Přeskočit na obsah

Antonín Ivanský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonín Ivanský
Rodné jménoIvánski
Narození4. července 1910
Přívoz
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. ledna 2000 (ve věku 89 let)
Ostrava
ČeskoČesko Česko
BydlištěOstrava
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánísochař
Oceněnízasloužilý umělec (1975)
Řád práce (1980)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Ivanský (Ivánski, 4. července 1910 Přívoz[1]8. ledna 2000 Ostrava) byl sochař působící v Ostravě a představitel socialistického realismu.

Narodil se v rodině železničního zřízence Antonína Ivanského z Haliče. V letech 1926–1929 studoval řezbářství na Státní odborné škole pro zpracování dřeva v Chrudimi. V letech 1929–1931 a 1933–1936 studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u profesora Josefa Mařatky. Po ukončení studií se vrátil do Moravské Ostravy.[2] [3]

Jeho pracemi byly postavy dělníků, horníků a koksařů. V roce 1937 vyhotovil sochu horníka v nadživotní velikosti pro Vítkovické doly. Socha stála před budovou bývalého ředitelství OKD. Dalšími plastikami byly busty T. G .Masaryka, které byly umístěny v Petřkovicích a ve Slezských Rudolticích.[4] V roce 1939 byl zatčen gestapem za účast na odbojové činnosti. Vězněn byl v Olomouci, Brně v Kounicových kolejích a v říjnu 1940 byl deportován do koncentračního tábora Mauthausen. Po ukončení druhé světové války se vrátil do Ostravy. Jeho tvorba byla podřízena společenské objednávce té doby. V letech 1973–1977 učil externě na katedře výtvarné výchovy PF Ostrava. Od roku 1945 byl předsedou Sdružení politických vězňů, v roce 1949 byl předsedou Moravskoslezského sdružení výtvarných umělců a následně Svazu čs. výtvarných umělců.[2]

V roce 1975 obdržel titul zasloužilý umělec a v roce 1980 Řád práce.[5]

Úrodná Haná v areálu Podzámecké zahrady Kroměříži z roku 1948
Zabraňte válkám / Vietnam
Horník v areálu Landek Park v roce 2013

Výstavy jeho prací byly uskutečněny nejen v Ostravě, ale i v Praze, Brně nebo v Drážďanech, Katovicích, Varšavě atd.[5]

Abecední seznam ostravských soch:[6][7]

  • abstraktní reliéf, 1968
  • Budování Poruby, počátek 60. let 20. století (?)
  • busta Tomáše Garrigua Masaryka, 1945–1948
  • Dělník s kamenem, 1981–1986
  • Drama a Opera, 1954–1955 (Karel Vávra, Antonín Ivanský, divadlo A. Dvořáka, Ostrava)
  • Drama a Opera, 1954 (?) (Karel Vávra, Antonín Ivanský)
  • Horník, 1938–1939
  • Horník, 1938–1939
  • Horník / Mladý havíř, 1952
  • Hutník, 1959–1962 (Alšovo náměstí, Ostrava)
  • Kotlář / Památník umučeným dělníkům Vítkovických železáren / V boji za vlast, 1949 (vstup do kotlárny v Ostravě-Vítkovicích)
  • Labutí polibek, 1995
  • Mír / Dívka s holubicí, 1986 (U Lasa, Ostrava)
  • Padlým a umučeným / Památník obětem druhé světové války, 1951 (Matrosova ulice, Ostrava-Hulváky)
  • Padlým za vlast / památník obětem druhé světové války, konec 40. let 20. století (?)
  • Památník odboje, 1961 (křižovatka Nádražní a 30. dubna, Ostrava)
  • Památník padlým novinářům, 1947
  • Památník zaměstnancům pivovaru padlým za druhé světové války / V mauthausenských drátech, 1947
  • Pamětní deska umučeným příslušníkům bezpečnostních sborů, 1969–1970 (Karel Vávra, Antonín Ivanský)
  • Průzkumný vrt, Zkoumání horniny v laboratoři, Výjev z dolu, Konstrukce mostu a návrat dělníka domů, 1956
  • Ptáci / Holubice, 1963
  • Sedící dívka, 70.–80. léta 20. století (?)
  • Úroda / Žena s klasy, 1952 (náměstí SPB, Ostrava)
  • Vinobraní / Žena s hrozny, 1952 (ulice Matěje Kopeckého, Ostrava)
  • Vladimír Iljič Lenin, 1971–1976 (Ostrava-Poruba, v roce 1989 odstraněn)
  • Zabraňte válkám / Vietnam, 1958–1959 (Důl Michal, Ostrava-Michálkovice)
  1. matriční záznam o narození a křtu farnost Ostrava - Přívoz
  2. a b STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy = Ostrava architectural guide. 1. vyd. Ostrava: Národní Památkový Ústav Územní Odborné Pracoviště, 2008. 451 S., [14] Bl s. ISBN 978-80-85034-54-7. OCLC 845797607 S. 394. 
  3. Kalendárium historických událostí města Ostravy | Ostrava-Online.cz. www.ostrava-online.cz [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné online. 
  4. IVANSKÁ, Jarmila. Antonín Ivanský akademický sochař. Vřesinské noviny [online]. Obecní úřad Vřesina, červenec 2014 [cit. 2018-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-30. 
  5. a b Antonín Ivanský (Ivánski) - Oficiální stránky Města Český Těšín. www.tesin.cz [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné online. 
  6. OSTRAVU, Ondřej Polanský, Jaroslav Němec pro Okrašlovací spolek za Krásnou. Antonín Ivanský - Ostravské sochy. ostravskesochy.cz [online]. [cit. 2018-04-19]. Dostupné online. 
  7. Antonín Ivanský – bronzové sochy a sádrové modely. www.knuppgallery.com. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-26. (anglicky)  Archivováno 26. 4. 2018 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]