Přeskočit na obsah

Anna Fassatiová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anna Fassatiová
Rodné jménoAnna Gíretová
Narození27. března 1958 (66 let)
Topoľčany,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhistorička umění
ChoťTomáš Fassati
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Fassatiová, rozená Gíretová, (* 1958 Topoľčany, Československo) je česko-slovenská disidentka a muzejní pracovnice zaměřená zejména na vzdělávání dětí a mládeže. Je členkou komory odborných pracovníků Rady galerií ČR.[1] Její manžel je vědec a pedagog Tomáš Fassati.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Studovala ekonomiku cestovního ruchu v Banské Bystrici, dějiny umění a památkovou péči na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a teologii na téže škole.[2]

V 80. letech pracovala na vzdělávacím oddělení krajského muzea v Banské Bystrici, byla zde kurátorkou řady výstav. Spoluzakládala a podílela se na činnosti banskobystrické Galerie F, která byla jedním z mála center slovenské disidentské aktivity.[3][4] Fassatiová se zabývala přípravou vydávání samizdatů a komunikací s pražskými disidenty a západními centry umění.[5][6][7] V roce 1990 spoluzakládala Muzeum umění a designu v Benešově u Prahy, kde po léta uplatňovala netradiční progresivní vizi zaměřenou na vzdělávání veřejnosti nikoliv k umění samotnému, ale k obecným hodnotám sociálním, ekologickým a duchovním.[8] V muzeu vykonávala do roku 2017 funkci zástupkyně ředitele a odborné pracovnice.[9][10][11][12][13]

Anna Fassatiová s absolventkou Bauhausu Irenou Blühovou v Galérii F v Banské Bystrici v roce 1983.

Počátkem 90. let se Fassatiová podílela na mapování a dokumentaci historických památek města Votice. Byla zakládající členkou nadace pro památky Historia Monumenta, která zajistila peníze na opravu některých kulturních památek Benešovska. V letech 2000–2010 byla konzervátorkou památkové péče města Benešov, je také aktivní organizátorkou akcí k historii benešovské židovské komunity a předsedkyní správní rady památníku holocaustu (Památník Benešov o.p.s.). Vedle zaměření na architektonické památky se věnovala také soudobým stavbám, připravovala mj. např. každoroční Den architektury.

Anna Fassatiová s hrabětem Sternbergem, čestným členem muzejní rady, křtí novou grafickou značku muzea od Studia Najbrt.

Anna Fassatiová se podílela na vývoji a zavádění řady progresivních muzejních vzdělávacích metod,[14][15] např. na prvních interaktivních expozicích vizuálního umění (koncem 80. let),[16][17] laboratoři elektronické tvorby (počátek 90. let), experimentální učebně druhé gramotnosti (po r. 2000),[18] propojení čtenářské a vyšší vizuální gramotnosti nebo na výukové laboratoři designu (2010).[19] Pro edukaci architektury, která byla ještě v 90. letech v málo rozvinutém stavu, shromáždila velkou kolekci modelových stavebnic z celého světa. Připravila robotické tvůrčí dílny v benešovském mini-science parku Experimenta (2016), didaktické interaktivní expozice typografie a fotografie.

Anna Fassatiová s ředitelem International Institute for Information Design Petrem Simlingerem při jedné z jeho návštěv v benešovské muzejní laboratoři vizuální komunikace.

V Galerii F byla Fassatiová spoluorganizátorkou sympozií protirežimní sociálně-dokumentární fotografie,[6][5][3][20] v benešovském muzeu umění odbornou vedoucí pravidelných tvůrčích sympozií „Umělecké dílo ve veřejném prostoru“, výstav designu mladého českého šperku a kurátorkou sbírky umění a designu. Z benešovských sochařských sympozií byla řada děl trvale instalována ve veřejném prostoru města.

Ke vzdělávacím tematikám často připojovala ekologii. V 80. letech spolu s manželem založila v Banské Bystrici rozsáhlé sídlištní arboretum,[21] v Benešově se počátkem 90. let podílela na fungování infocentra ekologie a pravidelně pořádala pro veřejnost Dny Země. Po sametové revoluci také iniciovala vznik každoročního vánočního setkání křesťanů a další veřejnosti na Masarykově náměstí v centru města.[22]

Výstupy výzkumu Anny Fassatiové o muzejní edukaci

[editovat | editovat zdroj]

Interaktivní expozice vedou k podpoře přirozeného individuálního tichého kontaktu s uměleckým dílem a jsou velmi potřebnou, ale většinou opomíjenou alternativou kolektivních hlasitých animací.

Laboratoř elektronické tvorby umožňovala návštěvníkům v 90. létech v době nedostupných technologií základní práci s obrazovým sdělením v počítači.

Druhá gramotnost tvoří základ vizuální komunikace, ale vyučuje se zatím jen na nejvyspělejších školách. Proto její výuka v muzeích umění nezbytně zaplňuje mezeru vzdělávání. Efekt školního rozvoje čtenářské gramotnosti posílí, je-li souběžně používána vyšší vizuální gramotnost používající podobně náročnější kódování. Vyšší gramotnost je obranou proti nabídce politického a komerčního populismu.

Prezentace užité tvorby jen formou vizuálního pohledu na nefunkční design je naprosto formálním a dnes již překonaným způsobem, který v muzeích a galeriích nahrazují výukové laboratoře designu. Robotika a design spolu úzce souvisí a ze vzdělávacího hlediska je velmi atraktivní je v muzeích společně prezentovat.[16][8][23][24]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
Muzeum umění a designu Benešov, ve kterém Fassatiová působila do roku 2017
Osobnost demokracie Benešovska 2017

V roce 2017 obdržela Anna Fassatiová od předchozích benešovských starostů a místostarostů mimořádné uznání za svou obětavou práci a v roce 2018 byla jako druhá žena na návrh veřejnosti oceněna titulem „Osobnost benešovské demokracie“ (viz Benešov - Osobnosti).[25]

V roce 2022 jí ministryně obrany ČR předala poděkování a uznání za protikomunistický odboj. Byla tak zařazena mezi dvě tisícovky účastníků a účastnic československého 3. odboje.[26][27]

Zastupitelstvo města udělilo 11. listopadu 2024 A. Fassatiové cenu SRDCE BENEŠOVA za dlouhodobý přínos Benešovu zejména za významný podíl na vybudování Muzea umění a designu (1990-2017) a také za památkovou péči.[28]

Výběr z realizovaných výstav

[editovat | editovat zdroj]
  • Československý fotografický kalendář (pravidelná přehlídka), Banská Bystrica 1980–1990
  • Čaro starej fotografie (výběr ze středoslovenských sbírek fotografie 19. století), B. Bystrica 1883
  • Sociální fotografie Ireny Blühové (slovenská absolventka Bauhausu), 1984
  • Čajová kultura, B. Bystrica 1985
  • Český fotografický akt, Benešov 1990
  • Cyklus výstav „Osobnosti českého grafického designu“ (90. léta 20. století)
  • Řada výběrových výstav „Bienále Benešovska“ (1990–2016)
  • Cyklus výstav studentské šperkařské tvorby UMPRUM, Benešov 2005–2016
  • Tvorba architekta Jaroslava Kadlece, Benešov 2016
  • Přírůstky sbírky umění a designu, Benešov, leden 2017 (výstava po zahájení zakázána a předčasně uzavřena politiky ČSSD)[zdroj?]
Slavnost předávání ocenění za 3. odboj na Ministerstvu obrany dne 2. 11. 2022 v Praze

Výběr z novějších publikovaných textů

[editovat | editovat zdroj]
  • Historie secesní budovy hospodářské záložny v Benešově, Benešov 1998 (recenzovaná monografie)
  • Galéria F Banská Bystrica 1980–1990, Spomienka na režimu nepohodlnú galériu, Benešov, 2001, ISBN 809037980X
  • Muzeum umění Benešov u Prahy 2002, Benešov, 2002, ISBN 8090314422
  • Český web sociální reklamy, In: Atelier č. 7, Praha, 2006
  • Kapitoly z dějin Muzea umění a designu Benešov 1990–2010, Benešov 2011, ISBN 9788087400074
  • Sbírka Muzea umění a designu Benešov, Benešov, 2014, ISBN 9788087400159
  • Čtvrtstoletí Muzea umění a designu, Benešov, 2014, ISBN 9788087400166
  • Boží tvůrčí slovo při stvoření a v Prologu Evangelia podle Jana, Benešov, 2015
  • Výtvarníci Benešovska, Benešov 2017
  • Jan Šleger: Český Paco Rabanne, Benešov, 2017, ISBN 9788027032228
  • Galerie F Banská Bystrica v síti sociálních vztahů, In: Foto-noviny, odb. čtvrtletník, Bratislava, 2018
  • Benešovská laboratoř designu, In: Design 4.0 – Mezičas 2, Praha 2018
  • Sbírka designu více dimenzí, In: Design 4.0 – Mezičas 2, Praha 2018
  • Knihy pro design, In: Design 4.0 – Mezičas 2, Praha 2018
  • Pět výstav směřujících ke 100. výročí Bauhausu, In: Design 4.0 – Mezičas 3, Praha 2019
  • Kolekce pohlednic benešovské sbírky grafického designu, In: Design 4.0 – Mezičas 3, Praha 2019
  • Banskobystrická Galéria F jako místo protikomunistického odboje, In: FOTO noviny, č. 56, Stredoevrópsky dom fotografie, Bratislava, 2021

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ VÝROČNÍ ZPRÁVA za 2015 – 4. Rada galerií. Dostupné online
  2. ↑ Anna Fassatiová Gíretová | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Škraban, Jakub: Tomáš Fassati – umění pro život, Benešov, 2016, kapitola "Galerie F"
  4. ↑ Paměť Disentu I: Zdeněk Bárta – disent na venkově (8. 10. 2014). havelchannel.cz [online]. [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Dufek, Antonín: K subversivní dokumentaristice 80. let (In: Fotograf č. 18, Praha, 2011, s. 3
  6. ↑ a b Moucha, Josef a kol.: Alternativní kultura, příběh české společnosti 1945–1989, Praha, 2001
  7. ↑ Moucha, Josef: A proscribed photogallery (In: Imago 11, s. 64, Bratislava, 2001)
  8. ↑ a b FASSATIOVÁ, Anna. Kapitoly z dějin Muzea umění a designu Benešov 1990-2010. Benešov: Muzeum umění a designu, 2011. ISBN 978-80-87400-07-4. Kapitola Výzkumná činnost Edukační činnost. 
  9. ↑ Na řadě je teď Benešov? | Design Cabinet CZ. www.designcabinet.cz [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ Benešovské muzeum designu už do adventních večerů nezáří | Design Cabinet CZ. www.designcabinet.cz [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Zakázaný rozhovor: Muzeum umění a designu Benešov v roce 2017 | Design Cabinet CZ. www.designcabinet.cz [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ https://www.jiskra-benesov.cz/clanek/piano-v-benesove-asi-neuslysite-11221
  13. ↑ Šesté výročí politického útoku na benešovské muzeum umění | Design Cabinet CZ. www.designcabinet.cz [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ Konvenčnost až katastrofální | Design Cabinet CZ. www.designcabinet.cz [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  15. ↑ Benešov chyběl na Designbloku již čtvrtým rokem | Design Cabinet CZ. www.designcabinet.cz [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b FASSATI, Tomáš. Skupinové a individuální aktivity učí návštěvníka muzea interpretaci umění. Praha: Asociace muzeí a galerií, 1997. 
  17. ↑ FASSATI, Tomáš. Interaktivní didaktické expozice muzeí umění. Benešov: Muzeum umění a designu, 2002. ISBN 8090314406. 
  18. ↑ FASSATI, TOMÁŠ, 1952-. Practical visual communication : the second literacy textbook. Benešov: Museum of Art and Design Benešov, Institute for Information Design 1 volume (various pagings) s. Dostupné online. ISBN 978-80-87400-05-0, ISBN 80-87400-05-4. OCLC 793099231 
  19. ↑ FASSATI, TOMÁŠ, 1952-. Hledání inteligentního designu : průvodce sbírkou a expozicí designu Muzea umění Benešov. 1. pracovní vyd. vyd. Benešov: Muzeum umění a designu ca 800 s. v různém stránkování s. Dostupné online. ISBN 978-80-87400-13-5, ISBN 80-87400-13-5. OCLC 883370767 
  20. ↑ Gíretová, Anna, Fassati, Tomáš: Galéria F 1980 – 1990: Spomienka na režimu nepohodlnú galériu. Muzeum umění, Benešov 2001.
  21. ↑ (BB). Arborétum medzi panelákmi. Priekopník. Banská Bystrica, 24. 11. 1987, roč. XV, čís. 47, s. 7. 
  22. ↑ https://www.jiskra-benesov.cz/clanek/benesovske-zeny-potrebuji-spise-dzentlmenstvi-nez-feminismus-11232
  23. ↑ FASSATIOVÁ, Anna. Čtvrtstoletí muzea umění a designu Benešov. 1. vyd. Benešov: Muzeum umění a designu, 2014. ISBN 9788087400166. Kapitola Výzkumná činnost Edukační činnost. 
  24. ↑ Výroční zpráva Muzea umění a designu Benešov za rok 2015, Benešov, 2016, ISBN 978-80-87400-21-0, s. 58-86
  25. ↑ Fotografie diplomu "Osobnost demokracie Benešovska" uvedená v tomto článku.
  26. ↑ Anna Fassatiová byla oceněna jako bojovnice proti komunismu. Lázně Bělohrad, Osobnosti města. 21.11.2022. Dostupné online
  27. ↑ | Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. 3odboj.army.cz [online]. [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  28. ↑ KELLNER, Zdeněk. Cenu Srdce Benešova si pro letošek odnesou hned tři osobnosti života města. Benešovský deník. 2024-11-07. Dostupné online [cit. 2024-11-13]. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anna_Fassatiová&oldid=24387669“