Atrium na Žižkově

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Atrium na Žižkově s kostelem Povýšení sv. Kříže

Atrium na Žižkově, dříve: Obvodní koncertní a výstavní síň Atrium (Čajkovského 12, Praha 3) bylo významnou výstavní síní v době normalizace, kdy se zde konaly výstavy v té době zakázaných umělců. Jako výstavní síň funguje nepřetržitě od března roku 1984.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na pozemku byl původně Novoměstský morový hřbitov, který fungoval bez kostela až do poslední morové epidemie, která zasáhla Prahu v letech 1713 – 1716. V letech 1717-1720 zde byl postaven barokní kostelík Povýšení svatého Kříže. Po sto letech byl morový hřbitov zrušen a kostel byl užíván jako farní až do poloviny 19. století. Spadal pod farnost sv. Jindřicha, ale stál osamoceně a proto byla postupně přistavena pustevna a byt kostelníka a kaplana. Na přelomu století byl odsvěcen a sloužil jako skladiště ve vnitrobloku okolní činžovní zástavby do 50. let, kdy měl být pro zchátralost zbourán. V roce 1962 vypracoval projekt na jeho záchranu Jaroslav Koreček ze Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů, ale samotná stavba se opozdila o 15 let.

Výstavní síň vznikla jako moderní přístavba barokního kostelíku Povýšení svatého Kříže během rekonstrukce v letech 1977 - 1984.[1] Z kostela byl vytvořen koncertní sál pro 120 diváků. Uprostřed objektu současně vzniklo malé čtvercové atrium a na místě bývalé roubené studny kašna v podobě mušle. Jsou zde instalována díla J. Vikové a P. Orieška (kašna), E. Rožátové (vitrážová okna ve výstavní síni), J. Bartoše (socha sedící dívky před vchodem). Roku 2007 byl modernizován osvětlovací systém a interiér kostela byl navrácen do původní raně barokní podoby.[2]

Výstavní program, zahájený roku 1984, koncipovala od počátku řada významných teoretiků umění (Jan Kříž, Jiří Šetlík, Mahulena Nešlehová, Jiří Valoch, Ivo Janoušek, Anna Fárová, ad.), kteří zde uvedli díla autorů, které komunistický režim v té době různým způsobem perzekvoval, jako Jiří Seifert (1984), Jiří Lindovský (1985), Hugo Demartini, Pavel Nešleha, Olbram Zoubek (1986), Hana Purkrábková a Karel Pauzer, Věra Janoušková, Jitka Svobodová, Josef Jíra (1988), Vojtěch Adamec, Kurt Gebauer (1989). Roku 1988 byly v Atriu plánovány výstavy Zdeňka Berana a Vladimíra Boudníka, které se neuskutečnily.[3] Prostor zde dostali také umělečtí skláři, tvůrci tapisérií, grafici nebo šperkaři. Vernisáže provázely koncerty skupin Agon, SH Quintet ad.

Také po roce 1989 udržovala výstavní síň vysokou úroveň výstav a představila řadu významných i méně známých a neprávem opomíjených malířů a sochařů.

Výstavy (výběr do roku 1990)[editovat | editovat zdroj]

[4]

  • 1984 Jan Exnar: Sklo, František Janák: Sklo, Jana Kadlecová: Grafika
  • 1984 Miroslava Zychová: Obrazy, kresby, keramika
  • 1984 Jiří Seifert: sochy, kameny
  • 1984 Eva Brodská: Gobeliny, Jiří Seifert: Sochy
  • 1985 Vratislav Karel Novák
  • 1985 Současný československý email
  • 1985 Jiří Lindovský: Kresby
  • 1985/1986 Daniela Flejšarová: Textil, Karel Hlava: Šperk - plastika
  • 1986 Hugo Demartini, Pavel Nešleha: Projekty
  • 1986 Olbram Zoubek: Sochy
  • 1986 Eduard Ovčáček: Ruční papíry / koláže / plastiky
  • 1986 Jiří Dostál: Obrazy, Oldřich Plíva: Objekty
  • 1987 Ondřej Michálek: Grafika, kresby
  • 1987 Stanislav Judl: Převážně obrazy
  • 1987 Jiří Žlebek: Sochy
  • 1988 Hana Purkrábková: Sochy, Karel Pauzer: Kresby, sochy
  • 1988 Věra Janoušková: Červen 1988
  • 1988 Jitka Svobodová: Kresby: 1982 - 8
  • 1988 Zdeněk Sýkora: Obrazy, Radek Kratina: Objekty
  • 1988 Josef Jíra: Objekty, grafické desky
  • 1989 Adamec: Sochy
  • 1989 Viktor Hulík, Juraj Meliš
  • 1989 Kurt Gebauer
  • 1989 Odyzeum obrazů a soch (K. Gebauer, J. Kremanová)
  • 1989 Pavel Mára: Fotografie
  • 1990 Jan Jemelka: Obrazy, grafika, Otmar Oliva: Sochy
  • 1990 Kamila Ženatá: Graphic
  • 1990 Jan Bauch: Drobná plastika - kresba

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Atrium na Žižkově - koncertní a výstavní síň
  2. Žižkovské Atrium otevírá a vítá návštěvníky novým interiérem i kvalitním programem, Náš region Praha, 11.5.2019. nasregion.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-30. 
  3. Fiala J, 1996, s. 65
  4. Informační systém abART: Atrium - místo konání

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Tichý, Atrium na Žižkově, Ateliér 24, 2, 1994, s. 15
  • Jiří Fiala, Atrium, Zakázané umění, Výtvarné umění 1-2, 1996, s. 64-65

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]