Antonín Grmela
| Antonín Grmela | |
|---|---|
.png) Antonín Grmela roku 1914 | |
| Narození | 2. srpna 1891 Varšava |
| Úmrtí | 12. prosince 1914 (ve věku 23 let) Wadowice |
| Civilní činnost | výrobce nábytku |
| Vojenská kariéra | |
| Doba služby | 1914 |
| Sloužil | Česká družina |
| Složka | průzkum |
| Jednotka | Česká družina |
| Války | první světová válka |
Antonín Grmela (2. srpna 1891 Varšava – 12. prosince 1914 Wadowice) byl česko-polský voják, během první světové války člen České družiny, čs. dobrovolnické skupiny v ruské armádě. V prosinci 1914 byl dopaden četnictvem rakousko-uherské armády při plnění výzvědného úkolu a popraven kvůli spolupráci s Ruskem, jako jeden z prvních dvou Čechů za celou válku.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se ve Varšavě, na tehdejším území Ruského impéria, českému otci a polské matce. Otec pocházel ze stolařské rodiny z Fryštáku na moravském Valašsku,[1] byl majitelem továrny na nábytek ve Varšavě, posléze rozšířené o filiálku v Moskvě. Antonín absolvoval polské gymnázium ve Varšavě a v roce 1905 odešel studovat truhlářskou školu ve Valašském Meziříčí. Připravoval se na převzetí otcovy továrny ve Varšavě a její pobočky v Moskvě, sbíral proto zkušenosti v nábytkářských firmách v Kyjevě a v Oděse.[2]
První světová válka[editovat | editovat zdroj]
Když roku 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku a následně tak vstoupilo do válečného stavu s Ruskem, přihlásil se na Ukrajině do tzv. České družiny, dobrovolnické jednotky Čechů a Slováků v ruské armádě vytvořené v srpnu 1914. Díky svým jazykovým schopnostem byl na přelomu listopadu a prosince 1914 vyslán spolu s deseti dalšími družiníky, aby se vypravil přes frontovou linii s rakousko-uherskou armádou, navázali kontakt se členy prvního československého odboje[2] a agitovali v řadách rakousko-uherské armády, aby jejich vojáci slovanského původu přebíhali na ruskou stranu. Byl však při plnění svého úkolu dopaden, uvězněn a začátkem prosince převezen k 4. armádnímu etapnímu velitelství ve Wadowicích. Dne 12. prosince byl spolu s dalším členem průzkumné skupiny, Josefem Müllerem,[3] shledán vinným z vyzvědačství a odsouzen k smrti oběšením.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Poprava byla vykonána ve Wadowicích 12. prosince ve dvě hodiny odpoledne. Oba odsouzení odmítli zavázání očí. Antonín Grmela zemřel ve věku 23 let.
Po smrti[editovat | editovat zdroj]
Roku 1923 byly jeho ostatky exhumovány a převezeny do rodinné hrobky na hřbitově ve Fryštáku.[4] V Brně je po něm rovněž pojmenována jedna z ulic, Grmelova.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Antonín Grmela – hrdina Velké války :: Novináři jižní Moravy. brnozurnal.webnode.cz [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Antonín Grmela: mučedník, kterému se jeho kat musel na šibenici pověsit za nohy | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2019-10-20 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online.
- ↑ VHU PRAHA [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hrob Antonín Grmela | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BONNAUD, R.. K vítězné svobodě 1914-1918-1928: [album fotografií z dějin zahraničního i domácího odboje československého]. V Praze: Péčí a nákladem Památníku Odboje, 1928.
