Anatol Vachnjanyn

Anatol Vachnjanyn
Anatol Vachnjanyn
	Anatol Vachnjanyn
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1894 – 1901
Poslanec Haličského zemského sněmu
	Ve funkci:; ??? – ???
Stranická příslušnost
Členství	Rusínský klub; (mladorusíni); Slovan. kř. nár. svaz
Narození	19. září 1841; Sieniawa; Rakouské císařství
Úmrtí	11. února 1908 (ve věku 66 let); Lvov; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Lyčakivský hřbitov (49°49′54″ s. š., 24°3′8″ v. d.)
Děti	Kyrylo Studynskyj (zeť)
Příbuzní	Bogdan Ivanovič Vachňanin (synovec)
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	hudební skladatel, politik a spisovatel
Commons	Anatol Vakhnianyn
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anatol Vachnjanyn, cyrilicí Анатоль Вахнянин (19. září 1841 Sieniawa^[1] – 11. únor 1908 Lvov^[2]^[3]^[4]), byl rakouský hudební skladatel a politik ukrajinské národnosti z Haliče, na konci 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Působil jako hudební skladatel, spisovatel a veřejný činitel. Vystudoval řeckokatolický seminář ve Lvově a roku 1868 absolvoval Vídeňskou univerzitu. Od roku 1870 vyučoval na akademickém gymnáziu ve Lvově. Podílel se na založení ukrajinské studentské organizace Sič ve Vídni roku 1867. Byl rovněž přítomen u zakládání mnoha hudebních a uměleckých spolků. Spolu s Volodymyrem Šuchevyčem založil Svaz pěveckých a hudebních společností. V roce 1903 takto vznikl Vyšší hudební institut M. Lysenka (pozdější lvovská konzervatoř), který Vachnjanyn řídil od roku 1903 do roku 1906. V letech 1868–1870 byl prvním předsedou ukrajinského spolku Prosvita v Haliči. Napsal libreto i hudbu pro Kupalo, první ukrajinskou operu z Haliče, a složil hudbu pro mnohé další divadelní hry. Překládal z ruštiny a napsal sám čtyři romány, dále četné kratší literární útvary.^[1]

Zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu.^[1]^[4] Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1894 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Žovkva, Sokal, Rava atd. Nastoupil 22. února 1894 místo Edwina Płażka. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1897.^[5] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako Anatol Wachnianýn, gymnaziální profesor, bytem Lvov.^[6]

Patřil mezi tzv. mladorusíny.^[3] Po nástupu na Říšskou radu roku 1894 vystupoval jako oponent rusínského politika Juliana Romančuka a parlamentního Rusínského klubu.^[7] Později ale sám mluvil jménem Rusínského klubu.^[8] Do voleb roku 1897 šel jako umírněný rusínský kandidát.^[9] Po volbách se pak uvádí mezi členy poslaneckého klubu Slovanský křesťansko národní svaz.^[10] Prosazoval smířlivé vztahy s Poláky.

Zemřel v únoru 1908.^[3]^[4]

Jeho zetěm byl literární historik a politik Kyrylo Studynskyj.^[11]

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Anatol Wachnianin na Wikimedia Commons

Reference

↑ ^a ^b ^c Vakhnianyn, Anatol [online]. encyclopediaofukraine.com [cit. 2015-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Енциклопедія історії України [cit. 2016-09-22]. Heslo ВАХНЯНИН АНАТОЛЬ. Dostupné online. (ukrajinsky)
↑ ^a ^b ^c Verschiedenes. Gottscheer Bote. Únor 1908, roč. 4, čís. 4, s. 16. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c Zmarli. Kuryer Lwowski. Únor 1908, s. 3. Dostupné online.
↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=782&size=45
↑ Prager Tagblatt, 16. 3. 1894, s. 2.
↑ Das Vaterland, 9. 4. 1894, s. 2.
↑ Das Vaterland, 17. 3. 1897, s. 3.
↑ (Linzer) Tages-Post, 4. 4. 1897, s. 3.
↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Studyn'skyj (Studziński), Kyrylo (Cyryl); Ps. (I.) Ławryn, K. Wiktoryn, K. Zorian (1868–1941), Literaturhistoriker und Politiker, s. 441. (německy)

[Vachnjanyn-1] Vakhnianyn, Anatol [online]. encyclopediaofukraine.com [cit. 2015-12-10]. Dostupné online. (anglicky)

[history-2] Енциклопедія історії України [cit. 2016-09-22]. Heslo ВАХНЯНИН АНАТОЛЬ. Dostupné online. (ukrajinsky)

[GBVachnjanyn-3] Verschiedenes. Gottscheer Bote. Únor 1908, roč. 4, čís. 4, s. 16. Dostupné online.

[KLVachnjanyn-4] Zmarli. Kuryer Lwowski. Únor 1908, s. 3. Dostupné online.

[alex.onb.ac.at-5] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[ŘR-6] ttp://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=782&size=45

[7] Prager Tagblatt, 16. 3. 1894, s. 2.

[8] Das Vaterland, 9. 4. 1894, s. 2.

[klubyVOHAL1897-9] Das Vaterland, 17. 3. 1897, s. 3.

[SKŘNS97-10] (Linzer) Tages-Post, 4. 4. 1897, s. 3.

[Biographien-11] Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Studyn'skyj (Studziński), Kyrylo (Cyryl); Ps. (I.) Ławryn, K. Wiktoryn, K. Zorian (1868–1941), Literaturhistoriker und Politiker, s. 441. (německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]