Beardmore Inflexible

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Inflexible
Beardmore Inflexible na letecké přehlídce v Norwichi, RAF Mousehold Heath, květen 1929
Beardmore Inflexible na letecké přehlídce v Norwichi, RAF Mousehold Heath, květen 1929
Určení experimentální bombardér/transportní letoun
Výrobce Beardmore
Šéfkonstruktér Adolf Rohrbach/W. S. Shackleton[1][p 1]
První let 5. března 1928
Vyřazeno 1930
Charakter projekt opuštěn
Uživatel Royal Air Force
Vyrobeno kusů 1 prototyp
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beardmore Inflexible,[p 2] někdy známý také pod označením Rohrbach Ro VI, byl prototyp britského třímotorového celokovového bombardéru postaveného u společnosti Beardmore v Dalmuiru ve Skotsku.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Snímek přední části Beardmore Inflexible uveřejněný časopisem Flight v dubnu 1928

Firma William Beardmore and Company zakoupila licenci na vyztužený nosný potah systému Rohrbach, a za jeho použití, spolu s výkresy dodanými Rohrbachem pro Ro VI, navrhla na tehdejší dobu masívní celokovový třímotorový transportní letoun, pojmenovaný Beardmore Inflexible.

Letoun, jemuž bylo přiděleno sériové číslo J7557, byl v letech 1925-1927 v Dalmuiru vyroben po částech, které byly poté přepraveny po moři do Felixstowe a odtud po silnici do leteckého zkušebního střediska Aeroplane and Armament Experimental Establishment (A&AEE) v Martlesham Heath, kde byly sestaveny a letoun zde poprvé vzlétl 5. března 1928.[2] Později téhož roku byl předveden na letecké přehlídce RAF v Hendonu.

Typ byl na svou dobu pokrokové konstrukce a měl dobré letové kvality, ale současně se jednalo o tehdy nezvykle rozměrný stroj, s rozpětím křídel 157 stop (48 m), což bylo přibližně o 16 stop (4,9 m) víc než u B-29 Superfortress z doby druhé světové války. Současně při maximální hmotnosti až 37 000 liber (~ 17 000 kg) trpěl podmotorovaností, a jelikož se nepodařilo vzbudit zájem o další vývoj a výrobu, byl letoun v roce 1930 v Martlesham Heath rozebrán. Jeho součásti zde poté byly použity při zkoumání účinků koroze na konstrukční celky z lehkých slitin.

Jedno z podvozkových kol je zachováno jako exponát v londýnském Science Museum.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Údaje podle Air Enthusiast International[2]

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Délka: 23,02 m (75 stop a 6 palců)
  • Rozpětí: 48,05 m (157 stop a 6 palců)
  • Výška: 6,45 m (21 stop a 2 palce)
  • Nosná plocha: 182,8 m² (1 967 čtverečních stop)
  • Prázdná hmotnost: 12 022 kg (24 301 liber)
  • Maximální vzletová hmotnost: 16 783 kg (37 000 lb)
  • Pohonná jednotka: 3 × vidlicový dvanáctiválec Rolls-Royce Condor II
  • Výkon pohonné jednotky: 650 hp (485 kW)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 175 km/h (95 uzlů, 109 mph)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle formulace časopisu Flight: „The "Inflexible" owes its inception to the German designer Dr. Rohrbach, although the design staff at Dalmuir, headed by Mr. W. S. Shackleton, who has now, for reasons connected with his health, transferred to Australia, naturally did a large amount of the detail work.“ V překladu: „Inflexible je za svůj vznik zavázán německému konstruktéru Dr. Rohrbachovi, ačkoliv konstrukční tým v Dalmuiru, pod vedením pana W. S. Shackletona, který nyní ze zdravotních důvodů přesídlil do Austrálie, přirozeně odvedl velký kus detailních prací.“[1]
  2. Nepoddajný.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beardmore Inflexible na anglické Wikipedii.

  1. a b Beardmore Inflexible. Flight. 5. července 1928, čís. 1019, s. 539. (anglicky) 
  2. a b Air Enthusiast International, březen 1974, s. 145

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • The Beardmore "Inflexible". Flight. 5. dubna 1928, čís. 1006, s. 225–226. Dostupné online. (anglicky) 
  • Beardmore Inflexible. Flight. 5. července 1928, čís. 1019, s. 539. Dostupné online. (anglicky) 
  • The Illustrated Encyclopedia of Aircraft (Part Work 1982-1985). London: Orbis Publishing, 1985. (anglicky) 
  • JACKSON, A.J. British Civil Aircraft since 1919. London: Putnam, 1974. ISBN 0-370-10014-X. (anglicky) 
  • Plane facts. Air Enthusiast International. Březen 1974, roč. 6, čís. 3, s. 145. (anglicky) 
  • TAYLOR, Michael J.H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. S. 123. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]