tzu-Yun; BRODBELT, Dave C.; CHURCH, David B. Life tables of annual life expectancy and risk factors for mortality in cats in the UK. Journal of Feline Medicine and Surgery. 2024-05, roč. 26, čís. 5, s. 1098612X241234556. Dostupné online [cit. 2026-02-03]. ISSN 1532-2750. doi:10.1177/1098612X241234556. PMID 38714312.
- ↑ AB Blood Group in Domestic Cat Breeds | Veterinary Genetics Laboratory. vgl.ucdavis.edu [online]. [cit. 2026-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sage Journals: Discover world-class research. Sage Journals [online]. [cit. 2026-02-03]. Dostupné online. doi:10.1016/j.jfms.2009.03.008. PMID 19423375. (anglicky)
- ↑ Bengal Cats–Are They Hypoallergenic? | Bengal Cats – Bengals Illustrated. www.bengalsillustrated.com [online]. [cit. 2026-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-11.
- ↑ SCHMITT, Kristen A. There's No Such Thing as a Hypoallergenic Cat. Smithsonian Magazine [online]. [cit. 2026-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Long Hair | Veterinary Genetics Laboratory. vgl.ucdavis.edu [online]. [cit. 2026-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bengálská kočka na Wikimedia Commons
