Antonín Ivanský
| Antonín Ivanský | |
|---|---|
| Rodné jméno | Ivánski |
| Narození | 4. července 1910 Přívoz  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. ledna 2000 (ve věku 89 let) Ostrava  Česko |
| Bydliště | Ostrava |
| Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
| Povolání | sochař |
| Ocenění | zasloužilý umělec (1975) Řád práce (1980) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Antonín Ivanský (Ivánski, 4. července 1910 Přívoz[1] – 8. ledna 2000 Ostrava) byl sochař působící v Ostravě a představitel socialistického realismu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině železničního zřízence Antonína Ivanského z Haliče. V letech 1926–1929 studoval řezbářství na Státní odborné škole pro zpracování dřeva v Chrudimi. V letech 1929–1931 a 1933–1936 studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u profesora Josefa Mařatky. Po ukončení studií se vrátil do Moravské Ostravy.[2] [3]
Jeho pracemi byly postavy dělníků, horníků a koksařů. V roce 1937 vyhotovil sochu horníka v nadživotní velikosti pro Vítkovické doly. Socha stála před budovou bývalého ředitelství OKD. Dalšími plastikami byly busty T. G .Masaryka, které byly umístěny v Petřkovicích a ve Slezských Rudolticích.[4] V roce 1939 byl zatčen gestapem za účast na odbojové činnosti. Vězněn byl v Olomouci, Brně v Kounicových kolejích a v říjnu 1940 byl deportován do koncentračního tábora Mauthausen. Po ukončení druhé světové války se vrátil do Ostravy. Jeho tvorba byla podřízena společenské objednávce té doby. V letech 1973–1977 učil externě na katedře výtvarné výchovy PF Ostrava. Od roku 1945 byl předsedou Sdružení politických vězňů, v roce 1949 byl předsedou Moravskoslezského sdružení výtvarných umělců a následně Svazu čs. výtvarných umělců.[2]
V roce 1975 obdržel titul zasloužilý umělec a v roce 1980 Řád práce.[5]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Výstavy jeho prací byly uskutečněny nejen v Ostravě, ale i v Praze, Brně nebo v Drážďanech, Katovicích, Varšavě atd.[5]
Abecední seznam ostravských soch:[6][7]
- abstraktní reliéf, 1968
- Budování Poruby, počátek 60. let 20. století (?)
- busta Tomáše Garrigua Masaryka, 1945–1948
- Dělník s kamenem, 1981–1986
- Drama a Opera, 1954–1955 (Karel Vávra, Antonín Ivanský, divadlo A. Dvořáka, Ostrava)
- Drama a Opera, 1954 (?) (Karel Vávra, Antonín Ivanský)
- Horník, 1938–1939
- Horník, 1938–1939
- Horník / Mladý havíř, 1952
- Hutník, 1959–1962 (Alšovo náměstí, Ostrava)
- Kotlář / Památník umučeným dělníkům Vítkovických železáren / V boji za vlast, 1949 (vstup do kotlárny v Ostravě-Vítkovicích)
- Labutí polibek, 1995
- Mír / Dívka s holubicí, 1986 (U Lasa, Ostrava)
- Padlým a umučeným / Památník obětem druhé světové války, 1951 (Matrosova ulice, Ostrava-Hulváky)
- Padlým za vlast / památník obětem druhé světové války, konec 40. let 20. století (?)
- Památník odboje, 1961 (křižovatka Nádražní a 30. dubna, Ostrava)
- Památník padlým novinářům, 1947
- Památník zaměstnancům pivovaru padlým za druhé světové války / V mauthausenských drátech, 1947
- Pamětní deska umučeným příslušníkům bezpečnostních sborů, 1969–1970 (Karel Vávra, Antonín Ivanský)
- Průzkumný vrt, Zkoumání horniny v laboratoři, Výjev z dolu, Konstrukce mostu a návrat dělníka domů, 1956
- Ptáci / Holubice, 1963
- Sedící dívka, 70.–80. léta 20. století (?)
- Úroda / Žena s klasy, 1952 (náměstí SPB, Ostrava)
- Vinobraní / Žena s hrozny, 1952 (ulice Matěje Kopeckého, Ostrava)
- Vladimír Iljič Lenin, 1971–1976 (Ostrava-Poruba, v roce 1989 odstraněn)
- Zabraňte válkám / Vietnam, 1958–1959 (Důl Michal, Ostrava-Michálkovice)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ matriční záznam o narození a křtu farnost Ostrava - Přívoz
- ↑ a b STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy = Ostrava architectural guide. 1. vyd. Ostrava: Národní Památkový Ústav Územní Odborné Pracoviště, 2008. 451 S., [14] Bl s. ISBN 978-80-85034-54-7. OCLC 845797607 S. 394.
- ↑ Kalendárium historických událostí města Ostravy | Ostrava-Online.cz. www.ostrava-online.cz [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné online.
- ↑ IVANSKÁ, Jarmila. Antonín Ivanský akademický sochař. Vřesinské noviny [online]. Obecní úřad Vřesina, červenec 2014 [cit. 2018-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-30.
- ↑ a b Antonín Ivanský (Ivánski) - Oficiální stránky Města Český Těšín. www.tesin.cz [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné online.
- ↑ OSTRAVU, Ondřej Polanský, Jaroslav Němec pro Okrašlovací spolek za Krásnou. Antonín Ivanský - Ostravské sochy. ostravskesochy.cz [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Antonín Ivanský – bronzové sochy a sádrové modely. www.knuppgallery.com. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-26. (anglicky) Archivováno 26. 4. 2018 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Ivanský na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Ivanský
- Antonín Ivanský v informačním systému abART
- Antonín Ivanský v informačním systému Sochy a města
- Antonín Ivanský v informačním systému Vetřelci a volavky
