Přeskočit na obsah

Anna Rottová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Anna Kadeřábková. Možná hledáte: Anna Kadeřávková (* 1997), česká herečka.
Anna Rottová
Anna Rottová Kadeřábková ve sborovně DAMU, červen 2006
Anna Rottová Kadeřábková ve sborovně DAMU, červen 2006
Rodné jménoKadeřábková
Narození1. května 1924
Praha
Úmrtí21. dubna 2020 (ve věku 95 let)
Praha
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
VzděláníStátní konzervatoř v Praze, herectví
Alma materDAMU, jevištní mluva, technika jevištní řeči
ChoťVladimír Jan (v 50. letech Svoboda)
DětiMagdalena, Vladimír, Jana
RodičeAnna (Aťa), roz. Oličová, Louis
PříbuzníEduard, bratr, Karla Oličová, sestřenice
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Rottová, roz. Kadeřábková, což bylo i její umělecké jméno (1. května 1924 Praha – 21. dubna 2020 Praha)[1][2] byla česká herečka a divadelní pedagožka DAMU.[2][3][4]

Profese

[editovat | editovat zdroj]

Herečka

[editovat | editovat zdroj]

V devatenácti letech absolvovala Státní konzervatoř v Praze, odbor herectví (1943) a již předtím v osmnácti debutovala ve filmu menší úlohou kadeřnice Zdeničky v Holmanově melodramatu Bláhový sen (1943). Na plátně se pak objevila do konce padesátých let v řadě epizodních rolích dívek a mladých žen z lidu, například ve snímcích Krňanského Nikola Šuhaj (1947), Čechova Divá Bára (1949), Vávrova Němá barikáda (1949), Gajerova Usměvavá zem (1952), Zemanova Dovolená s Andělem (1952), Radokův Divotvorný klobouk (1952), Vávrův Jan Žižka (1955), Vávrův Občan Brych (1958), Gajerovy Sny na neděli (1959), Vávrova První parta (1959). Po válce měla krátká divadelní angažmá (1947–51) – jednu sezónu v Kladenském divadle (1947–48) a tři v Divadle státního filmu Praha (1948–51). Po šestnácti letech, ve čtyřiatřiceti, hereckou dráhu opustila a věnovala se pouze výuce.

Pedagožka DAMU

[editovat | editovat zdroj]
Anna Rottová Kadeřábková v Karlovce, roh Liliové, 80. léta (DAMU je vysoká budova vpravo)

Většinu života strávila jako pedagog techniky jevištní řeči, jevištní mluvy na pražské DAMU, Divadelní fakultě AMU, kde působila padesát let, především v oblasti techniky jevištní řeči. Věnovala se studentům herectví činoherního divadla i v jiných oborech. „Nevynechala snad ani jednu zkoušku v DISKu. Generálky i premiéry prožívala s trémou za všechny žáky.“[5] Mezi studenty patřila k nejoblíbenějším pedagogům.[2][4][5][6]

V „hlasovce“ (jevištní mluva, technika jevištní řeči, hlasová a mluvní výchova, hlasová výchova, odtud „hlasovka“) začala v padesátých letech jako asistentka Růženy Fierlingerové, švagrové Zdeňka Fierlingera. „Střet komunistické ideologie, světa blízkých příbuzných profesorky s volnostářským životem mladé herečky“ vedl k „řadě etýd, ba scén hodných absurdního divadla. Spíš ale už komických než tragických, ve formě mírového soužití propukající doby tání.“[5]

Život a rodina

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se na pražských Vinohradech, v domě U Riegrových sadů 14 (dnes Chopinova), který koncem předminulého století nechal postavit její děd Václav Olič, tajný rada a v kterém žila téměř do konce svého života.[5]

Annina matka, Anna Kadeřábková, Aťa, roz. Oličová, třetí ze čtyř sourozenců (Marie, Robert, Anna, Karel), byla od mládí úzkou přítelkyní Anny Vlčkové, provdané Benešové (ještě jako Anna za Eduarda, pozdějšího Edvarda a druhého prezidenta ČSR, Anna se stala Hanou) a „více méně nedbale“[5] provozovala obchod se starožitnostmi na Starém Městě. Seznámili se přes tetu Anny Vlčkové, která si ji ve čtrnácti letech od chudých příbuzných vzala na vychování a investovala do jejího vzdělání, Anna absolvovala rodinnou školu a s tetou bydlela na Vinohradech v domě Atina otce. V roce 1905 odjely obě dívky za dalším vzděláním na Sorbonnu.[7][8] Její otec Louis Kadeřábek,[9] zpěvák a profesor konzervatoře,[10] do vysokého stáří vyučoval opernímu zpěvu,[11] mezi jeho žáky „patří mnozí proslulí zpěváci a zpěvačky, někteří angažovaní i všude možně po světě“.[5]

Annin bratr Eduard byl kameraman a filmový fotograf.[12][13][14][15] Sestřenicí Anny a Eduarda byla Karla Oličová, dcera Karla Oliče, filmová herečka, která účinkovala například ve snímcích Bílá nemoc (1937) či Švanda Dudák (1937). Po smrti rodičů vyrůstala s Kadeřábkovými,[10] její slibnou hereckou kariéru ukončilo těžké astma.[5]

Anna Rottová měla tři děti – vlastní Magdalenu (1950–1975) a adoptované Vladimíra (*1950) a Janu (*1952), se společným otcem, a krátce („zato dvakrát“[5]) i Anniným manželem, Vladimírem Janem (v padesátých letech Svobodou, jak převzal od Marie Svobodové, matky Vladimíra a Jany), synem Vladimíra Jiřího a Rosálie Rottových.[1] K její úzké rodině ale patřili i další „adoptovaní“ – Adriana R. s manželem Zdeňkem S., „vnoučaty“ Marií, Adélou a Davidem a řadou „pravnoučat“.[5][16] Z větve adoptovaných dětí, ze strany Vladimíra vnoučata Catherine (Káča, Katja) a Denis, pravnoučata Nino, Djamila a Milo. Z Janiny strany vnučky Karolína, Tereza a pravnoučata Mája, Kuba, Sam a Bára.[1][16]

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
jako Marjánka, v Čechově Divé Báře, 1949 (první zleva v trojici nad Vlastou Fialovou)
    režie   role
1959 • První parta Otakar Vávra Martínkova žena
• Slečna od vody Bořivoj Zeman zelinářka
• Sny na neděli Václav Gajer pacientka
1958 • Občan Brych Otakar Vávra Paterová
1955 • Jan Žižka Otakar Vávra husitská žena
• Nechte to na mně Martin Frič prodavačka v Chemodroze
1953 • Vianočný dar Peter Solan maminka (studentský film, Studio FAMU)
1952 • Divotvorný klobouk Alfréd Radok vesnické děvče
• Dovolená s Andělem Bořivoj Zeman Řeháková, předsedkyně MNV v Javornici
• Slovo dělá ženu Jaroslav Mach strojvůdkyně Prokopová
• Usměvavá zem Václav Gajer dojička Tonička
1951 • Štika v rybníce Vladimír Čech žena obsluhující vrátek      také divadelní angažmá


48/49, 49/50, 50/51 Divadlo státního filmu Praha


47/48 Kladenské divadlo
1950 • Bylo to v máji Martin Frič, Václav Berdych prodavačka Jana Libichová
1949 • Divá Bára Vladimír Čech Marjánka, Vojtova nevěsta
1948 • Němá barikáda Otakar Vávra žena před domem
• O ševci Matoušovi Miroslav Cikán dívka u pódia
• Případ Z-8 Miroslav Cikán kuchařka v závodní kuchyni
1947 • Nikola Šuhaj Miroslav Josef Krňanský Hafa Subotová
1946 • Mrtvý mezi živými Bořivoj Zeman dívka v zahradnictví
1943 • Bláhový sen Jan Alfréd Holman kadeřnice Zdenička

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Genealogy - Geni - private profile - Genealogy. www.geni.com [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Zemřela herečka a dlouholetá pedagožka DAMU Anna Rottová (roz. Kadeřábková). www.damu.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. ↑ O katedře | DAMU. www.damu.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. ↑ a b Zemřela Anna Kadeřábková – Rottová – Divadelní noviny [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i Vladimír Rott: Anna Rottová Kadeřábková – Anna, moje druhá máma. vjrott.com [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Hlasy na Facebooku DAMU Zemřela herečka a dlouholetá pedagožka DAMU ANNA ROTTOVÁ (roz. Kadeřábková), DAMU - Divadelní fakulta AMU, 22. duben 2020:
    Ulrike Petri: Vláďa Rott, syn "nejlepší mámy světa" doplnil parte, přikládám a tady je odkaz na PDFku: [1]
    Dušan Sitek: Děkuju za všechno, Andulko a šťastnou cestu.
    Petr Nasic: to mne mrzí.
    Dáša Kouřilová: Byla skvělá ❤️
    Tomáš Karger: Andulka... Dej jí Pánbu Nebe ! S tou byla sranda...! 😏
    Lenka Šestáková: Moc ráda vzpomínám.
    Marek Němec: Toto na konopě, toto na len..
    Lucie Vondrová: 96 let, má úcta teda.
    Ondřej Doležal: Jedna bedna bez dna 😥
  7. ↑ Paní Hana - ke 125. výročí narození Hany Benešové | ICV. icv.vlada.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-14. 
  8. ↑ Hana Benešová - z dcery železničáře manželkou prezidenta. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ Shody pro Anna Rottová (rozená Kadeřábková) - MyHeritage. www.myheritage.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Karla Oličová, ČSFD
  11. ↑ Kadeřábek, Louis, 1883-1957 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  12. ↑ Eduard Kadeřábek, FDb, na fdb.cz
  13. ↑ (sv) Eduard Kadeřábek, Svensk Filmdatabas (Švédská filmová databáze), na svenskfilmdatabas.se
  14. ↑ (de) Filmdetails: Koffer mit Dynamit; Praha nultá hodina (1963) - DEFA - Stiftung, DEFA Stiftung, na defa-stiftung.de
  15. ↑ (de) Fotosammlung des Bundesarchivs-Filmarchivs, Berlin Archivováno 4. 7. 2022 na Wayback Machine., na fotoerbe.de
  16. ↑ a b Anna Rottová, parte celá rodina, na vjrott.com

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anna_Rottová&oldid=24290268“