Přeskočit na obsah

Arménie (satrapie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o starověkém království Arménie. O středověkém pojednává článek Bagratovská Arménie.
Arménská satrapie
Սատրապական Հայաստան (hy)
(Satrapakan Hayastan)
 Urartu
 Médská říše
570–200 př. n. l. Arménské království 
Malá Arménie 
Sophene 
Kommagene 
Geografie
Mapa
Území pod kontrolou Orontské dynastie,
4.–2. století př. n. l.
Obyvatelstvo
Státní útvar
Perská říše Perská říše
Makedonská říšeMakedonská říše Makedonská říše
Seleukovská říšeSeleukovská říše Seleukovská říše
Státní útvary a území
Předcházející
Urartu Urartu
Médská říše Médská říše
Následující
Arménské království Arménské království
Malá Arménie Malá Arménie
Sophene Sophene
Kommagene Kommagene

Arménie (arménsky Սատրապական ՀայաստանSatrapakan Hayastan, staropersky Armina nebo Arminiya) byla jednou ze satrapií Perské říše Achaimenovců (cca 550330 př. n. l.), říše Alexandra Velikého a říše Seleukovců. Zabírala území dnešní Arménie a části Turecka, ázerbájdžánského Nachičevanu, Gruzie a Íránu.

Peršané oblast dobyli na Médech kolem roku 553 př. n. l. za Kýra Velikého, název Armina je však poprvé doložen až na Behistunském nápisu krále Dareia I. Satrapie se členila na tři menší územní jednotky, tzv. malé satrapie – na Východní Arménii, Západní Arménii a Kolchidu[1] (správa sídlila ve Východní Arménii). Většinu obyvatelstva tvořili Arméni, hlavními jazyky byly perština a arménština. Satrapie měla značnou míru autonomie, ale musela perskému velkokráli odvádět daně a v případě války vojenské kontingenty. V době pádu achaimenovské monarchie byl satrapou (Východní) Arménie Orontés II., (malým) satrapou Západní Arménie patrně Mithrausés, účastník bitvy u Gaugamél. Alexandr Veliký oblast nikdy plně neovládl, i když se o to ze všech sil pokoušel – jeho kandidát na úřad satrapy, Mithrenés, se však proti Orontovi nedokázal prosadit. Západní Arménie se později stala dějištěm válek diadochů a nakonec spolu s Arménií Východní součástí říše Seleukovců.

Administrativně podléhal arménský satrapa velkému satrapovi médskému, jehož sídlem byly Ektabany, dnešní Hamadán. Vedle Arménie a vlastní Médie náležely k médské satrapii ještě Parthie a Chorasmie.

  1. Kolchidu však Peršané ovládali jen dočasně, za Xenofónta kolem roku 400 př. n. l. již netvořila součást achaimenovské říše.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jacobs, B.: Die Satrapienverwaltung im Perserreich zur Zeit Darius’ III., Wiesbaden 1994.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]