Antonín Haffenecker
| Antonín Haffenecker | |
|---|---|
| Jiná jména | Antonín Hafenecker |
| Narození | 4. června 1720 Berg (Horní Tyrolsko),  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 16. srpna 1789 (ve věku 69 let) Praha Habsburská monarchie |
| Povolání | dvorní stavitel |
| Znám jako | architekt a stavitel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Antonín Haffenecker (Anton, Hafenecker, Hawenecker a další varianty pravopisu jména) (4. června 1720, Berg (Horní Tyrolsko) – 16. srpna 1789 Praha) byl architekt a císařský dvorní stavitel v období konce baroka do klasicismu[1].
Život[editovat | editovat zdroj]
Do Čech přišel asi roku 1752 a pracoval zprvu jako polír. Poprvě se připomíná jménem na stavbě v Přešticích. Dále pracoval ve službách rodiny Nosticů, od nichž roku 1765 koupil Dientzenhoferův malostranský domek 465/III, ve kterém bydlel. Roku 1769 byl jmenován císařským dvorním stavitelem a dokončil tereziánskou přestavbu Pražského hradu podle plánů Nicolo Pacassiho.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Přeštice, Kostel Nanebevzetí Panny Marie od 1765[1] – dostavba chrámu navrženého K. I. Dientzenhoferem
- Praha 1, Nostický palác – maska vstupního portálu a attika; stavba Nostické jízdárny čp. 468/III jihovýchodně od paláce, první samostatné práce[1]
- Praha 4 - Kunratice, kostel sv. Jakuba Většího – významná stavba[2]
- Měšice u Prahy, zámek Měšice – významná stavba, jemnější projevy klasicismu[1]
- Praha 1, Sweerts-Sporckův palác čp.1036/II – významná úprava po roce 1783[1]
- Pražský hrad – v letech 1769-1775 dokončil tereziánskou přestavbu, kterou navrhl Nicolo Pacassi a prováděli ji nejdříve Anselmo Lurago (+ 1768) a Anton Kunz (+ 1769).
- Praha 1, Stavovské divadlo – nejvýznamnější stavba; základní kámen položen 7. června 1781, dokončeno 1788; Haffenecker je doložen[1]
- Praha – jižní průčelí jezuitského gymnázia na Malostranském náměstí - klasicistní
- Město Touškov, kostel Jana Křtitele[1]
- Lysá nad Labem, Zámek Lysá, výstavba nového západního křídla a úprava hlavního křídla zámku (kolem roku 1755)
Význam[editovat | editovat zdroj]
Byl architektem středoevropského významu. V tradici monumentálního baroka navázal na Bernarda Fischera z Erlachu, přes rokokovou dekorativnost v pozdním díle dospěl ke klasicismu, v němž se budova Stavovského divadla jeví jako vrchol, srovnatelný se soudobou tvorbou divadelních budov v Evropě[1].
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JELÍNKOVÁ-PREISNEROVÁ, Olga. Antonín Haffenecker, jeho doba a dílo. Praha: [s.n.], 1952. 116 s.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia, 1978. 588 s.
- VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy 3 - Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s.
- VLČEK Pavel, ANGER Jindřich: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Academia : Praha 2004
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Haffenecker na Wikimedia Commons - DVOŘÁK, Kamil. Architekti v Českých zemích [online]. prostor-ad.cz [cit. 2013-03-09]. [Stručný medailon se soupisem díla; rozdílné údaje o narození]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-29.
