Arnošt Vykoukal

Arnošt Vykoukal, OSB
Jeho Milost; Arnošt Vykoukal, OSB
	Řád svatého Benedikta opat kláštera benediktinů v Praze na Slovanech (Emauzy)
	J.M. Arnošt Vykoukal
Zasvěcený život
Sliby	11. 11. 1901
Svěcení
Kněžské svěcení	22. 9. 1906 ; světitel arcibiskup Lev kardinál Skrbenský
Osobní údaje
Datum narození	7. května 1879
Místo narození	Žernovka; Rakousko-Uhersko,
Datum úmrtí	9. nebo 10. září 1942
Místo úmrtí	koncentrační tábor Dachau; Německá říše,
Národnost	česká
Povolání	spisovatel, historik, katolický kněz a kněz
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Vykoukal, narozený a křtěný jako Josef (7. května 1879 Žernovka^[1] - 9. nebo 10. září 1942 koncentrační tábor Dachau) byl v letech 1925–1942 opatem kláštera benediktinů v Praze na Slovanech (v Emauzích). Stal se obětí nacistického režimu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Žernovce u Mukařova v rodině hospodského Vincence Vykoukala. Studoval u benediktinů, a do tohoto řádu nakonec vstoupil v pražském Emauzském klášteře. Studoval filosofii v Praze, a následně v Beuronu teologii. V září roku 1906 byl vysvěcen na kněze. Po roce 1918 německá část emauzské komunity odešla z Československa, a Vykoukal byl ustanoven převorem-administrátorem kláštera, v roce 1925 byl zvolen opatem.

Podařilo se mu přivést Emauzy k duchovnímu rozkvětu. Mniši kláštera se angažovali v Liturgickém hnutí (Marian Schaller), jeden z kněží opatství založil sdružení Legio angelica (Metod Klement). V klášteře se opět sloužily bohoslužby ve staroslověnštině. Tomuto učinila konec 2. světová válka. V roce 1941 byl klášter nacistickou mocí uzavřen a komunita byla rozehnána. Opat Vykoukal žil nějakou dobu pod dozorem v Plzni. V srpnu 1942 byl zatčen a deportován do Dachau. Zde v září téhož roku zemřel. Po smrti byl zpopelněn a jeho popel rozptýlen. Po válce bylo jeho jméno uvedeno (s dovětkem "ubidemque sepultus", tj. "pohřben neznámo kde") na hrobce emauzských benediktinů na Vyšehradském hřbitově.