Anton Gymerský

Anton Gymerský
Anton Gymerský
Narození	4. února 1918; Žilina
Úmrtí	10. května 1990 (ve věku 72 let); Košice
Povolání	herec
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Anton Gymerský (4. února 1918, Žilina – 10. května 1990, Košice) byl slovenský herec, původně kadeřník.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Začínal v ochotnických souborech v Solivar při Prešově a v Žilině. V letech 1949–1965 byl členem Divadla SNP v Martine, od roku 1965 činohry Státního divadla v Košicích. V letech 1971–1979 i umělecký šéf činohry. Působil zejména jako divadelní herec, kde na jevišti ztvárnil více než 170 postav (Vocilka – v Strakonická dudákovi, Lucifer – v Čert a káča, Rubánus – Geľo Sebechlebský, Kubo – v zpěnění koni, purkmistr – v Revizorovi, Harpagon – v Lakomci, Tulák – v ze života hmyzu, Georg – v O myších a lidech, Dr. Cnock – v Dr. Cnockovi, Handrár – v Bláznivá ze Šaiot, Teterev – v měšťák, Opitz – v Můj generál …). Byl dobrým houslistou a tuto schopnost využívali režiséři nejen na jevišti, ale i v televizi a ve filmu. Vytíženost v divadle se odrazila na práci v rozhlase, televizi a filmu, kde vytvářel menší postavy V televizi (např. Místo v domě – 1975, Jedenácté přikázání – 1978) V 50.–60. letech často vystupoval s estrádní číslem "voják Gymoš". Toto číslo bylo zařazeno do prvního televizního vysílání. V roce 1972 dostal titul zasloužilý umělec.

Byl vášnivý rybář a myslivec, otec tří dětí. Manželka Libuša Kulhánková – Gymerská, herečka. Je pohřben v Košicích.

Životopis – Libuša Kulhánková Gymerská

Narodila se v Košicích 26.IX.1922 Čeňkovi Kulhánka a Oldřiška rozené Smajzlovej. Zemřela v Košicích 6.3. 1990, kde je také pohřbena.

Pod hereckým (dívčím) jménem Kulhánková vystupovala od roku 1940 nejprve ve více soukromých i kočovných společnostech napr.riaditeľky Trubíniovej, Klatovská, Pražském Divadélko Slup, hrála v komoře Divadélko na Jungmanova tr.Profesionálnou herečkou se stala složením zkoušek před odbornou komisí Svazu českého herectví 2. října 1945 v Brne.Bola členkou Svépomocného sdružení Pražských herce. Po válce (od 1. října 1945 do srpna 1946) divadla bratří Mrštíků v Brně (Středomoravských lidové divadlo) a pak spolu formovala Divadlo v Martině do roku 1965. Od nástupu do ŠD Košice (1965) vystupovala již pod jménem Libuša Gymerská až do odchodu do důchodu v r.1982.

Za svou hereckou kariéru ztvárnila více než 170 postav velmi širokého spektra charakterů a typů. Byla známou recitátorka a vedla několik ochotnických souborů (např. V Barci u Košic v dětském domově, po odchodu do důchodu v Prievidzi) .Ve volném čase zejména v mládí ráda malovala motivy z přírody, ale i portréty. Byla poslankyní a předsedkyní kulturní komise v Martině a v Košicích se angažovala zejména v ženském hnutí.

Režiséři, jako Greguš, M. Hollý, Haľama, Pietor, Petrovický, Bobula, Svoboda, Petruška, … ji obsazovali podle potřeb dramaturgie a skladby souboru do postav žen bez vyhraněného zařazení některého na ni preferovaného typu. Kritici vyzdvihovali její širokou škálu hereckého projevu, vystižení podstaty charakteru postavy, nejen vnějšími vyjadřovacími prostředky herecké tvorby, ale i schopnost ponoru do psychologie postavy. Odbornou kritikou byla oceňována i její komediálnost, ale také precizní nakládání s dikcí a hlasem. Měla výbornou paměť a to často využívali režiséři na náhle záskoky nemocné či jinak indisponovaných kolegyň. Za svou hereckou kariéru spolupracovala s mnoha hereckými partnery v rolích matky, dcery, milenky, nadřízené, služky, či jen jako partnerka do autorem předepsané dvojice. Mezi nejčastějších patřily v začátcích E. Romančík, C.Filčík, J. Kroner, I.Bindas, E.Horvát, Ľ. Grešo, I.Letko, B.Králik, A.Gymerský, který se stal i jejím celoživotním partnerem. Později po přechodu do Košic to byly zejména F. Hodorovský, I. Rajniak, P.Bzdúch a zejména Peter Macko … Ze ženských kolegyň to byly F.Bachledová, Terka Hurbanovo-Kronerová, M. Kráľovičove, E.Rysová, N. Hejná … av Košicích E.Volková, H.Grisová, E. Večeřová, Poldaufová …

V jejím repertoáru najdeme postavy světové i domácí dramatické tvorby, jako např. Káča v Čert a Káča od Drdu, Emília ale i Karolína v gelových Sebechlebský od Hollého, Euridika v Antigone od Sofokla, Pompano v Balade o Unšpíglovi, Mercedes v Sedm výkřiků na moři, Daria v neznámém od Sobola, Lena ve vážných z Altona od Sartra , Ošetřovatelka v detektivce v Past od Tomase Viliemsa, Pelageja Vlasovová v Brechtova Matce je hodnocena jako její životní postava, na kterou měla v závěru profesionální herecké kariéry, životní zkušenosti a herecké předpoklady.

Filmografie - Antona Gymerského[editovat | editovat zdroj]

1953: Rodná zem
1957: Zářijové noci (voják Karabinoš)
1957: Zemianska čest
1958: Touha
1960: Na pochodu se vždy nezpívá (Cibule)
1961: Most na tu stranu (Krekáč)
1961: My z IX.a (lékař)
1961: zbabělec (Adamík st.)
1974: Trofej neznámého střelce (ing. Dragica)
1976: Rozděleni (Horniak)
1978: Poem o svědomí (Josko)
1979: Ctnostný Metod
1981: Noční jezdci (hospodský)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Gymerský na slovenské Wikipedii.