Bítov (Radenín)
| Bítov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Radenín |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°22′43″ s. š., 14°49′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 29 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bítov u Radenína (5,46 km²) |
| PSČ | 391 55 |
| Počet domů | 22 (2011)[2] |
  Bítov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 137502 |
| Kód k. ú. | 737500 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bítov (německy Bitow) je místní částí obce Radenín. Nachází se v okrese Tábor, v Jihočeském kraji. V roce 2011 zde trvale žilo čtyřicet obyvatel.[3] V Bítově je evidováno 23 adres a všechny adresy mají PSČ 391 55 (stav k únoru 2008).
Leží 1,9 km severozápadně od Radenína; 2,2 km jihozápadně od obce Hroby; 3,3 km na jih od města Chýnov; 11 km východně od Tábora; 17 km jihozápadně od Pacova. Do obce (2 km) vede komunikace ze silnice č. 409 (Planá nad Lužnicí–Chýnov–Černovice).
Název
[editovat | editovat zdroj]Výchozím slovem původu názvu vsi je asi „Viet“, což znamenalo „smlouva“, hláskovým vývojem se „V“ změnilo na „B“. Uvádí se i výklad vycházející z osobního jména „Vít“, pravděpodobnější je však první verze.[zdroj?]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[4]
Než se stal Bítov součástí obce Radenín – v 17. století – příslušel od roku 1250 k Chýnovu. Stála zde dvě stavení (samoty), patrně bratří Pavla a Vojtěcha Bítových. Tyto usedlosti kolem roku 1320 zanikají a další zmínka o Bítovu je datována až rokem 1379, kdy se hovoří o rodinách Staňků a Marešů. (Jakýsi Ondřej Mareš z Bítova odešel roku 1421 k husitům jako bojovník) Staňkům patřil v té době v obci mlýn a mimo mlýna vlastnili obě zpříbuzněné rodiny ještě 11 lánů polí. Zdali byli Staňkové a Marešové potomci původních bratrů Bítových, nelze doložit. Po třicetileté válce přibyli do Bítova ještě další dva usedlíci z irského Gordonova pluku.
Bítov do konce první světové války neměl svoji samosprávu, ale společnou se Záhosticemi a Lažany, po roce 1918 se obce osamostatnily. V roce 1941 byla obec elektrifikována, v roce 1951 byl uzavřen mlýn pro malou výrobní kapacitu. O rok dříve zde žilo 84 obyvatel a roku 1959 byla obec sloučena s Radenínem.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaplička svatého Jana na návsi
- Studna na návsi („Vodní zdroj pro obec Bítov“)
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaple na návsi -
Zbytky mostu na východě vesnice -
Bývalý mlýn u Turoveckého potoka
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 216.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty Komenský, 1922. 236 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bítov na Wikimedia Commons - O obci Bítov
