Arkadij Strugackij
| Arkadij Strugackij | |
|---|---|
| Narození | 28. srpna 1925 Batumi |
| Úmrtí | 12. října 1991 (ve věku 66 let) Moskva |
| Příčina úmrtí | hepatocelulární karcinom |
| Pseudonym | С. Бережков |
| Povolání | spisovatel, tlumočník, scenárista, autor sci-fi, překladatel a science fiction author |
| Národnost | ruská |
| Stát |  Sovětský svaz |
| Alma mater | Military Institute of the USSR Ministry of Defence Military Institute of Foreign Languages |
| Žánr | science fiction |
| Významná díla | Poledne, 22. století, Piknik u cesty, Je těžké být bohem |
| Ocenění | Cena Graoully (1981) Honorary Diploma of the Presidium of the Supreme Soviet of the RSFSR medaile Za vítězství nad Německem medaile Za bojové zásluhy Řád rudé hvězdy |
| Rodiče | Natan Zalmanovič Strugackij |
| Příbuzní | Boris Natanovič Strugackij (sourozenec) |
| Podpis |  |
 oficiální stránka | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Arkadij Natanovič Strugackij (rusky Аркадий Натанович Стругацкий; 28. srpna 1925 Batumi – 12. října 1991 Moskva) byl ruský spisovatel, který se stal s bratrem Borisem známý řadou sci-fi románů.[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku 1925. Otec byl historik umění a matka učitelka.[2] Po absolvování desetiletky pracoval na výrobě granátů v fašisty obleženém Leningradě. Roku 1942 doprovázel přes Ladožské jezero svého nemocného otce, který však cestou zemřel a syn byl dán do dětského domova. Matka v Leningradě zůstala. V roce 1943, ve věku osmnácti let, narukoval do Rudé armády, vystudoval pěchotní učiliště v kazachstánském Akťubinsku a po válce se dostal na Vysokou školu cizích jazyků, kde si vybral orientalistiku a japonštinu.
Sloužil i na Kamčatce, odkud byl v roce 1955 převelen do Chabarovsku a krátce nato armádu opustil. Usadil se v Moskvě, kde nastoupil do Institutu vědecké informatiky, stal se redaktorem časopisu a členem Svazu spisovatelů SSSR. V roce 1956 napsal s L. Petrovem svou první povídku Popel Bikini.[3] Byl dvakrát ženatý. Poprvé v letech 1948 až 1954 s Irinou Šeršovou. Manželství skončilo rozvodem. S druhou ženou Elenou Ilinužnou měli dceru Marii. Když zemřel, byl jeho popel podle jeho přání rozprášen.
V letech 1957 až 1990 napsal s bratrem společně více než 25 románů a novel a jednu divadelní hru.[4] Po jeho smrti v roce 1991 bratr pokračoval v psaní, ale pod pseudonymem S. Vitickij, protože se již dříve dohodli, že jméno Bratři Strugačtí nebudou dále používat.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Slovník autorů literatury pro děti a mládež 1., Libri, Praha 2007, str. 730–731.
- ↑ KASACK, Wolfgang. Slovník ruské literatury 20. století. Praha: Votobia, 2000. ISBN 80-7220-084-4. Kapitola Strugackij, s. 487.
- ↑ STRUGACKIJ, Arkadij; STRUGACKIJ, Boris. Ďábel mezi lidmi. Praha: Trifid, 2008. ISBN 978-80-7387-026-3. Kapitola Bratři Strugačtí, doslov Vlado Ríša, s. 495.
- ↑ Židáci města Pitěru – Arkadij Strugackij – Databáze knih
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Arkadij Strugackij
- (rusky) Oficiální stránka bratří Strugackých
- (česky) LEGIE – databáze knih Fantasy a Sci-Fi – Arkadij Strugackij
- (česky) LEGIE – databáze knih Fantasy a Sci-Fi – S. Jaroslavcev
