Přeskočit na obsah

Bítov (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bítov
Hrad Bítov
Hrad Bítov
Základní informace
Výstavba11. století
Poloha
AdresaBítov, ČeskoČesko Česko
UliceBítov 1
Souřadnice
Bítov
Bítov
Další informace
Rejstříkové číslo památky24475/7-6207 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrad Bítov se nachází asi 9 km severozápadně od městyse Vranov nad Dyjíokrese Znojmo. Je ve státním vlastnictví (správu zajišťuje Národní památkový ústav), přístupný veřejnosti. Od roku 1973 je chráněn jako kulturní památka[1] a v roce 2001 byl zapsán na seznam národních kulturních památek.[2] Bítovským kastelánem je od roku 2006 Jan Binder.

Středověk

[editovat | editovat zdroj]

Hrad byl založen v 11. století na místě původního velkomoravského hradiště, a to jako první z řetězce hradů, které měly chránit jižní hranici přemyslovského státu. První písemná zmínka o hradu Bítov pochází z roku 1061. Hrad byl založen na ostrožně na levém břehu říčky Želetavky. Hrad byl členěn na tři části oddělené navzájem valy. Svým vzhledem se ještě příliš nelišil od starších hradišť. Bítov zaujal významné místo ve znojemském údělném knížectví a v zastavení postupu německé kolonizace na sever. Další písemné zprávy o hradu pocházejí z 80. let 12. století kdy se český kníže Bedřich rozhodl v roce 1185 napadnout svého rivala znojemského knížete Konráda II. Otu a podle zprávy kronikáře Jarlocha vyplenil znojemskou provincii. Při tomto tažení však hrad Bítov odolal. Kolem roku 1200 byl nahrazen původní hradský systém novým rozdělením kraje a výrazem tohoto nového uspořádání je i početná řada zeměpanských správců hradu Bítova.

Před polovinou 13. století začala přestavba Bítova, ze které je zachováno torzo válcové věžebřitem a torzo hradního paláce ukryté v hmotě pozdně gotických budov kolem nepravidelného nádvoří.

Počátkem 14. století se Bítov dostává do rukou Lichtenburků z Bítova, kteří přistoupili k další přestavbě hradu a začali budovat jádro hradu na východní straně v místech dnešního paláce.

V 17. století byl v majetku rodu Jankovských z Vlašimi a v té době byl přestavěn na barokní opevněný zámek. Další romantická gotizující přestavba hradu byla provedena v letech 18111863 za Daunů.

V roce 1846 tak získala tehdy již téměř šest století stará hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie zcela novou podobu. Jindřich Daun ji nechal zvýšit a rozšířit a pro hlavní oltář objednal nový obraz u vídeňského malíře Antona Zieglera. Pod mozaikovou dlažbou kaple nechal zřídit rodovou hrobku. Kromě členů rodiny Daunů je zde pohřben také poslední majitel hradu baron Haas. V kapli se krom toho nalézá vzácná gotická socha Madony z první poloviny 14. století. Dětský Ježíš drží neobvyklý atribut - ptáče. Tato socha původně stála v hradní kapli nedalekého hradu Cornštejna. Majitel Cornštejna ji věnoval Bítovu jako pokání za to, že nechal v rybníku pod hradem utopit kněze.[3]

Interiéry hradu zdobí hodnotná sbírka obrazů německých a rakouských romantiků. Dále jsou zde vystaveny početné zoologické sbírky posledního majitele hradu barona Jiřího Haase, pro nějž hrad roku 1912 koupil jeho otec, velkovýrobce porcelánu Georg Haas z Hasenfelsu.

Návštěvnost hradu[4][5]
Rok Počet návštěvníků
2015 60 042
2016 69 392
2017 72 960
2018 66 950

Přehled majitelů

[editovat | editovat zdroj]

Romantický park

[editovat | editovat zdroj]

Součástí romantických úprav hradu bylo také zřízení anglického lesoparku s řadou drobných staveb a plastik. V parku se nachází sloup s tzv. Švédskou Madonou, plastika byla totiž vytvořena na poděkování za uchránění hradu před vojskem Švédů během třicetileté války. Původní rozsáhlý parkový komplex byl citelně poškozen vybudováním vranovské přehrady ve 30. letech 20. století.[3]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-11]. Identifikátor záznamu 135541 : Hrad. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Hrad Bítov [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-12-28]. Dostupné online. 
  3. a b ODEHNAL, František. Poutní místa Moravy a Slezska. Praha: Debora, 1995. ISBN 80-85923-08-4. S. 13–14. 
  4. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 46. Dostupné v archivu. 
  5. Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KACETL, Jiří; LAZÁREK, Petr; MOLÍK, David. Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem = Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2013. 80 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86974-12-5. (česky, německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]