Baškirská jaderná elektrárna
| Baškirská jaderná elektrárna | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Rusko |
| Umístění | Baškirská autonomní republika, Agiděl, Něftěkamsk |
| Stav | Výstavba zrušena |
| Začátek výstavby | 1. ledna 1983 |
| Jaderná elektrárna | |
| Plánované reaktory | 2 × 1255 MW |
| Typ reaktorů | VVER-1000/320 VVER-TOI |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 4 000 MW |
| Plánovaný výkon | 2510 MW |
| Souřadnice | 55°53′0,96″ s. š., 53°59′39,48″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Baškirská jaderná elektrárna (rusky Башкирская АЭС) je nedokončenou jadernou elektrárnou v Rusku. Nachází se u města Agiděl v Baškortostánu, nedaleko Něftěkamsku. Výstavba byla přerušena pod tlakem veřejnosti v důsledku černobylské havárie v roce 1990. Elektrárna se měla stát jednou z největších v Sovětském svazu, projekt počítal s celkovým výkonem až 6000 MW.[1] Měla provozovat stejné bloky jako Temelín.[2]
K chlazení reaktorů začalo být budováno jezero podobné tomu, jaké je např. v jaderné elektrárně Kursk.
Historie a technické informace
[editovat | editovat zdroj]Počátky
[editovat | editovat zdroj]Poprvé se jaderná elektrárna v Baškortostánu uvažovala již koncem 60. let. Vzhledem k tomu, že v budoucnu mohl v evropské části Sovětského svazu nastat deficit elektřiny, protože konvenční zdroje pro tepelné elektrárny byly omezené a příliš nákladné na dovoz ze Sibiře, bylo nutné tyto kapacity zajistit a jako perspektivní zdroj se jevila především jaderná energie. Umístění jaderné elektrárny bylo mimořádně přísné, jelikož lokalita musela splňovat mnoho požadavků, například dostatek technické vody, stabilní a seizmicky klidnou oblast. Dále muselo být postaveno satelitní městečko elektrárny pro budovatele a následně zaměstnance zařízení.[1]
Projekt jaderné elektrárny byl vypracován v souladu s usnesením ÚV KSSS a Rady ministrů SSSR ze dne 26. června 1980 č. 540-176. Projektovaný výkon elektrárny byl 4000 MW s možností rozšíření na 6000 MW.[1] Jedná se o standardizovaný unifikovaný projekt jaderné elektrárny s reaktory VVER-1000/320. Stejný projekt byl použit v Jaderné elektrárně Temelín, Chmelnyckyj a dalších elektrárnách. Bloky měly být spouštěny jeden po druhém, jak je u tohoto projektu zvykem.
Poté, co bylo zajištěno financování, začaly již v roce 1980 první stavební práce na staveništi. Dále začalo být budováno město Agiděl.[1]
Výstavba
[editovat | editovat zdroj]Výstavba prvního bloku byla zahájena dne 1. ledna 1983. Jedná se o čtyřsmyčkový tlakovodní reaktor VVER-1000/320. Hrubý výkon bloku měl dosahovat 1000 MW a čistý 950 MW. Původně se počítalo s jeho zprovozněním v roce 1990.[3]
Druhý blok začal být budován 1. prosince 1983. Výkon, koncepce a typ reaktoru zůstaly stejné. Harmonogram výstavby počítal s uvedením do provozu v roce 1990.[3]
Plánovány byly další 2 bloky a později další 2, ale harmonogram pro ně neexistuje, protože k výstavbě nikdy nedošlo.[1]
V roce 1986 se lidé z okolních měst a vesnic začali bouřit proti výstavbě elektrárny v důsledku havárie v Černobylu a v Něftěkamsku se pořádaly protesty. Ty pokračovaly až do roku 1990. V září 1990 byla výstavba Baškirské jaderné elektrárny ukončena na základě usnesení Nejvyšší rady Baškirské autonomní sovětské socialistické republiky, iniciované Státním výborem pro ochranu přírody SSSR, který radě ministrů SSSR oznámil v dopise ze dne 14. prosince 1990 nemožnost realizace „projektu vypracovaného na základě zastaralých dokumentů a bez zohlednění výsledků posouzení vlivů na životní prostředí“. Do této doby bylo na výstavbu průmyslových, sociálních a kulturních zařízení vynaloženo v přepočtu přibližně 800 milionů dolarů. Výstavba elektrárny byla formálně zrušena 1. prosince 1993.[1][4][5]
Plány na obnovení výstavby
[editovat | editovat zdroj]V roce 1998 zrušilo státní shromáždění Autonomní republiky Baškortostán zákaz výstavby jaderných elektráren v Baškortostánu. V roce 2001 došlo k dohodě mezi Rosenergoatomem a vedením republiky o obnovení výstavby. V dubnu 2001 byl vydán příkaz ministra pro atomovou energii Ruské federace o organizaci prací na výstavbě jaderné elektrárny v Baškortostánu.[6] V roce 2002 podepsal Minatom a vedení Baškortostánu dohodu o vzájemné spolupráci a o záměru na výstavbu jaderné elektrárny. Ve stejném roce byl Baškortostán přidán do programu výstavby jaderných elektráren Ruska. Na začátku 21. století se počítalo s tím, že elektrárna bude vybavena dvěma reaktory VVER-1000/320 a dvěma VVER-1500, což by z ní činilo největší jadernou elektrárnu Ruska v té době. Výstavba však nebyla zahájena z ekonomických důvodů, ačkoliv na to již byly ze státního rozpočtu vyčleněny finance.[4]
Nyní je plánována výstavba dvou VVER-TOI o hrubém výkonu 1255 MW každý po roce 2035 po dokončení nahrazování dosluhujících jaderných elektráren s reaktory RBMK.[7]
Informace o reaktorech
[editovat | editovat zdroj]| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
stavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Baškortostán-1[8] | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 1. 1983 | Výstavba zrušena 1. 12. 1993 | ||
| Baškortostán-2[9] | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 12. 1983 | Výstavba zrušena 1. 12. 1993 | ||
| Baškortostán-3[10] | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Přípravy na výstavbu zrušeny 1. 12. 1993 | |||
| Baškortostán-4[11] | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Přípravy na výstavbu zrušeny 1. 12. 1993 | |||
| Baškortostán-5 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plánování zrušeno 1. 12. 1993 | |||
| Baškortostán-6 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plánování zrušeno 1. 12. 1993 | |||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Baschkirien na Nucleopedii.
- ↑ a b c d e f Официальный сайт администрации города Агидель - Башкирская АЭС. web.archive.org [online]. 2010-11-20 [cit. 2023-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-20.
- ↑ Камские Поляны. mihal.ru [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-30.
- ↑ a b Commercial Nuclear Power 1987: Propects for the United States and the World. Kalifornská univerzita v Berkeley: Energy Information Administration, Office of Coal, Nuclear, Electric, and Alternate Fuels, U.S. Department of Energy, 1987. 146 s. Dostupné online.
- ↑ a b Татары Башкортостана.. web.archive.org [online]. 2004-06-24 [cit. 2023-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2004-06-24.
- ↑ Bashkir nuclear power plant. Global Energy Monitor [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Протест против строительства АЭС и водохранилищ.. ant86.narod.ru [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Nuclear Power in Russia | Russian Nuclear Energy - World Nuclear Association. www.world-nuclear.org [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Power Reactor Details - BASHKIRSK-1. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
- ↑ Power Reactor Details - BASHKIRSK-2. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
- ↑ Power Reactor Details - BASHKIRSK-3. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
- ↑ Power Reactor Details - BASHKIRSK-4. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baškirská jaderná elektrárna na Wikimedia Commons
