Jaderná elektrárna Dálný východ
| Jaderná elektrárna Dálný východ | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Rusko |
| Umístění | Solněčnyj, Evoron |
| Stav | Plánování zastaveno |
| Začátek výstavby | nikdy |
| Jaderná elektrárna | |
| Plánované reaktory | 2–4 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaderná elektrárna Dálný východ (rusky Дальневосточная АЭС, ДАЭС) byla plánovanou jadernou elektrárnou v tehdejším Sovětském svazu a dnešním Rusku. Nacházet se měla na břehu jezera Evoron poblíž města Solněčnyj. Elektrárna měla primárně sloužit k zásobování elektrickou energií 90 kilometrů vzdáleného Komsomolsku na Amuru a také město Chabarovsk, které bylo od areálu plánované elektrárny vzdálené 350 kilometrů.[1][2][3]
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Počátky[editovat | editovat zdroj]
Plánování vybudování jaderné elektrárny na Dálném východe u jezera Evoron začalo koncem 50. let 20. století. V 70. a na začátku 80. let byly vypracovány dva projekty jaderných elektráren, které vláda SSSR zařadila do programů hospodářského rozvoje regionu. Elektrárna měla disponovat dvěma nebo čtyřmi reaktory blíže nespecifikovaného typu. Plán postavit jadernou elektrárnu však znepokojil místní obyvatelstvo, jež kladli vůči projektu silný odpor a mezi roky 1988 a 1989 dokonce vznikla petice proti výstavbě. Plánování elektrárny bylo zastaveno s nástupem 90. let kvůli rozpadu Sovětského svazu a následné ekonomické krizi.[1][2]
Novodobé plánování[editovat | editovat zdroj]
O obnovení plánů na výstavbu elektrárny poblíž města Solněčnyj se začalo mluvit znovu až na začátku 21. století. Již tehdy se zamýšlelo vystavět dva nebo čtyři reaktory typu VVER-1000/392 s cílem spuštění prvního z nich již v roce 2009. Výstavba a následné provozování jaderné elektrárny mohlo v oblasti poskytnout až 5 tisíc pracovních míst a další místa, která přímo nebo nepřímo souvisí s výstavbou.[1][2][3]
V roce 2022 generální ředitel ruské státní korporace Rosatom Alexej Lichačev oznámil, že ve 30. letech 21. století může na Dálném východe být postavena jaderná elektrárna. Jedná se o vedlejší plán po nahrazení stávajících dosluhujících RBMK reaktorů v Rusku za modernější reaktory VVER.[4]
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Dálný východ-1 | Plánování zastaveno v 90. letech | ||||||
| Dálný východ-2 | Plánování zastaveno v 90. letech | ||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c МАКЛЮКОВ, А. В. Атомная электроэнергетика Дальнего Востока СССР: планы и проблемы создания отрасли // Экономическая история.. Rusko: [s.n.], 2022. Dostupné online. S. 159–172. (rusky)
- ↑ a b c DODD, Charles K. Industrial decision-making and high-rist technology: siting nuclear power facilities in the USSR. Boston Way, Lanham, Maryland 20706: Rowman & Littlefield Publishers, Inc., 1994. Dostupné online. ISBN 0-8476-7847-4. (anglicky)
- ↑ a b Дальневосточная АЭС — Хабаровская атомная электростанция. История строительства | MIRAES.RU. miraes.ru [online]. [cit. 2023-07-02]. Dostupné online.
- ↑ Алексей Лихачев, Росатом: "Есть идея заложить строительство Дальневосточной АЭС под развитие определенных производств в 2030-е годы" | Атомная энергия 2.0. www.atomic-energy.ru [online]. [cit. 2023-07-02]. Dostupné online. (rusky)
