Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Nebelung

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nebelung
Nebelung
Nebelung
Základní informace
Země původu Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Charakter jemná, hravá, zdrženlivá
Tělesná charakteristika
Hmotnost 2,25–5 kg
Hmotnost samce 4–5 kg
Hmotnost samice 3–4 kg
Tělesný rámec štíhlé a odlehčené tělo
Typ srsti jemná, středně dlouhá
Barva modrá
Klasifikace a standard
Standardy

TICA

WCF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons

Nebelung je původem americké plemeno kočky vyšlechtěné z ruské modré kočky. O vyšlechtění plemene se v 80. letech 20. století zasloužila americká chovatelka Cora Cobbová. Jako první nebelung je uváděn kocour Siegfried, jenž se narodil domácí kočce jejího syna a jako jediné kotě z vrhu měl dlouhou srst. Roku 1986 se spářil se svou sestrou z následujícího vrhu, jež dostala jméno Brunhilda, a narodila se jim modrá koťata. Po sepsání plemenného standardu společně s odborníkem z The International Cat Association (TICA) byl nebelung touto organizací uznán jako nové plemeno v roce 1987, další velké organizace jako Fédération Internationale Féline či Cat Fanciers' Association plemeno zatím neuznaly. Název nebelung pochází z němčiny a znamená mlžná bytost.

Nebelung je středně velká kočka vážící průměrně 2,25–5 kg. Tělo je dlouhé a dobře osvalené. Středně dlouhá, jemná a hustá srstpodsadou je jednotně šedá, plemeno díky ní, vyjma stříbřitého tippingu (zbarvení konečků srsti), připomíná ruskou modrou kočku.

Plemeno je hravé, ale zdrženlivé; zatímco se svým majitelem může navázat silná pouta, cizích lidí se obvykle bojí.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název nebelung pochází z německého nebel znamenající mlha, uvažovalo se však také o tom, že jde o anglickou transkripci původního slova nibelung.[1] Celý název v překladu zní mlžná bytost[2] a poukazuje na neobvyklou barvu srsti,[3] konkrétně stříbřité znaky na modré srsti.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nebelung je dlouhosrstá varieta ruské modré kočky. Na konci 19. století bylo možno na výstavách vidět ruské modré kočky v dlouhosrsté i krátkosrsté variantě, dlouhosrstá varianta však začala pomalu mizet a občasně narozená dlouhosrstá koťata ruských modrých koček byla prodávána jako domácí mazlíčci s cílem zachovat ruskou modrou kočku jako krátkosrsté plemeno.

O uznání plemene se v 80. letech 20. století zasloužila americká chovatelka Cora Cobbová.[2][5] Prvním registrovaným nebelungem a zakládajícím plemeníkem byl kocour Siegfried (jenž nesl pojmenování po stejnojmenném drakobijci z německého středověkého eposu Píseň o Nibelunzích[3][5]), kotě černé krátkosrsté domácí kočky, kterou vlastnil její syn Karl, a dlouhosrstého kocoura připomínajícího černou angorskou kočku.[3] Siegfried měl jako jediné kotě z vrhu dlouhou modrou srst. Roku 1986 byl spářen se svou modrou dlouhosrstou sestrou z následujícího vrhu, jež dostala jméno Brunhilda (islandská královna z téhož díla).[5] Jejich koťata vytvořila základ nového plemene.[2]

Ke konci 80. let 20. století došlo ve východní Evropě ke znovuobjevení a rozvoji chovu ruských modrých koček, z nichž ty s genem pro dlouhou srst byly používány rovněž k chovu nebelungů.[3] Po sepsání plemenného standardu společně s odborníkem z The International Cat Association (TICA)[5] byl nebelung touto organizací předběžně uznán v roce 1987 a plně pak o deset let později. Další velké organizace, jako Fédération Internationale Féline či Cat Fanciers' Association plemeno neuznávají.[2]

Jedná se o vzácné plemeno, chované především v Rusku a několika dalších zemích Evropy a ve Spojených státech amerických.[5]

Nebelung stál částečně za vznikem plemene chantilly tiffany.[6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Modře zbarvený kocour nebelunga sedící na látkové podložce, v pozadí skříň a dveře
Kocour

Nebelung je plemeno kočky umírněného orientálního typu střední velikosti.[1][4] Průměrná hmotnost dosahuje 2,25−5 kg,[7] kocouři váží 4−5 kg a kočky 3−4 kg.[1] Tělo je dobře osvalené a dlouhé,[1] zároveň však štíhlé a lehké,[8] celkově působí elegantním dojmem.[9] Ocas plemene je dlouhý a chlupatý,[9] v případě položení na záda by měl nebelungovi dosahovat až k lopatkám.[1] Končetiny jsou dlouhé a osvalené,[9] tlapy mají oválný tvar.[1] Krk je středně dlouhý.[9] Na klínovité hlavě jsou posazeny daleko od sebe široké zaoblené uši,[10] poměrem k hlavě velké.[3] Čelo je ploché,[2] plynule přechází k nosu. Tmavozelené až žlutozelené středně velké oči mandlového tvaru nejsou posazeny blízko u sebe.[1] Mladí jedinci mají oči žluté,[2] jejich konečná barva se může vyvíjet až 2 roky.[1]

Středně dlouhá, jemná a hustá srstpodsadou[1][3][7] je jednotně šedá, díky čemuž plemeno připomíná ruskou modrou kočku, vyjma stříbřitého tippingu (stříbrných konečků srsti).[2] Koťata mohou mít stínovou kresbu.[11] Kocouři mají, na rozdíl od koček, kolem krku „límec”.[1] Pesíky jsou voděodolné,[1] na koncích stříbřité.[7]

Standard[editovat | editovat zdroj]

Původně měl pro nebelunga platit stejný standard jako pro ruskou modrou kočku, vyjma dlouhé srsti; avšak TICA došla k závěru, že by se obě plemena měla stavbou odlišovat, nebelung by proto měl být větší.[5] Stavba těla by se měla podobat ruským modrým kočkám dováženým z jejich domoviny na přelomu 19.−20. století.[12]

Dle standardu jsou nepřípustné bílé skvrny, nutností jsou oči s odstíny zelené[4] a klínovitá hlava. Čenich je zbarven antracitově. Srst na ocase musí být delší než na těle. Její barva je modrá, různé individuální odstíny TICA povoluje. Měla by mít málo výrazný stříbrný tipping, není to ale povinností. U kocourů je povolen krční límec, u koček však musí být malý.[12]

Z výstav jsou podle TICY vyřazováni jedinci agresivní, s vadami na ocase, s chybějícími nebo přebývajícími prsty, s malým hrudním košem nebo očními vadami. U samců je navíc nutné, aby měli sestoupená obě varlata.[12] Nebelung by neměl být příliš temperamentní a v případě, že je vystrašen, nesmí reagovat agresivně; jedinci, kteří koušou, jsou diskvalifikováni.[12]

World Cat Federation vyžaduje u nebelunga dobře osvalené tělo s dlouhýma štíhlýma nohama. Lebka má být plochá, čelo by mělo při pohledu z profilu ideálně tvořit jednu třetinu hlavy a nos dvě třetiny. U velkých očí je povinností zelená barva. Nepřípustné jsou oči hluboko posazené nebo naopak vystupující a šilhavost. Velké uši mají být na konci zašpičatělé. Srst musí být modrá se stříbrným tippingem, na polštářcích levandulová.[13]

Nebelunga je možno v řadě organizací křížit s ruskými modrými kočkami. Výsledek křížení, většinou krátkosrsté kočky nazvané Nebelung-variant, pak již nelze použít k chovu ruských modrých koček, chov s nebelungy je však stále možný.[11]

Charakter a péče[editovat | editovat zdroj]

Nebelung stojící na škrabadle
Nebelung

Nebelung je jemné inteligentní plemeno, obvykle také zdrženlivé;[7] vyhýbá se především cizím lidem a dětem.[14] Koťatům trvá delší dobu, než si zvyknou na nový domov a majitele, poté s ním obvykle navazují silná citová pouta, nechávají se často hladit a obvykle i za majitelem neustále chodí. Plemeno je aktivní a často vyhledává hry se svými majiteli.[15] Naopak nebelungy netěší, pokud jsou ignorováni.[14] Často mají velkou chuť k jídlu.[15] Chov plemene je doporučován především zkušeným majitelům koček.[9]

Péče o nebelunga je snadná.[14] Vhodné je pravidelně pročesávat srst alespoň jednou týdně, avšak není to bezpodmínečně nutné. Dlouhodobější vystavování slunečnímu záření způsobuje hnědnutí modré srsti.[4] Mimo to vyžaduje také pravidelné sportovní vyžití. Obecně u nových plemen jejich menší genofond společně s křížením se starším plemenem (v případě nebelunga s ruskou modrou kočkou) může být zdrojem různých dědičných chorob. U nebelungů však nejsou známy žádné pro ně typické zdravotní problémy, v tomto směru je ale zjištěno jen málo informací.[16]

Dožívá se 15 až 18 let.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k VERHOEF-VERHALLEN, Esther. Kočky - Velký atlas plemen. Překlad Kateřina Vilímová. 2. vyd. Čestlice: Rebo, 2004. 476 s. ISBN 978-80-255-0962-3. S. 383. [Dále jen Verhoef 2004]. 
  2. a b c d e f g FOGLE, Bruce. Kočky - Atlas do kapsy. Překlad Helena Kholová. Praha 3: Ottovo nakladatelství, 2008. 400 s. ISBN 80-7181-612-4. Kapitola Dlouhosrsté, s. 96. [Dále jen Fogle 2008]. 
  3. a b c d e f Nebelung [online]. The International Cat Association [cit. 2016-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d Нибелунг [online]. www.zoovet.ru [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. (rusky) 
  5. a b c d e f Verhoef 2004, s. 381.
  6. Fogle 2008, s. 114.
  7. a b c d Fogle 2008, s. 98.
  8. Fogle 2008, s. 99.
  9. a b c d e Nebelung [online]. Natur Lexikon [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. (německy) 
  10. Fogle 2008, s. 97.
  11. a b Verhoef 2004, s. 384.
  12. a b c d NEBELUNG (NB) [online]. TICA, 5.1.2004 [cit. 2016-07-05]. Dostupné online. 
  13. KD-DEUTER. WCF - World Cat Federation. www.wcf-online.de [online]. [cit. 2016-07-24]. Dostupné online. 
  14. a b c Verhoef 2004, s. 382.
  15. a b c GCCF Online > Cat Breeds > Nebelung. www.gccfcats.org [online]. [cit. 2016-07-24]. Dostupné online. 
  16. Nebelung | International Cat Care. icatcare.org [online]. [cit. 2016-07-24]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VERHOEF-VERHALLEN, Esther. Kočky - Velký atlas plemen. Překlad Kateřina Vilímová. 2. vyd. Čestlice: Rebo, 2004. 476 s. ISBN 978-80-255-0962-3. S. 381-384. 
  • FOGLE, Bruce. Kočky - Atlas do kapsy. Překlad Helena Kholová. Praha 3: Ottovo nakladatelství, 2008. 400 s. ISBN 80-7181-612-4. Kapitola Dlouhosrsté, s. 96-99. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]