Baryonyx
 BaryonyxStratigrafický výskyt: Spodní křída, před 130 až 125 miliony let | |
|---|---|
 Přibližná podoba baryonyxe | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | plazopánví (Saurischia) |
| Podřád | Theropoda |
| Nadčeleď | Megalosauroidea |
| Čeleď | Spinosauridae |
| Podčeleď | Baryonychinae |
| Rod | Baryonyx |
| Binomické jméno | |
| Baryonyx walkeri Charig & Milner, 1986 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Baryonyx („těžký dráp“) byl spinosauridní teropodní dinosaurus, pojmenovaný podle obrovského drápu, který měl na palci předních končetin. Ten dosahoval za života délky až 35 cm.
Objevy[editovat | editovat zdroj]
Fosilní dráp byl nalezen v cihelně v Surrey amatérským paleontologem Williamem Walkerem v roce 1983.[1] Baryonyx žil v období spodní křídy, přibližně před 125 milióny let. Jeho fosilie byly nalezeny v Anglii (Isle of Wight) a nejspíš i v Portugalsku a západoafrickém Nigeru.[2]
Objevy blízce příbuzných druhů (nebo přímo rodu Baryonyx) pocházejí také ze Španělska (oblast La Rioja).[3]
Rozměry a ekologie[editovat | editovat zdroj]
Baryonyx dosahoval délky kolem 10 metrů[4], výšky ve hřbetě do 3 metrů a hmotnosti kolem 2 až 3 tun (podle jiných odhadů ale spíše jen 7,5 metru a 1200 kilogramů)[5]. Podle odborné práce z roku 2021 měřil nejdelší známý a detailněji popsaný exemplář 8,5 metru a zaživa vážil asi 1598 kilogramů.[6]
Byl to po dvou chodící masožravec, který se nejspíš živil především rybami a mršinami. Tato skladba potravy byla odvozena z tvaru jeho štíhlých a prohnutých čelistí, které do značné míry připomínaly čelisti krokodýla (gaviála).[7] Také jeho silné přední končetiny napovídají tomuto předpokladu. Představoval tak menšího příbuzného proslulého obra spinosaura ze severní Afriky.
Historie objevu[editovat | editovat zdroj]
Donedávna se předpokládalo, že fosílie baryonyxe byly poprvé objeveny až roku 1983 a vědecký popis pak následoval roku 1986. Jak se ale ukázalo v posledním desetiletí, fosilní zuby označované jako Suchosaurus (pokládané do roku 1998 za zuby druhohorních krokodýlů) patří s největší pravděpodobností také tomuto rodu, a přitom byly objeveny již kolem roku 1820.[8]
Již roku 1897 formálně popsal podle fosilních zubů z Francie druh Suchomimus girardi francouzský paleontolog Henri Émile Sauvage, který jej však považoval za pravěkého krokodýla. Ve skutečnosti se zřejmě jedná o fosilie baryonyxe.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SOCHA, Vladimír. 40 let s dinosaury. OSEL.cz [online]. 30. prosince 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ https://www.darwinsdoor.co.uk/prehistoricplanet/baryonyx-walkeri-gone-fishing.html
- ↑ Isasmend, E.; et al. (2022). New contributions to the skull anatomy of spinosaurid theropods: Baryonychinae maxilla from the Early Cretaceous of Igea (La Rioja, Spain). Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2022.2069019
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 87 (anglicky)
- ↑ Reolid, M.; Cardenal, F. J.; Reolid, J. (2021). Digital 3D models of theropods for approaching body-mass distribution and volume. Journal of Iberian Geology. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-021-00172-1
- ↑ http://news.nationalgeographic.com/news/2008/01/photogalleries/dinosaur-pictures/index.html
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2014/11/04/jak-svet-poznal-spinosauridy/
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Buffetaut, E. (2007). The spinosaurid dinosaur Baryonyx (Saurischia, Theropoda) in the Early Cretaceous of Portugal. Geological Magazine. 144 (6): 1021-1025. doi:10.1017/S0016756807003883
- Charig, A. J. and Milner, A. C. (1997). Baryonyx walkeri, a fish-eating dinosaur from the Wealden of Surrey. Bulletin of the Natural History Museum of London. 53: 11–70.
Česká literatura[editovat | editovat zdroj]
- SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 56-58)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baryonyx na Wikimedia Commons - Moderní rekonstrukce kostry a držení těla baryonyxe (web Scotta Hartmana) (anglicky)
- Článek na webu Natural History Museum (anglicky)
