Aratinga červenolící
 Aratinga červenolící | |
|---|---|
 Aratinga červenolící | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | papoušci (Psittaciformes) |
| Čeleď | papouškovití (Psittacidae) |
| Rod | Psittacara |
| Binomické jméno | |
| Psittacara erythrogenys (Lesson, 1844) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aratinga červenolící (Psittacara erythrogenys) je středně velký papoušek z Jižní Ameriky, který dorůstá velikosti kolem 330 mm. Celkové zbarvení je zelené, čelo, temeno a tváře má červené, stejně jako okraje křídel. Duhovku má žlutou a nohy šedé.[2] Obývá severozápadní Ekvádor a severozápadní Peru. Andy v Ekvádoru vymezují jeho nejvýchodnější hranici. Populace se může dělit na dvě odlišné subpopulace z důvodu velmi malého výskytu ve středu jeho rozšíření.[3]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Nejčastěji se zdržuje na suchých místech horských oblastí ve výšce do 1 500 m n. m., i když může obývat i řadu dalších habitatů. Nejraději vyhledávají místa s bambusovými porosty. Na jednom bambusovém stvolu často sedá i několik desítek ptáků. V mimohnízdním období se potulují v hejnech o několika stech jedincích, jejichž křik je daleko slyšitelný. Hnízdo si páry zakládají ve stromových dutinách, puklinách nebo štěrbinách kolem skalních stěn. Samice snáší 4 – 6 vajec, na kterých sedí kolem 25 dnů.[2]
Z důvodu odchytu tento druh utrpěl vážné lokální poklesy populace, ale v některých oblastech zůstává běžný. Většina populace se nachází v Ekvádoru. Navzdory hrozbě odchytu je hlavní příčinou posledních úbytků úbytek a fragmentace habitatu. Celkově se řadí dle IUCN do kategorie druhů téměř ohrožených vyhubením a populace je odhadována na 10 000 jedinců s mírně ubývající tendencí.[4] V České republice jej chová například Zoo Tábor.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b FELIX, Jiří. Zvířata celého světa 6 - Papoušci. 1. vyd.. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1979. 208 s.
- ↑ BEST, B. J. Red-masked Parakeet Aratinga erythrogenys and Grey-cheeked Parakeet Brotogeris pyrrhopterus: two threatened parrots from Tumbesian Ecuador and Peru?. Bird Conservation International. Roč. 1995, čís. 5, s. 233–250.
- ↑ www.iucnredlist.org [online]. www.iucnredlist.org [cit. 2016-02-15]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu aratinga červenolící na Wikimedia Commons
