Volgogradská jaderná elektrárna
| Volgogradská jaderná elektrárna | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Rusko |
| Umístění | Dubovka |
| Stav | Plánování zrušeno |
| Začátek výstavby | nikdy |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 0 |
| Typ reaktorů | VVER-1000/320 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 2×1000 MW |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Volgogradská jaderná elektrárna byla plánovaná jaderná elektrárna v Rusku, v blízkosti města Volgograd ve Volgogradské oblasti. Plánování elektrárny bylo sice zastaveno, ale nikdy nebylo oficiálně zrušeno.[1] Elektrárna měla sloužit zároveň pro dálkové vytápění.[2]
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Plán vybudovat jadernou elektrárnu ve Volgogradské oblasti poprvé zazněl v 80. letech v tehdejším SSSR. Plány byly světu představeny na generální konferenci MAAE v roce 1981.[3]
V roce 1986 byly potvrzeny čtyři lokality, z nichž byla vybrána ta u města Dubovka, jelikož se s ní počítalo už v roce 1984.[4] Prvotní přípravné a počáteční práce na staveništi měly začít už v roce 1987, ale kvůli havárii v Černobylu byly posunuty na rok 1990, protože musely být přehodnoceny některé části projektu. V roce 1988 však bylo oznámeno, že plány na výstavbu jaderné elektrárny v této lokalitě byly zastaveny do doby, než bude projekt přehodnocen.
Po rozpadu SSSR v roce 1991 byla lokalita Volgograd považována za dlouhodobou možnost výstavby jaderné elektrárny a do roku 2004 mělo být zajištěno uvedení do provozu dvou reaktorů VVER.
Původně měla být jaderná elektrárna vybavena dvěma reaktory VVER-1000/320 o čistém elektrickém výkonu 900 MW společně s 1400 MW tepelného výkonu určeného pro dálkové vytápění. Tuto kombinaci výroby elektřiny a tepla zajišťovaly speciálně upravené turbíny a generátory.
Reaktory VVER-1000/320 pracují i v české JE Temelín.
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení stavby | Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Volgograd-1 | VVER-1000/320 | 900 MW | 940 MW | - | Plánování zastaveno 1. 1. 1988 | ||
| Volgograd-2 | VVER-1000/320 | 900 MW | 940 MW | - | Plánování zastaveno 1. 1. 1988 | ||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kernheizkraftwerk Wolgograd – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Istorii︠a︡ OAO "NIAĖP" v dokumentakh i vospominanii︠a︡kh veteranov : 1951-2008. Nizhniĭ Novgorod: Litera 285 s. Dostupné online. ISBN 978-5-900915-59-3, ISBN 5-900915-59-X. OCLC 428895994
- ↑ FAULKNER, K. The Radiological Accident in Lilo. International Atomic Energy Agency, pp. 103, 2000 (IAEA, Vienna, Austria), £20 ISBN 92‐0‐101300‐0 The Radiological Accident in Istanbul. International Atomic Energy Agency, pp. 75, 2000 (IAEA, Vienna, Austria), £16 ISBN 92-0-101400-7 The Radiological Accident in Yanango. International Atomic Energy Agency, pp. 41, 2000, (IAEA, Vienna, Austria), £11 ISBN 92-0-101500-3. The British Journal of Radiology. 2001-03, roč. 74, čís. 879, s. 297–297. Dostupné online [cit. 2021-10-02]. ISSN 0007-1285. DOI 10.1259/bjr.74.879.740297.
- ↑ DODD, Charles K. Industrial decision-making and high-risk technology : siting nuclear power facilities in the USSR. Lanham, Md.: Rowman & Littlefield xii, 211 pages s. Dostupné online. ISBN 0-8476-7847-4, ISBN 978-0-8476-7847-1. OCLC 27641170
V tomto článku je použit text článku Kernheizkraftwerk Wolgograd na Nucleopedii.
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
