Antoni Sygietyński
| Antoni Sygietyński | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 5. března 1850 Gosławice, Polsko |
| Úmrtí | 14. června 1923 (ve věku 73 let) Warszawa |
| Pseudonym | Gosławiec |
| Povolání | pedagog, pianista, spisovatel, kritik |
| Národnost | polská |
| Manžel(ka) | Ubalda Da Silva Martins, Helena Golińska |
| Děti | Tadeusz Sygietyński[1][2] |
| Rodiče | Leon Sygietyński, Malwina Krzyżanowska |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antoni Sygietyński, pseudonym „Gosławiec“ (5. března 1850 Gosławice, Polsko – 14. června 1923 Varšava) byl polský literární, hudební a divadelní kritik, naturalistický romanopisec, zastánce realismu v malbě a naturalismu v próze, pianista, pedagog.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Jeho rodiče byli Leon Sygietyński (1822–1891) a Malwina rozená Krzyżanowska (1820).
Jeho nejstarší bratr Karol (1847–1863) byl zabit v Lednovém povstání a rodinný majetek byl zabaven. Antoni vyrůstal ve Varšavě. Přátelil se s Aleksanderem Gierymskim. V roce 1869 absolvoval hodiny klavíru na Hudebním institutu ve Varšavě. Studoval také na konzervatoři v Lipsku, ve Vídni a estetiku a dějiny umění v Paříži. Během svého pobytu ve francouzské metropoli navázal spolupráci s několika varšavskými novinami.
Do Polska se vrátil v roce 1881 s dcerou argentinského farmáře. Vyučoval hru na klavír v Hudebním institutu a přednášel o estetice. Spolupracoval s četnými časopisy. V letech 1888–1893 byl aktivistou Polské ligy. Vyvíjel také politickou činnost, angažoval se v Demokratické unii a redigoval její časopis. V roce 1907 byl krátce vězněn ve varšavské citadele. Byl členem Polské pokrokové strany a Národní pokrokové strany. Na sklonku života byl vedoucím tiskového a zábavního oddělení na vládním komisariátu. byl pohřben na hřbitově Powązki ve Varšavě.
Antoni byl dvakrát ženatý. Se svou první ženou Ubaldou rozenou Da Silva Martins (1860) měl tři děti: Stanisława (1882), Marii (1883–1918) a architekta Aleksandera (1885–1936).
Ze vztahu s druhou manželkou Helenou rozenou Golińskou (1871–1958), se kterou měl také tři děti: Antonínu (1892–1960), provdanou za Romana Machnického, Žofii (1895–1931), provdanou za Augusta Wiktora Nowosielského a Tadeusze (1896–1955), zakladatele kapely Mazowsze.
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Autor diskuse o programu Polské ligy – Co robić (Paříž 1891).
Vydal: soubor článků Współczesna powieść we Francji, monografii Maksymilian Gierymski (1906), romány: Na skałach Calvados (1884) a Wysadzony z siodła (1891) a sbírky povídek: Drobiazgi (1900) a Święty ogień (1918). Jeho poslední román Pan Jezus w Przegorzałach se ztratil v rukopise.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Na skałach Calvados – 1884
- Wysadzony z siodła – 1891
- Drobiazgi – 1900
- Maksymilian Gierymski – 1906
- Święty ogień – 1918
- Pisma krytyczne wybrane – zebrał, sprawdził i przedmowę napisał Zygmunt Szweykowski. Warszawa: Institut Literacki, 1932
- Gemma; Nasza kochana pani – Warszawa: Książka i Wiedza, 1950
- Pisma krytyczne: krytyka literacka i artystyczna – wybrał i opracovał Jan Zygmunt Jakubowski. Kraków: Państwowy Instytut wydawniczy, 1950
- Skałotocz-palczak; Ciocia Teosia: [Opowiadania] – Warszawa: Książka i Wiedza, 1950
- Wysadzony z siodla: povieść z źycia wspólczesnego – Kraków: Wydavnictvo Literackie, 1955
- Na skałach Calvados: opwieść z życia normandzkich rybaków – Kraków: Wydavnictvo Literackie, 1956
- Nowele wybrane – wyboru dokonał i posłowicą opatrzył Tomasz Weiss. Kraków: Wydavnictvo Literackie, 1957
- Korespondencja Antoniego Sygietyńskiego i Piotra Chmielowskiego: wdugłos z lat 1880–1904 – opracował, wstępem i komentarzem opatrzył Edward Kiernicki. Wrocław: Zakład narodowy im. Ossolińskich, 1963
- Balet Warszawski na przełomie XIX i XX wieku – oprac. i wstępem opatrzyła Boźena Mamontowicz-Łojek. Kraków: Polskie Wydawnictvo Muzyczne, 1971
- O teatrze i dramacie – wybór Tomasza Weissa; przypisy oprac. Emil Orzechowski. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1971
- Pisma krytycznoliterackie – wstęp i wybór Tomasza Weissa. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1971
V češtině
[editovat | editovat zdroj]- Gemma – ze sbírky Drobiazgi přeložil Jaroslav Ráček; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 30. Praha: J. R. Vilímek, 1912
- Matčin hřích: román z pražského života – Ladislav Hájek; [obsahuje též: Oněgin – J. R. Hradecký. Herečka – Antoni Sygietński. Zpověď – K. L. Pozdě – Milada M. Veselá]. Praha: Karel Ločák, 1924
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku https://pl.wikipedia.org/wiki/Antoni_Sygiety%C5%84ski na polské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-03-21].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antoni Sygietyński na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Stan i problematika badań nad twórczością Antoniego Sygietyńskiego – Eleonora Udalska. Łódź: po 1965
- Antoni Sygietyński: estetyk i krytyk – Jan Detko. Warszawa: Państwowy Instytut Wydawniczy,1971
- Antoni Sygietyński – krytyk teatralny – Eleonora Udalska. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1971
- Z domu niewoli: sytuacja polityczna a kultura literacka w drugiej połowie XIX wieku [Antoni Sygietyński; Piotr Chmielowski]– pod redakcją Janusza Maciejewskiego. Wrocław; Warszawa; Kraków; Gdańsk; Łódź: Wydawnictwo Polskiej Akademii Nauk, 1988
- Stary pan w czarnym, niemodnym surducie: (Antoni Sygietyński 1850–1923) – Hanna Sygietyńska. Warszawa: Instytut Sztuki Polskiej Akademii Nauk, 2003
