Balthilda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatá Balthilda
Narození626
Úmrtí30. ledna 680 (ve věku 53–54 let)
Chelles
Místo pohřbeníChelles Abbey
Povoláníkrálovská choť
ChoťChlodvík II.[1]
DětiChlothar III.[2]
Childerich II.[3]
Theuderich III.[4]
PříbuzníChlodvík III. (vnuk)
Funkcefranský král
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatá Balthilda také Bathilda, Baudour nebo Bauthieult z Ascanie (626 – 30. ledna 680 Chelles[5][6]) byla královnou Burgundska a Neustrie, manželka krále Chlodvíka II. Po smrti Chlodvíka se ujala vlády v Burgundsku i Neustrii za nezletilého syna Chlothara III. Její hagiografie podpořila její úspěšné svatostořečení.[7]

Podle tradice pocházela z Anglosaské Anglie a byla šlechtického původu, snad příbuzná Ricberhta, posledního pohanského krále Východní Anglie, ačkoli to historik Pierre Fournet považuje za nepravděpodobné.[8] S franskou pomocí byl králem ve Východní Anglii jmenován Sigeberht jako právoplatný následník trůnu. Ricberht byl vypuzen a tak strávil nějaký čas v exilu, u franského dvora, během něhož konvertoval ke křesťanství.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Podle životopisu Vita Sanctae Bathildis[9][10] se Balthilda narodila kolem roku 626 či 627. Byla krásná, inteligentní, skromná a pozorná k potřebám ostatních. Jako mladá dívka byla prodána do otroctví Erchinoaldovi majordomovi královského dvora Chlodvíka II. Erchinoald, jehož manželka zemřela se do Balthildy zamiloval a chtěl si ji vzít, s čímž nesouhlasila. Z královského dvora unikla a v úkrytu setrvala do doby, než se Erchinoald znovu neoženil. Později ji Erchinoald věnoval Chlodvíkovi, aby si u něho zajistil přízeň a Chlodvík ji požádal o ruku.[11][12] I jako královna zůstala Balthilda pokorná a skromná. Je známá svými charitativními službami a velkorysými dary. Z jejích darů byly založeny opatství Corbie a Chelles. Je pravděpodobné, že je zakladatelkou i dalších opatství, jako klášter Jumièges, klášter Jouarre a klášter Luxeuil. Poskytovala podporu Claudiu z Besançonu a jeho opatství v pohoří Jura.

V manželství se narodily tři děti, z nichž se všichni stali králi, Chlothar III., Childerich II. a Theuderic. Když Chlodvík zemřel, na trůn nastoupil jeho nejstarší syn Chlothar III., který byl nezletilý a tak Balthilda se stala velmi schopnou vládnoucí královnou. Balthilda zrušila obchodování s křesťanskými otroky a usilovala o osvobození dětí, které byly prodány do otroctví. Podle Jane Tibbetts Schulenburgové, historičky univerzity ve Wisconsinu Balthilda a Eloi společně pracovali na své oblíbené charitě, nákupu a osvobozování otroků.[13] Poté, co její tři synové dosáhli dospělosti a usadili se na svých územích (Chlotar v Neustrii, Childerich v Austrasii a Theuderich v Burgundsku) se stáhla do svého oblíbeného opatství Chelles poblíž Paříže.

Balthilda zemřela 30. ledna 680 a byl pohřbena v opatství Chelles. Její životopis Vita Sanctae Bathildis byl napsán brzy po její smrti, pravděpodobně někým z komunity opatství Chelles. Její oficiální kult začal v době, kdy byly její ostatky přeneseny z bývalého opatství do nového kostela v roce 833 pod záštitou Ludvíka Pobožného. Balthilda byla svatořečená papežem svatým Mikulášem I. Velikým přibližně 200 let po její smrti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Balthild na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  3. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  4. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  5. ↑ WATKINS, Basil. The Book of Saints: A Comprehensive Biographical Dictionary. [s.l.]: Bloomsbury Publishing, 2015. 624 s. Dostupné online. ISBN 978-0-567-66415-0. 
  6. ↑ Saint Balthild Ascania (626-680) - Find A Grave... [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ GEARY, Patrick J. Readings in Medieval History. Toronto: University of Toronto Press, 2010. 812 s. Dostupné online. ISBN 9781442601208. Kapitola 11. Life os Saint Balthild. (anglicky) 
  8. ↑ FOURNET, Pierre Auguste. The Catholic Encyclopedia - St. Bathilde. The Catholic Encyclopedia [online]. Robert Appleton Company - New York, 1907 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ MCNAMARA, Jo Ann; HALBORG, John E.; WHATLEY, E. Gordon. Sainted Women of the Dark Ages. Durham: Duke University Press, 1996. Dostupné online. ISBN 9780822312161. S. 264. (anglicky) 
  10. ↑ Our Orthodox Life: Vita Sanctae Bathildis. Our Orthodox Life [online]. 2010-12-08 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ THEUWS, Frans; JONG, Mayke B. de; RHIJN, Carine Van. Topographies of power in the early Middle Ages. Leiden: Brill, 2001. 609 s. ISBN 9789004117341. S. 255. (anglicky) 
  12. ↑ MADIGAN, Shawn. Mystics, visionaries, and prophets : a historical anthology of women's spiritual writings. Minneapolis: Fortress Press, 1998. 502 s. ISBN 9780800631451. S. 60. (anglicky) 
  13. ↑ MCNAMARA, Jo Ann. The Life of St. Eligius, 588-660. sourcebooks.fordham.edu [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Balthilda&oldid=22286813“