Běleč (Liteň)
| Běleč | |
|---|---|
,_domy_u_potoka.jpg) Domy u potoka | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Liteň |
| Okres | Beroun |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°54′51″ s. š., 14°10′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 183 (2021)[1] |
| Katastrální území | Běleč u Litně (3,75 km²) |
| PSČ | 267 27 |
| Počet domů | 81 (2011)[2] |
  Běleč | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 85235 |
| Kód k. ú. | 685232 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Běleč (německy Bleichen) je vesnice, část městyse Liteň v okrese Beroun. Nachází se asi 2,7 km na severovýchod od Litně. Prochází tudy železniční trať Zadní Třebaň - Lochovice a vesnicí protéká Bělečský potok.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zpráva o existenci obce pochází z roku 1333.[3] Z této doby se připomínají bratři Miroslav, Ješek a Václav z Bělče.[3] Původní název obce byl Bělč.[4] Belečský dvorec patřil karlštejnským manům, z roku 1545 je doložená existence Bělečské tvrzi, když ji Odolen Pětipeský z Chyš a z Egrberka prodal společně se vsí a dvorem Šimonovi ze Šanova. K další změně majitele došlo v roce 1553, kdy tvrz i ves získal Václav Podhradský z Vlčí hory, který ji o rok později vyměnil za město Krásná hora a Běleč přešla do zprávy Šebestiánu Markvartovi z Hrádku, purkrabímu z Karlštejna.[3][4] Tím se Běleč stala součástí karlštejnského panství. Z tvrze se stal poplužní dvůr a dnes již není známo, kde stála.[3]
V Bělči se 2. června 1887 narodil 2. velitel Obrany národa, pozdější armádní generál in memoriam Bedřich Homola.
V roce 1850–1950 byla samostatnou obcí a od roku 1961 se vesnice stala součástí městyse Liteň.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Usedlost čp. 15
- přírodní rezervace Voškov – bučinami porostlé svahy nad pravým břehem řeky Berounky severně od Bělče
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Běleč – tvrz, s. 30.
- ↑ a b Naučná stezka Liteň, zastávka A11_1. Pomník [online]. Karlštejnsko Info [cit. 2016-10-16]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Běleč – tvrz, s. 30.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Běleč na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Běleč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Běleč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
