Přeskočit na obsah

Ragdoll

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ragdoll
Základní informace
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Charakterpřítulná, komunikativní kočka
Průměrný věk10 let
EMS kódRAG
Tělesná charakteristika
Hmotnost4–9 kg
Hmotnost samce6–10 kg
Hmotnost samice4–7 kg
Tělesný rámecsvalnaté tělo
Typ srstipolodlouhá
Barvasvětlá, tmavá, vícebarevná
Klasifikace a standard
Kategorie FIFeKategorie II.

Ragdoll je druhá největší rasa koček domácích na světě, hned po mainské mývalí kočce.[chybí zdroj] Patří mezi polodlouhosrsté kočky a velikostně se řadí mezi středně velká plemena. Tělo těchto koček má působit mohutným dojmem. Kočky váží jen 4–7 kg, kdežto kocouři něco mezi 6–10 kg a jejich délka může dosahovat až jednoho metru.

Ragdoll je klidná, trpělivá a elegantní kočka, která vyniká svou vysokou inteligencí, což mnohým majitelům přináší do života veselé momenty. Díky své mírumilovné povaze jsou skvělými felinoterapeuty, avšak na straně druhé velice špatně snáší samotu a nezájmem svého majitele mohou velmi trpět.[rozpor] Kočky Ragdoll potřebují společnost, kterou může tvořit i jiné zvíře. Jsou taktéž velmi hraví, rádi aportují různé předměty a svého majitele pronásledují na každém kroku. Někdy jsou s nadsázkou označováni za pejsky v kočičím převleku.

Vzhled a stavba těla

[editovat | editovat zdroj]

Je velká, svalnatá, se silnými kostmi a plným hrudníkem. Srst je nejdelší na krku, na hlavě naopak nejkratší; obecně je velmi hustá, hedvábně jemná a nemá sklony k plstnatění. Koťata jsou většinou po narození celá čistá bílá, ale už po několika týdnech se začnou zbarvovat. Zbarvování srsti končí až ve 4 letech, kdy je ukončen i jejich tělesný vývin.

Hlava je klínovitá s pevnou, silnou bradou. Velké a oválné oči by měly být modře zbarvené (čím jsou tmavší, tím lépe[zdroj?]) a středně velké uši, posazené dále od sebe, jsou mírně zaoblené, nikoli do špičky. Nos je mírně prohnutý. Krk je obvykle krátký a tlustý a spolu s dlouhými chlupy plynule navazuje na hruď. Přední nohy jsou o něco kratší než zadní, zadní část mírně vystupuje nahoru. Velké tlapy mají kulatý tvar, mezi prsty vyrůstají chomáčky chloupků. Tyto kočky mají středně dlouhý a huňatý ocas.

Ragdoll patří mezi relativně mladá plemena. Zrodilo se v 60. letech 20. století v Kalifornii, kde bylo vyšlechtěno chovatelkou Ann Baker, která pro chov plemene využila bílou angoru – kočku jménem Josephina a kocoura vzhledově připomínajícího plemeno birma.

Josephina během březosti utrpěla autonehodu bez vážných zranění, ale Ann tvrdila, že se Josephině po autonehodě objevily typické vlastnosti pro ragdolly – po zvednutí do náruče kočička uvolní své svalstvo, tím se podobají hadrovým panenkám – podle toho také dostaly své jméno ragdoll (z angl. „rag“ hadr, „doll“ panenka). Zakladateli tohoto plemene se tedy stala koťata Fugiana, Buckwheat a Daddy Warbucks.

Ragdoll

Ragdoll jsou velmi přátelské k lidem, rády se mazlí, jsou extrémně přítulné, hravé, společenské a zvědavé. Vycházejí dobře i s ostatními kočkami. Toto plemeno je schopné dobře snášet samotu.[rozpor] Říká se, že se podobají psům (hlídají si své majitele, snadno se naučí chodit na procházky v postrojku a s oblibou nosí své kočičí hračkydokáže aportovat). Jsou velice důvěřivé, dokonce i k cizím a díky tomu je možné využívat je při felinoterapii. Kočky velmi rády odpočívají a dají se snadno naučit na domácí prostředí. Je ovšem také možné nechat je proběhnout venku a sem tam něco ulovit. Velmi snadno se přizpůsobí životnímu stylu majitele.[chybí zdroj]

Ragdoll jsou uznané ve třech typech (mitted, colorpoint a bicolor) a šesti základních barvách srsti (red, creme, seal, chocolate, blue, lilac). Jsou přípustné i varianty želvovinové (tortie) a s kresbou (tabby).

Kočky typu colorpoint musí mít nohy, uši, ocas i masku sladěné s trupem. Nos a polštářky na tlapkách mají tmavé, zatímco náprsenka, bříško a hruď jsou světlejšího odstínu. Nesmí mít nikde bílou barvu.

Mitted je podobný colorpointu, ale na nohách má bílé punčošky (bez tmavých fleků). Od ocasu až k bradě vede bílý pruh a polštářky na tlapách jsou růžové.

Ragdoll typu bicolor mají záda, uši, ocas a masku tmavě zbarvenou. Okolo nosu by měla být bílá skvrna ve tvaru obráceného písmene V.

Podle britské studie, která se zabývala veterinárními daty, je průměrná délka života Ragdollů 10,31 roku oproti celkovému průměru 11,74 roku.[1] Jedna studie vycházející z dat švédských pojišťoven ukázala, že z běžných kočičích plemen mají nejkratší průměrnou délku života Ragdollové a siamské kočky, jejich šance dožít se 10 let je 78 %.[2] Podle anglické studie z dat pacientů vyplývá, že průměrná délka života je 10,1 roku[3]. V souhrnu výskytu urolitiázy u koček byl Ragdoll nadměrně zastoupený s pravděpodobností 5,14[4]. Další anglická studie, která zkoumala přes 190 000 záznamů pacientů, uvádí, že u Ragdolla má menší pravděpodobnost onemocněním diabetem než kočky smíšených plemen. Rozšíření u Ragdollů je 0,24 % oproti průměru 0,58 %.[5]

Hypertrofická kardiomyopatie

[editovat | editovat zdroj]

Ragdolly často postihuje hypertrofická kardiomyopatie. Způsobuje ji autozomální dominantní mutace genů skupiny MYBPC.

V roce 2013 byly alelické frekvence mutace R820W 0,17 u koček z Itálie a 0,23 u koček ze Spojených států.[6] Tento zdroj uvádí, že rozšíření mutace R820W v Británii je 30 %.[7] V této studii bylo zjištěno, že výskyt hypertrofické kardiomyopatie je 2,9 % (95 % CI = 2,7–8,6 %).[6]

  1. TENG, Kendy Tzu-yun; BRODBELT, Dave C; CHURCH, David B. Life tables of annual life expectancy and risk factors for mortality in cats in the UK. Journal of Feline Medicine and Surgery. 2024-05, roč. 26, čís. 5. Dostupné online [cit. 2025-11-04]. ISSN 1098-612X. doi:10.1177/1098612X241234556. (anglicky)
  2. EGENVALL, A.; NØDTVEDT, A.; HÄGGSTRÖM, J. Mortality of Life‐Insured Swedish Cats during 1999–2006: Age, Breed, Sex, and Diagnosis. Journal of Veterinary Internal Medicine. 2009-11, roč. 23, čís. 6, s. 1175–1183. Dostupné online [cit. 2025-11-04]. ISSN 0891-6640. doi:10.1111/j.1939-1676.2009.0396.x. (anglicky)
  3. O’NEILL, Dan G; CHURCH, David B; MCGREEVY, Paul D. Longevity and mortality of cats attending primary care veterinary practices in England. Journal of Feline Medicine and Surgery. 2015-02, roč. 17, čís. 2, s. 125–133. Dostupné online [cit. 2025-11-04]. ISSN 1098-612X. doi:10.1177/1098612X14536176. (anglicky)
  4. ALBASAN, Hasan; OSBORNE, Carl A.; LULICH, Jody P. Risk factors for urate uroliths in cats. Journal of the American Veterinary Medical Association. 2012-04-01, roč. 240, čís. 7, s. 842–847. Dostupné online [cit. 2025-11-04]. ISSN 0003-1488. doi:10.2460/javma.240.7.842.
  5. O'NEILL, D.G.; GOSTELOW, R.; ORME, C. Epidemiology of Diabetes Mellitus among 193,435 Cats Attending Primary‐Care Veterinary Practices in England. Journal of Veterinary Internal Medicine. 2016-07, roč. 30, čís. 4, s. 964–972. Dostupné online [cit. 2025-11-04]. ISSN 0891-6640. doi:10.1111/jvim.14365. PMID 27353396. (anglicky)
  6. 1 2 Wayback Machine. www.vetogene.it [online]. [cit. 2025-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-11.
  7. Cardiomyopathy (heart disease) in cats. icatcare.org [online]. [cit. 2025-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-08-08. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]