Volgogradská jaderná elektrárna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Volgogradská jaderná elektrárna
Chybí zde svobodný obrázek
StátRuskoRusko Rusko
UmístěníDubovka, Volgogradská oblast
Stavplánování zastaveno
Jaderná elektrárna
Typ reaktorůVVER-1000/320
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon1880 MW
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volgogradská jaderná elektrárna (rusky Волгоградская АТЭЦ) byla plánovaná jaderná elektrárna v Rusku. Nacházet se měla v blízkosti města Volgograd a města Dubovka ve Volgogradské oblasti. Plánování elektrárny bylo sice zastaveno, ale nikdy nebylo oficiálně zrušeno.[1] Elektrárna měla sloužit zároveň pro dálkové vytápění.[2][3]

Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 80. let začal Sovětský svaz plánovat jaderné elektrárny s odběrem tepla, které měly zajistit dálkové vytápění větších měst. Kromě jaderné elektrárny v Oděse byly plánovány další projekty pro Minsk, Charkov a Volgograd, plánované ministerstvem energetiky a elektrifikace. Plány byly světu představeny na generální konferenci MAAE v roce 1981.[4]

V roce 1986 byly potvrzeny čtyři lokality, z nichž byla vybrána ta u města Dubovka, jelikož se s ní počítalo už v roce 1984.[5] Prvotní přípravné a počáteční práce na staveništi měly začít už v roce 1987, ale kvůli havárii v Černobylu byly posunuty na rok 1990, protože musely být přehodnoceny některé části projektu. V roce 1988 však bylo oznámeno, že plány na výstavbu jaderné elektrárny v této lokalitě byly zastaveny do doby, než bude projekt přehodnocen.[6][7]

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Výstavba elektrárny se očekávala okolo roku 1990, ale v lednu 1988 bylo plánování elektrárny zastaveno, nikoli však zrušeno. Původně měla být jaderná elektrárna vybavena dvěma reaktory VVER-1000/320 o čistém elektrickém výkonu 900 MW společně s 1400 MW tepelného výkonu určeného pro dálkové vytápění.[8][9][10] Tuto kombinaci výroby elektřiny a tepla zajišťovaly speciálně upravené turbíny a generátory, které měly být dva o výkonu 500 MW v každém bloku.[11]

Po roce 1991[editovat | editovat zdroj]

Po rozpadu SSSR v roce 1991 byla lokalita Volgograd považována za dlouhodobou možnost výstavby jaderné elektrárny a do roku 2004 mělo být zajištěno uvedení do provozu dvou reaktorů VVER a do roku 2009 dalších dvou.

Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení stavby Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Volgograd-1[9] VVER-1000/320 900 MW 940 MW Plánovaná výstavba zastavena 1. 1. 1988
Volgograd-2[10] VVER-1000/320 900 MW 940 MW Plánovaná výstavba zastavena 1. 1. 1988

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku je použit text článku Kernheizkraftwerk Wolgograd na Nucleopedii.

  1. Kernheizkraftwerk Wolgograd – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-10-02]. Dostupné online. 
  2. Istorii︠a︡ OAO "NIAĖP" v dokumentakh i vospominanii︠a︡kh veteranov : 1951-2008. Nizhniĭ Novgorod: Litera 285 s. Dostupné online. ISBN 978-5-900915-59-3, ISBN 5-900915-59-X. OCLC 428895994 
  3. Publications advanced search. www.iaea.org [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. FAULKNER, K. The Radiological Accident in Lilo. International Atomic Energy Agency, pp. 103, 2000 (IAEA, Vienna, Austria), £20 ISBN 92‐0‐101300‐0 The Radiological Accident in Istanbul. International Atomic Energy Agency, pp. 75, 2000 (IAEA, Vienna, Austria), £16 ISBN 92-0-101400-7 The Radiological Accident in Yanango. International Atomic Energy Agency, pp. 41, 2000, (IAEA, Vienna, Austria), £11 ISBN 92-0-101500-3. The British Journal of Radiology. 2001-03, roč. 74, čís. 879, s. 297–297. Dostupné online [cit. 2021-10-02]. ISSN 0007-1285. DOI 10.1259/bjr.74.879.740297. 
  5. DODD, Charles K. Industrial decision-making and high-risk technology : siting nuclear power facilities in the USSR. Lanham, Md.: Rowman & Littlefield xii, 211 pages s. Dostupné online. ISBN 0-8476-7847-4, ISBN 978-0-8476-7847-1. OCLC 27641170 
  6. DODD, Charles K. Industrial Decision-making and High-risk Technology: Siting Nuclear Power Facilities in the USSR. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 1994. Dostupné online. ISBN 0847678474. S. 109. 
  7. МИНИСТЕРСТВО ПРОИЗВОДСТВА И ЗАГОТОГОК СЕЛЬСКОХОЗЯЙСТВЕННЫХ ПРОДУКТОВ. Сельские зори. [s.l.]: Сельхоз РФСР, 1991. S. 56. 
  8. ОВЧИННИКОВ, Федор Яковлевич. Международное сотрудничество стран-членов СЭВ в области атомной энергетики. [s.l.]: [s.n.], 1986. S. 13. 
  9. a b Power Reactor Details - VOLGOGRAD-1. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2024-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 
  10. a b Power Reactor Details - VOLGOGRAD-2. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2024-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 
  11. HORAK, W.C. Cogeneration in the former Soviet Union. S. 3. web.archive.org [online]. 1997 [cit. 2024-02-03]. S. 3. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-03. 

Související články[editovat | editovat zdroj]