Baltský jantar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Příklady baltského jantaru

Baltský jantar představuje typ mineralizované pryskyřice s vyšším, až 8% podílem kyseliny jantarové, jehož největší naleziště se nachází v Baltském regionu. Odhaduje se, že 90 % světových zásob jantaru se nachází v Kaliningradské oblasti na Sambijském poloostrově[1]. Proces tvorby baltského jantaru je datován v eocénu, přibližně 44 miliónů let nazpět.[2] Odhaduje se, že z třetihorních lesů vzniklo kolem jednoho sta tisíc tun jantaru.[3]

Název „baltský jantar“ je obecný termín, nevztahující se pouze k Baltskému regionu. Jantar se shodnými vlastnostmi, např. ze saských hnědouhelných dolů v Bitterfeldu, nese stejné označení. Původně se předpokládalo, že bitterfeldský jantar vznikl v miocénu před 20–22 miliony let. Srovnání živočišných inkluzí však ukázalo, že se velmi pravděpodobně jedná o vlastní baltský jantar, který byl pouze transportován do miocénních sedimentů.[4] Další naleziště baltského jantaru leží v Polsku a Rusku.

Od poloviny 19. století existovala představa, že pryskyřici, jež dávala vzniknout jantaru, produkoval pouze strom Pinites succinifer. Výzkum z osmdesátých let 20. století ukázal, že se na její tvorbě podílelo více dřevin. Ještě novější analýzy jantaru a pryskyřice z živých stromů pomocí infračervené spektroskopieFourierovou transformací (Fourier-transform infrared microspectroscopy, FTIR) vyústily v předpoklad, že za tvorbu pryskyřice byly odpovědné jehličnanyčeledě pajehličníkovité (Sciadopityaceae).[3] Jediným existujícím zástupcem této monotypické čeledě je jehličnatý strom pajehličník přeslenatý (Sciadopitys verticillata).

Paleobiologie[editovat | editovat zdroj]

Inkluze baltského jantaru se staly zdrojem vědeckého popisu řady vymřelých druhů živočichů a tříd rostlin.[5]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baltic amber na anglické Wikipedii.

  1. Trade and the Environment in the Kaliningrad Oblast
  2. Ritzkowski, S. 1997. K-Ar-Altersbestimmungen der bernsteinführenden Sedimente des Samlandes (Paläogen, Bezirk Kaliningrad). Metalla, Bochum, 66: 19–23.
  3. a b WOLFE, A.P., et al. A new proposal concerning the botanical origin of Baltic amber.. Proceedings of the Royal Society B.. 2009, s. 3403–3412. DOI:10.1098/rspb.2009.0806. PMID 19570786. (anglicky) 
  4. DUNLOP, J.A.; GIRIBET, G. The first fossil cyphophthalmid (Arachnida: Opiliones), from Bitterfeld amber, Germany. Journal of Arachnology. 2003, s. 371–378. (anglicky) 
  5. Weitschat, W. & Wichard, W. 2002. Atlas of Plants and Animals in Baltic Amber. Pfeil, 256 pp.
  6. a b c d GIBSON, G. A. P. Description of three new genera and four new species of Neanastatinae (Hymenoptera, Eupelmidae) from Baltic amber, with discussion of their relationships to extant taxa. ZooKeys. 2009. Dostupné online. DOI:10.3897/zookeys.20.161. (anglicky)  Archivováno 22. 9. 2010 na Wayback Machine
  7. a b ENGEL, M.S. A new fossil snake-fly species from Baltic amber (Raphidioptera: Inocelliidae). Psyche. 1995, s. 187–193. Dostupné online. DOI:10.1155/1995/23626. (anglicky) 
  8. SKALSKI, A.W. Studies on the Lepidoptera from fossil resins. Part II. Epiborkhausenites obscurotrimaculatus gen. et sp. nov. (Oecophoridae) and a tineid-moth discovered in the Baltic amber. Acta Palaeontologica Polonica. 1973, s. 153–160. Dostupné online. (anglicky) 
  9. COCKERELL, T.D.A. Fossil Hymenoptera from Florissant, Colorado. Bulletin of the Museum of Comparative Zoology. 1906. Dostupné online. (anglicky) 
  10. POINAR, G. Fossil Trigonalidae and Vespidae (Hymenoptera) in Baltic amber. Proceedings of the Entomological Society of Washington. 2005, s. 55–63. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Stworzewicz E., Pokryszko B. M. (2006). "Eocene terrestrial snails (Gastropoda) from Baltic amber". Annales Zoologici 56(1): 215-224. abstract, abstract
  12. Jr, P.; George, (2000). "Fossil onychophorans from Dominican and Baltic amber: Tertiapatus dominicanus n.g., n.sp. (Tertiapatidae n.fam.) and Succinipatopsis balticus n.g., n.sp. (Succinipatopsidae n.fam.) with a proposed classification of the subphylum Onychophora". Invertebrate Biology 119: 104. doi:10.1111/j.1744-7410.2000.tb00178.x

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]