Anatol Vachnjanyn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anatol Vachnjanyn

Anatol Vachnjanyn

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1894 – 1901

Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
Členství Rusínský klub
(mladorusíni)
Slovan. kř. nár. svaz

Narození 19. září 1841
Sieniawa
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. února 1908 (ve věku 66 let)[1]
Lvov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Děti Kyrylo Studynskyj (zeť)
Alma mater Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anatol Vachnjanyn, cyrilicí Анатоль Вахнянин (19. září 1841 Sieniawa[2]11. únor 1908 Lvov[1][3][4]), byl rakouský hudební skladatel a politik ukrajinské národnosti z Haliče, na konci 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Působil jako hudební skladatel, spisovatel a veřejný činitel. Vystudoval řeckokatolický seminář ve Lvově a roku 1868 absolvoval Vídeňskou univerzitu. Od roku 1870 vyučoval na akademickém gymnáziu ve Lvově. Podílel se na založení ukrajinské studentské organizace Sič ve Vídni roku 1867. Byl rovněž přítomen u zakládání mnoha hudebních a uměleckých spolků. V roce 1903 takto vznikl Vyšší hudební institut M. Lysenka (pozdější lvovská konzervatoř), který Vachnjanyn řídil od roku 1903 do roku 1906. V letech 1868–1870 byl prvním předsedou ukrajinského spolku Prosvita v Haliči. Napsal libreto i hudbu pro Kupalo, první ukrajinskou operu z Haliče, a složil hudbu pro mnohé další divadelní hry. Překládal z ruštiny a napsal sám čtyři romány, dále četné kratší literární útvary.[2]

Zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu.[2][4]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1894 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Žovkva, Sokal, Rava atd. Nastoupil 22. února 1894 místo Edwina Płażka. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1897.[5] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako Anatol Wachnianýn, gymnaziální profesor, bytem Lvov.[6]

Patřil mezi tzv. mladorusíny.[3] Po nástupu na Říšskou radu roku 1894 vystupoval jako oponent rusínského politika Juliana Romančuka a parlamentního Rusínského klubu.[7] Později ale sám mluvil jménem Rusínského klubu.[8] Do voleb roku 1897 šel jako umírněný rusínský kandidát.[9] Po volbách se pak uvádí mezi členy poslaneckého klubu Slovanský křesťansko národní svaz.[10] Prosazoval smířlivé vztahy s Poláky.

Zemřel v únoru 1908.[3][4]

Jeho zetěm byl literární historik a politik Kyrylo Studynskyj.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Енциклопедія історії України, [cit. 2016-09-22]. Heslo ВАХНЯНИН АНАТОЛЬ. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  2. a b c Vakhnianyn, Anatol [online]. encyclopediaofukraine.com, [cit. 2015-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Verschiedenes. Gottscheer Bote. únor 1908, roč. 4, čís. 4, s. 16. Dostupné online.  
  4. a b c Zmarli. Kuryer Lwowski. únor 1908, s. 3. Dostupné online.  
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=782&size=45
  7. Prager Tagblatt, 16. 3. 1894, s. 2.
  8. Das Vaterland, 9. 4. 1894, s. 2.
  9. Das Vaterland, 17. 3. 1897, s. 3.
  10. (Linzer) Tages-Post, 4. 4. 1897, s. 3.
  11. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien : [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Studyn'skyj (Studziński), Kyrylo (Cyryl); Ps. (I.) Ławryn, K. Wiktoryn, K. Zorian (1868–1941), Literaturhistoriker und Politiker, s. 441. (německy)