Arkadij Strugackij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arkadij Strugacký
Narození 28. srpna 1925
Batumi
Úmrtí 12. října 1991 (ve věku 66 let)
Moskva
Příčina úmrtí hepatocelulární karcinom
Pseudonym С. Бережков
Povolání spisovatel, tlumočník, scenárista, autor sci-fi a překladatel
Národnost ruská
Stát Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Alma mater Military Institute of the USSR Ministry of Defense
Žánr science fiction
Významná díla Poledne, 22. století,
Piknik u cesty,
Je těžké být bohem
Rodiče Natan Zalmanovič Strugackij
Příbuzní Boris Strugacký (sourozenec)
Web oficiální stránka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Arkadij Natanovič Strugackij (rusky Аркадий Натанович Стругацкий; 28. srpna 1925 Batumi12. října 1991 Moskva) byl ruský spisovatel, který se stal s bratrem Borisem známý řadou sci-fi románů.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Arkadij a Boris Strugačtí.

Narodil se roku 1925. Otec byl historik umění a matka učitelka.[2] Po absolvování desetiletky pracoval na výrobě granátů v fašisty obleženém Leningradě. Roku 1942 doprovázel přes Ladožské jezero svého nemocného otce, který však cestou zemřel a syn byl dán do dětského domova. Matka v Leningradě zůstala. V roce 1943, ve věku osmnácti let, narukoval do Rudé armády, vystudoval pěchotní učiliště v kazachstánském Akťubinsku a po válce se dostal na Vysokou školu cizích jazyků, kde si vybral orientalistiku a japonštinu.

Sloužil i na Kamčatce, odkud byl v roce 1955 převelen do Chabarovsku a krátce nato armádu opustil. Usadil se v Moskvě, kde nastoupil do Institutu vědecké informatiky, stal se redaktorem časopisu a členem Svazu spisovatelů SSSR. V roce 1956 napsal s L. Petrovem svou první povídku Popel Bikini.[3] Byl dvakrát ženatý. Poprvé v letech 1948 až 1954 s Irinou Šeršovou. Manželství skončilo rozvodem. S druhou ženou Elenou Ilinužnou měli dceru Marii. Když zemřel, byl jeho popel podle jeho přání rozprášen.

V letech 1957 až 1990 napsal s bratrem společně více než 25 románů a novel a jednu divadelní hru.[4] Po jeho smrti v roce 1991 bratr pokračoval v psaní, ale pod pseudonymem S. Vitickij, protože se již dříve dohodli, že jméno Bratři Strugačtí nebudou dále používat.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Slovník autorů literatury pro děti a mládež 1., Libri, Praha 2007, str. 730–731.
  2. KASACK, Wolfgang. Slovník ruské literatury 20.století. Praha: Votobia, 2000. ISBN 80-7220-084-4. Kapitola Strugackij, s. 487. 
  3. STRUGACKIJ, Arkadij; STRUGACKIJ, Boris. Ďábel mezi lidmi. Praha: Trifid, 2008. ISBN 978-80-7387-026-3. Kapitola Bratři Strugačtí, doslov Vlado Ríša, s. 495. 
  4. Židáci města Pitěru – Arkadij Strugackij – Databáze knih

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]