Přeskočit na obsah

Bílý Kostelec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bílý Kostelec
Bílý Kostelec čp. 24
Bílý Kostelec čp. 24
Lokalita
Charaktervesnice
ObecÚštěk
OkresLitoměřice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel18 (2021)[1]
Katastrální územíBílý Kostelec (3,06 km²)
PSČ411 45
Počet domů23 (2011)[2]
Bílý Kostelec
Bílý Kostelec
Další údaje
Kód části obce69141
Kód k. ú.669148
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílý Kostelec (německy Weißkirchen) je vesnice, část města Úštěkuokrese Litoměřice. Nachází se asi pět kilometrů severně od Úštěku. Bílý Kostelec je také název katastrálního území o rozloze 3,06 km².[3]

První písemná zmínka o Bílém Kostelci pochází z roku 1057 a nachází se v zakládací listině litoměřické kapituly. Ve čtrnáctém století vesnice patřila rodu místních vladyků, ale roku 1454 je doložena jako příslušenství sousedních Konojed. Posléze se stala součástí úštěckého panství a spolu s ním patřila litoměřické jezuitské koleji. Roku 1676 byl Bílý Kostelec převeden k liběšickému panství pražských jezuitů a zůstal u něj, i po zrušení řádu, až do zrušení patrimoniální správy.[4]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 147 obyvatel (z toho 69 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák a ostatní Němci. Kromě jednoho příslušníka nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 145 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 144 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 325 323 290 259 276 267 274 129 75 34 20 14 6 11
Domy 58 59 60 58 59 54 54 40 . 8 6 18 18 23
Tabulka zahrnuje údaje osady Pohorsko a počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Konojedy.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Havla

Přes demolice řady domů ve druhé polovině dvacátého století se ve vsi dochovalo několik bývalých selských usedlostí s patrovými poloroubenými domy typickými pro oblast Českého středohoří. Patří k nim domy usedlostí čp. 19, 22, chalupa čp. 3, domy čp. 7, 16, 18, 20, 26, 33 a 34, byť některé z nich byly v minulosti zmodernizovány.[4]

Usedlost čp. 26 a bývalá sýpka u domu čp. 22 jsou chráněné jako kulturní památky. Dům čp. 26 pochází z konce osmnáctého století. Má zděné přízemí a roubené patro. [9] Drobná chalupa u usedlosti čp. 22 vznikla přestavbou bývalé sýpky[4] z první poloviny devatenáctého století Také ona má zděné přízemí a roubené patro, do kterého se vchází krátkou pavlačí.[10]

Dominantou vesnice je zřícenina kostela svatého Havla.

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  4. a b c PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 29–30. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 202. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 203. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  9. Dům [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  10. Sýpka [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Město Úštěk

k. ú. Úštěk (Úštěk-Vnitřní Město • Úštěk-České Předměstí • Úštěk-Českolipské Předměstí) • Habřina • Dolní Vysoké (I) • Starý Týn • Ličenice • Držovice • k. ú. Brusov (Brusov • Třebín • Zelený) • Bílý Kostelec • Konojedy • Dubičná • Lukov • Ostré • Rašovice • Kalovice • Robeč • k. ú. Vědlice (Vědlice • Julčín) • Rochov • Tetčiněves • Lhota