Zobrazení zdroje stránky Amerika

{{Polozamčeno}}
{{Různé významy}}
{{Infobox - kontinent
| název = Amerika
| obrázek = Americas (orthographic projection) blank.svg
| rozloha = 42 549 000 km²
| počet obyvatel = 1 001 500 000 (odhad, 2018)
| státy = 35
| regiony = [[Jižní Amerika]]<br />[[Severní Amerika]]<br />[[Střední Amerika]]
| commonscat = America
}}
'''Amerika''' je souvislá pevnina na [[Země|Zemi]], která se skládá ze tří patrných částí – [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Střední Amerika|Střední Ameriky]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. Severní a Jižní Amerika jsou považovány za dva samostatné [[kontinent]]y,{{doplňte zdroj}} zatímco Střední Amerika je považována za součást kontinentu Severní Ameriky. Z geomorfologického hlediska je Amerika jako celek souvislou pevninskou masou, která se nachází na třech litosférických deskách – [[Severoamerická deska|Severoamerické]], [[Karibská deska|Karibské]] (Středoamerické) a [[Jihoamerická deska|Jihoamerické]]. Celé území Ameriky leží na [[Západní polokoule|západní polokouli]] a zároveň na [[Jižní polokoule|jižní]] i [[Severní polokoule|severní zemské polokouli]]. Tradičním datem objevení Ameriky [[Evropané|Evropany]] je rok 1492, kdy k břehům tohoto světadílu pod španělskými vlajkami přirazila flotila vedená [[Kryštof Kolumbus|Kryštofem Kolumbem]]. Z [[Evropa|Evropy]] však s velkou pravděpodobností vstoupil na americkou půdu jako první [[Vikingové|Viking]] [[Leif Eriksson|Leif Erikson]] kolem roku 1000.

Z fyzicko-geografického hlediska se rozlišuje Severní, Střední a Jižní Amerika, které od sebe dělí [[Tehuantepecká šíje|Tehuantepecká]], resp. [[Panamská šíje]]. Západní pobřeží Ameriky omývá [[Tichý oceán]], východní [[Atlantský oceán]], na severu světadíl zasahuje též do [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]]. Amerika pokrývá 8,3 % povrchu Země (28,4 % pevniny, 42,5 milionů km²) a žije v ní okolo 13 % lidské populace (1002 milionů).

== Název ==
Po objevení Ameriky [[Kryštof Kolumbus|Kolumbem]] se nově nalezenému světadílu začalo říkat ''Nový svět''. Dnešní název je odvozen od jména [[Itálie|italského]] obchodníka a mořeplavce [[Amerigo Vespucci|Ameriga Vespucciho]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Opatrný
| jméno = Josef
| titul = Amerika v proměnách staletí
| vydání = 1
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok vydání = 1998
| počet stran = 841
| strany = 27
| isbn = 80-85983-42-7
}}</ref> který mezi lety [[1499]] a [[1502]] podnikl dvě plavby podél východního pobřeží [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. [[Německo|Německý]] [[Kartografie|kartograf]] [[Martin Waldseemüller]] vydal roku [[1507]] mapu světa, v níž nově objevený kontinent (Jižní Ameriku) nazval podle [[Amerigo Vespucci|Vespucciho]] křestního jména – ''America'' (Severní Ameriku [[Waldseemüllerova mapa]] označuje jako ''Parias''). Tento akt vyvolal protesty veřejnosti, že se [[Amerigo Vespucci|Vespucci]] snaží uzurpovat [[Kryštof Kolumbus|Kolumbovi]] jeho prvenství. [[Amerigo Vespucci|Vespucci]] však – jak se později ukázalo z dobové korespondence – označení ''Amerika'' nijak neprosazoval. Totéž označení pro Severní Ameriku se vyskytuje prvně až na mapě ([[Gerhard Mercator]]) roku [[1538]].<ref>https://collections.lib.uwm.edu/digital/collection/agdm/id/854 - [World map on double cordiform projection] / Joanni Drosio suo Gerardus Rupelmudan deducabat.</ref>

== Dějiny ==
{{Podrobně|Dějiny Ameriky}}
[[Soubor:Portrait of a Man, Said to be Christopher Columbus.jpg|náhled|Kryštof Kolumbus na obraze [[Sebastiano del Piombo|Sebastiana del Piomba]] (16. století) ]]
[[Soubor:"America" (Engraving) Nova reperta (Speculum diuersarum imaginum speculatiuarum 1638).tif|náhled|[[Amerigo Vespucci]] probouzí „Ameriku“ na [[Giovanni Stradano|Stradanově]] rytině (cca 1638)]]
Dějiny [[Amerika|Ameriky]] začínají s příchodem prvních obyvatel z [[Asie]], resp. možná i [[Oceánie]], který se odehrál v několika vlnách. Kdy na půdě kontinentu stanuli první lidé, je ovšem předmětem sporů. Prakticky všichni akceptují existenci migrační vlny předků dnešních [[Indiáni|Indiánů]] probíhající okolo 13&nbsp;500 let př.&nbsp;n.&nbsp;l., avšak někteří vědci se domnívají, že nebyla první.

Za pravděpodobně prvního evropského objevitele Ameriky se považuje [[Norsko|norský]] [[Vikingové|viking]] [[Leif Eriksson|Leifr Eiríksson]], který tak měl učinit kolem roku 1000.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Pigula
| jméno = Topi
| titul = Výročí 9. října 1000 – Vikingové objevili Ameriku
| url = https://zoom.iprima.cz/vyroci/vyroci-9-rijna-1000-vikingove-objevili-ameriku
| vydavatel = FTV Prima
| datum vydání = 2017-10-09
| datum přístupu = 2022-08-26
}}</ref> Italové americkou půdu znali patrně již ve 14. století pod názvem [[Markland]] či Marckalada.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Taylor
| příjmení2 = Francis
| titul = Italian sailors knew of America 150 years before Christopher Columbus, new analysis of ancient documents suggests
| periodikum = PHYS.org
| vydavatel = Phys.org
| url = https://phys.org/news/2021-10-italian-sailors-knew-america-years.html
| datum vydání = 2021-10-08
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2022-08-26
}}</ref>

Roku [[1492]] přistál u břehů Ameriky [[Italové|italský]] mořeplavec [[Kryštof Kolumbus]] (Cristóbal Colón). Krátce poté [[Španělé|španělští]] [[conquista]]doři (dobyvatelé) [[Hernán Cortés]] a [[Francisco Pizarro]] vyvrátili [[říše]] Aztéků a Inků, jejichž území pak připadlo [[Španělsko|Španělsku]]. Španělé ustanovili na svých územích 4 [[místokrálovství]], nikdy se jim však nepodařilo dobýt území [[Mapučové|Mapučů]] a dalších [[indiánské kmeny|indiánských kmenů]], jež obývaly část nynějšího středního Chile a oblasti ležící dál na jih. Jižní Amerika byla roku [[1494]] podle [[smlouva z Tordesillas|smlouvy z Tordesillas]] rozdělena na španělskou a portugalskou část. [[Portugalci|Portugalcům]] připadla dnešní [[Brazílie]], tehdy však ve značně menším měřítku. Kolem roku [[1650]] začala [[kolonizace]] východního pobřeží Severní Ameriky. To záhy vedlo k dlouhému konfliktu mezi [[Britové|Brity]] a [[Francouzi]].

[[Sedmiletá válka]] ([[1754]]–[[1763]]) zasáhla i území Severní Ameriky, kde se nazývala [[francouzsko-indiánská válka]]. Na americkém kontinentě se v ní střetly [[Francie]] a [[Spojené království]], obě podporované indiánskými spojenci. Jejím výsledkem bylo obsazení [[Nová Francie|Nové Francie]] britskými jednotkami.

Prvním územím, které získalo nezávislost, byly [[Spojené státy americké]] roku [[1783]]. Počínaje rokem [[1791]] pak vypukala osvobozenecká hnutí i v dalších zemích.

Země, jež získaly nezávislost do roku [[1826]], byly:
[[Chile]], [[Argentina]], [[Paraguay]], [[Uruguay]], [[Bolívie]], [[Brazílie]], [[Peru]], [[Spojené provincie Nové Granady]] ([[Kolumbie]], [[Venezuela]], [[Ekvádor]], [[Panama]], [[Trinidad a Tobago]]), [[Federativní republika Střední Ameriky|Spojené provincie Střední Ameriky]] ([[Guatemala]], [[Salvador]], [[Honduras]], [[Nikaragua]], [[Kostarika]]) a [[Mexiko]].

Expanze USA na [[Divoký západ|západ]] vyvolala sérii [[Indiánské války|konfliktů mezi osadníky a Indiány]]. Indiáni byli nakonec zatlačeni do [[indiánská rezervace|rezervací]]. Roku [[1861]] se rozhořela [[Americká občanská válka]], která byla vyvolána odlišným názorem na [[otrokářství|otroctví]] a především míru vlivu federální vlády. Skončila roku [[1865]] vítězstvím odpůrců otroctví.

Na počátku [[20. století]] se USA z poměrně zaostalé země velmi rychle transformovaly ve světovou velmoc. Z [[první světová válka|první války]] dokázaly vytěžit velký ekonomický profit a po pádu [[Libra šterlinků|britské libry]] jako světové měny převzal [[americký dolar|dolar]] její místo. Do druhé války tak USA vstupovala jako velmoc, která sehrála jednu z klíčových rolí.
Na konci 20. století po pádu [[Sovětský svaz|Sovětského Svazu]] se pak staly vůdčí [[supervelmoc]]í. Momentálně jsou největší vojenskou silou světa.

Jižní a [[Střední Amerika]] prodělaly několik pohraničních konfliktů a staly se bojištěm [[studená válka|studené války]] (viz [[karibská krize|kubánská krize]]). Dále se zvyšuje propast mezi chudými a bohatými. Roku [[2002]] vyhlásila Argentina státní [[úpadek|bankrot]].

== Geografie ==
=== Rozsah ===
Nejsevernější bod Ameriky je [[Kaffeklubben|Kaffeklubben Island]], který je také nejsevernější bod na pevnině [[Země]]. Nejjižnější body jsou ostrovy [[Southern Thule]], i když jsou někdy považovány za část [[Antarktida|Antarktidy]]. Nejvýchodnější bod je [[Nordostrundingen]] a nejzápadnější bod je ostrov [[Attu]].

=== Poloha ===
Amerika leží na [[Západní polokoule|západní polokouli]], je protažena poledníkovým směrem od severu k jihu přes obě polokoule a na jihu se směrem od severu k jihu zužuje. Její maximální délka činí 14 500&nbsp;km, šířka 5 950&nbsp;km. Na severu je Amerika obklopena [[Severní ledový oceán|Severním ledovým oceánem]], na východě [[Atlantský oceán|Atlantským oceánem]] a na západě [[Tichý oceán|Tichým oceánem]]. K jiným [[Kontinent|světadílům]] se přibližuje: k [[Asie|Asii]] nejtěsněji (75&nbsp;km) v [[Beringův průliv|Beringově úžině]], k Evropě má nejblíže přes [[Grónsko]] směrem k [[Island]]u, k [[Antarktida|Antarktidě]] se přibližuje řadou [[souostroví]] mezi [[Ohňová země|Ohňovou zemí]] a [[Antarktický poloostrov|Antarktickým poloostrovem]].

=== Topografie ===
{{Viz též|Nejvyšší hory amerických zemí}}
Nejvyšší hora Jižní Ameriky a celého světadílu je Aconcagua (6961<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Turistická mapa na Mapy.cz
| url = https://mapy.cz/s/fekozakusu
| vydavatel = Seznam.cz
| datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref>&nbsp;[[nadmořská výška|m&nbsp;n.&nbsp;m.]]). V Severní Americe je pak nejvyšší hora [[Denali]], dříve Mount McKinley (6190&nbsp;[[nadmořská výška|m&nbsp;n.&nbsp;m.]]).<ref name="USGS">{{Citace elektronického periodika
| titul = New Elevation for Nation’s Highest Peak – Revised Denali Elevation Announced
| periodikum = GISuser
| vydavatel = Spatial Media
| url = https://gisuser.com/2015/09/new-elevation-for-nations-highest-peak-revised-denali-elevation-announced/
| datum vydání = 2015-09-02
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2022-08-25
}}</ref> Západní část Ameriky zabírají [[Kordillery]], západní částí [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] se táhnou [[Andy]] a v západní částí [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] se rozléhají [[Skalnaté hory]]. 2300&nbsp;km dlouhé [[Appalačské pohoří]] se táhne na východním pobřeží Severní Ameriky od [[Alabama|Alabamy]] k [[Newfoundland]]u. Severně od Apalačského pohoří, na východním pobřeží Kanady, leží [[Arktické Kordillery]]. V Kaskádovém pohoří, které se také nachází v Kordillerách je známý stratovulkán [[Mount Saint Helena]] (2549&nbsp;[[nadmořská výška|m&nbsp;n.&nbsp;m.]])

=== Hydrologie ===
Amerika má mnoho řek s velkým [[povodí]]m. Největší povodí má a zároveň nejdelší řekou v Americe je řeka [[Amazonka]], která má také největší průtok z řek na Zemi. Pramení v Andách. Největší povodí v Severní Americe a druhé největší na světě má řeka [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]. Druhé největší povodí v Jižní Americe, okolo 2,5 mil. km², má řeka [[Paraná (řeka)|Paraná]]. V Jižní Americe ve Venezuele se nachází [[Salto Angel|Angelův vodopád]] – druhý nejvyšší vodopád na světě. Nejznámější jezera jsou kanadsko-americká: [[Hořejší jezero|Hořejší]], [[Huronské jezero|Huronské]], [[Michiganské jezero|Michiganské]], [[Erijské jezero|Erijské]] a [[Ontario (jezero)|Ontario]]. Nejvýše položené jezero na světě je [[Titicaca]], leží v nadmořské výšce 3812 m.

=== Podnebí ===
Vzhledem k protáhlému tvaru kontinentu od severu k jihu jsou v Americe zastoupena všechna podnebná pásma. Nejsevernější území zasahuje do pásu arktického (polárního). Na něj navazuje subarktický pás. Největší část Severní Ameriky leží v pásu mírném, jih potom v subtropickém. Nejjižnější oblasti zasahují nepatrně do pásma tropického. V tropickém pásmu leží celá Střední Amerika a značná část Ameriky Jižní. Zhruba od obratníku Kozoroha po 40° j.š. se nachází opět pásmo subtropické, na něj navazuje mírné (Patagonie) a nejjižnější části Patagonie a Ohňová země jsou již v pásmu subarktickém, kde je podnebí drsné a studené (proniká sem vliv Antarktidy).

== Demografie ==
=== Populace ===
Celková populace Ameriky je 1 001 500 000 lidí a je rozdělena následovně<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=United Nations' Population and Vital Statistics Report |url=http://unstats.un.org/unsd/seriesa/introduction.asp |datum přístupu=28-11-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090710013859/http://unstats.un.org/unsd/seriesa/introduction.asp |datum archivace=10-07-2009 |nedostupné=ano }}</ref>:
* [[Severní Amerika]]: V roce [[2001]] 495 milionů obyvatel a v roce [[2018]] 579 milionů obyvatel (zahrnuje [[Střední Amerika|Střední Ameriku]] a [[Havaj]])
* [[Jižní Amerika]]: V roce [[2001]] 352 milionů obyvatel a v roce [[2018]] 422,5 milionů obyvatel

=== Etnologie ===
Populace Ameriky se skládá z potomků osmi velkých [[etnikum|etnik]] a jejich kombinováním.

* [[Indiáni]], např. [[Inuité]] a [[Aleut]]é.
* Lidé s [[Evropa|evropským]] původem, hlavně [[Španělé]], [[Britové]], [[Irové]], [[Italové]], [[Portugalci]], [[Francouzi]], [[Poláci]], [[Němci]], [[Nizozemci]] a [[Dánové|Dáni]].
* [[Mestic]]i, kteří mají smíšený evropský a americký původ.
*[[Negroidní rasa|Černoši]], hlavně s původem v [[Západní Afrika|Západní Africe]].
* [[Mulat]]i, kteří mají smíšený černošský a evropský původ.
* [[Zambo]]vé (španělsky) a [[Cafuzo]]vé (portugalsky), kteří mají smíšený černošský a indiánský původ.
*[[Mongoloidní rasa|Asiaté]], kteří mají původ ve [[Východní Asie|Východní]], [[Jižní Asie|Jižní]] nebo [[Jihovýchodní Asie|Jihovýchodní Asii]].
* Lidé z [[Blízký východ|Blízkého východu]].
* [[Američtí Asiaté]], kteří mají smíšený asijský a americký původ.

=== Náboženství ===
Převažující náboženství v Americe jsou následující:
* Křesťanství ([[Severní Amerika]]: 85 %; [[Jižní Amerika]]: 93 %)
** [[Římskokatolická církev|Římské katolictví]] (vyznávané 85 % [[Mexiko|Mexickým]] obyvatelstvem, asi 24 % obyvatel [[Spojené státy americké|USA]] a více než 40 % obyvatel [[Kanada|Kanady]]).
** [[Protestantismus|Protestantství]] (vyznávané nejvíce v USA, kde protestanti tvoří polovinu obyvatelstva, a v Kanadě, kde tvoří o trochu více než čtvrtinu populace).
** [[Pravoslaví]] (nejvíce se nachází v USA, kde ho vyznává asi 0,5 %, a Kanadě, kde je to nejrychleji se rozšiřující křesťanská skupina a vyznává ho tam zhruba 3 % populace).
** Ostatní křesťanství a necírkevní křesťanství (v USA se vyskytuje asi 1000 křesťanských vyznání a sekt).
* [[Ateismus]] (hlavně v Severní Americe — ateisté tvoří 16 % obyvatelstva Kanady, 12 % obyvatelstva USA a méně než 5 % obyvatelstva Mexika; v Jižní Americe jsou asi 4 % obyvatel ateisté)
* [[Judaismus]] (vyznávaný 2 % obyvatelstva Severní Ameriky — asi 2,5 % obyvatel USA a 1,2 % Kanaďanů; v Latinské Americe 0,23 % — nejvíce v [[Argentina|Argentině]], kde 200 000 obyvatel jsou [[Židé]])
* [[Islám]] (1,9 % (600 000) Kanaďanů, 0,6 % (1 820 000) obyvatel USA a 0,2 % (<250 000) Mexičanů. Dohromady islám vyznává asi 0,5 % populace Severní a 0,3 % populace Latinské Ameriky. Mezi města Severní Ameriky, kde se nachází mnoho [[muslim]]ů, patří [[Toronto]], [[Filadelfie]], [[Detroit]] a [[New York]].)

Mezi další víry patří [[sikhismus]], [[buddhismus]], [[hinduismus]] a v malých počtech [[bahá'í]] a [[animismus]].

=== Jazyky ===
[[Soubor:Jazyky Ameriky.PNG|náhled|Jazyky v Americe]]
V Americe se mluví mnoha [[Jazyk (lingvistika)|jazyky]]. Některé mají evropský původ, některými mluví domorodci a některé jsou ovlivněny cizími jazyky. Převažujícím jazykem v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] je [[španělština]], i když v největším státu Latinské Ameriky, [[Brazílie|Brazílii]], se mluví [[portugalština|portugalsky]]. Vyskytují se zde i regiony, které mluví [[francouzština|francouzsky]], [[nizozemština|nizozemsky]] a [[angličtina|anglicky]], jako třeba [[Francouzská Guyana]], [[Surinam]] a [[Belize]], a na [[Haiti]] převažuje [[haitská kreolština]]. [[Indiánské jazyky|Indiánskými jazyky]] se mluví mnohem více v Latinské Americe než v [[Angloamerika|Angloamerice]] a mezi nejčastější patří [[nahuatl]], [[kečuánština]], [[ajmarština]] a [[Guaranština|guaraní]]. Několika dalšími indiánskými jazyky se v menší míře mluví v Latinské Americe i Angloamerice. V Latinské Americe se mluví také dalšími [[kreolština|kreolskými jazyky]].

Jak už název napovídá, v Angloamerice převládá [[angličtina]]. V [[Kanada|Kanadě]] se mluví i [[francouzština|francouzsky]], kdy tento jazyk převládá v [[Québec (provincie)|Québecu]]. Je také důležitým jazykem v [[Louisiana|Louisianě]]. [[Španělština|Španělsky]] se hodně mluví na jihozápadě [[Spojené státy americké|USA]], který byl součástí [[Místokrálovství Nové Španělsko]], a to hlavně v [[Kalifornie|Kalifornii]] a v [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]]. V současné době se v důsledku imigrace z Latinské Ameriky mluví španělsky po celých Spojený státech. Imigrace všeobecně do Angloameriky přinesla jazykovou diverzitu, jenom v USA existuje asi 300 jazyků, ale většinou z nich se mluví jen mezi malými skupinami imigrantů.

[[Guyana]], [[Surinam]] a [[Belize]] se většinou nepočítají ani do Angloameriky, ani do Latinské Ameriky, protože jsou jazykově odlišné od Latinské Ameriky, geograficky mimo Angloameriku a kulturně odlišné od obou těchto regionů. V Guayaně a Belize je hlavním jazykem angličtina a v Surinamu [[nizozemština]].

* [[Španělština]]: zhruba 310 milionů lidí
* [[Angličtina]]: zhruba 300 milionů lidí
* [[Portugalština]]: zhruba 185 milionů lidí
* [[Francouzština]]: zhruba 12 milionů lidí
* [[Kečuánština]]: 10-13 milionů lidí
*[[Guaraníové|Guaraní]]: zhruba 6 milionů lidí
* [[Čínština]]: zhruba 5 milionů lidí
* [[Italština]]: zhruba 4 miliony lidí
* [[Němčina]]: zhruba 2,2 milionů lidí
* [[Ajmarština]]: zhruba 2,2 milionů lidí
* [[Mayské jazyky]]: zhruba 1,9 milionů lidí
* [[Nahuatl]]: zhruba 1,5 milionů lidí
* [[Tagalog]]: zhruba 1,5 milionů lidí
* [[Vietnamština]]: zhruba 1 milion lidí

== Základní údaje ==
* Rozloha: 42 549 000&nbsp;km²
* Nejvyšší bod: [[Aconcagua]] (6 961 m)
* Nejdelší řeka: [[Amazonka]] (7025&nbsp;km)
* Největší jezero: [[Hořejší jezero|Hořejší]](82 100&nbsp;km²)
* Počet obyvatel: 1 001 500 000 (2018)
* Největší ostrov: [[Grónsko]] (2 166 086&nbsp;km²)
* Největší stát: [[Kanada]] (9 984 670&nbsp;km²)

== Kolokviální užití názvu ==
Pojem ''Amerika'' se v češtině (obdobně jako v jiných jazycích) v neformálním projevu obecně používá jako označení pro [[Spojené státy americké]]. Američan je běžné označení jak pro obyvatele kontinentu, tak pro občana [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]].{{Fakt/dne|20140216091858}}

== Nezávislé státy ==
===Severní Amerika===
* {{Vlajka a název|Kanada}}
* {{Vlajka a název|Mexiko}}<ref group=pozn.>
Mexiko bývá geopoliticky často řazeno k Střední Americe, ale geograficky leží většina území v Severní Americe.
</ref>
* {{Vlajka a název|Spojené státy americké}}
===Střední Amerika===
* {{Vlajka a název|Belize}}
* {{Vlajka a název|Guatemala}}
* {{Vlajka a název|Honduras}}
* {{Vlajka a název|Kostarika}}
* {{Vlajka a název|Nikaragua}}
* {{Vlajka a název|Panama}}
* {{Vlajka a název|Salvador}}
===Karibik===
* {{Vlajka a název|Antigua a Barbuda}}
* {{Vlajka a název|Bahamy}}
* {{Vlajka a název|Barbados}}
* {{Vlajka a název|Dominika}}
* {{Vlajka a název|Dominikánská republika}}
* {{Vlajka a název|Grenada}}
* {{Vlajka a název|Haiti}}
* {{Vlajka a název|Jamajka}}
* {{Vlajka a název|Kuba}}
* {{Vlajka a název|Svatá Lucie}}
* {{Vlajka a název|Svatý Kryštof a Nevis}}
* {{Vlajka a název|Svatý Vincenc a Grenadiny}}
* {{Vlajka a název|Trinidad a Tobago}}
===Jižní Amerika===
* {{Vlajka a název|Argentina}}
* {{Vlajka a název|Bolívie}}
* {{Vlajka a název|Brazílie}}
* {{Vlajka a název|Ekvádor}}
* {{Vlajka a název|Guyana}}
* {{Vlajka a název|Chile}}
* {{Vlajka a název|Kolumbie}}
* {{Vlajka a název|Paraguay}}
* {{Vlajka a název|Peru}}
* {{Vlajka a název|Surinam}}
* {{Vlajka a název|Uruguay}}
* {{Vlajka a název|Venezuela}}

== Závislá území ==
===[[Dánské království]]===
* {{Vlajka a název|Grónsko}}

===[[Francie]]===
* {{Vlajka a název|Francouzská Guyana}}
* {{Vlajka a název|Guadeloupe}}
* {{Vlajka a název|Martinik}}
* {{Vlajka a název|Saint Pierre a Miquelon}}
* {{Flagicon|Svatý Bartoloměj}} [[Svatý Bartoloměj (ostrov)|Svatý Bartoloměj]]
* {{Flagicon|Svatý Martin (FR)}} [[Svatý Martin (francouzská část)|Svatý Martin]]

===[[Nizozemské království]]===
* {{Vlajka a název|Aruba}}
* {{Vlajka a název|Curaçao}}
* {{Vlajka a název|Karibské Nizozemsko}}
** {{Vlajka a název|Bonaire}}
** {{Vlajka a název|Saba}}
** {{Vlajka a název|Svatý Eustach}}
* {{Flagicon|Svatý Martin (NL)}} [[Svatý Martin (nizozemská část)|Svatý Martin]]

===[[Spojené království]]===
* {{Vlajka a název|Anguilla}}
* {{Vlajka a název|Bermudy}}
* {{Vlajka a název|Britské Panenské ostrovy}}
* {{Vlajka a název|Falklandy}}
* {{Vlajka a název|Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy}}
* {{Vlajka a název|Kajmanské ostrovy}}
* {{Vlajka a název|Montserrat}}
* {{Vlajka a název|Turks a Caicos}}

===[[Spojené státy americké]]===
* {{Vlajka a název|Americké Panenské ostrovy}}
* {{Vlajka a název|Portoriko}}

== Regionální spolupráce ==
{{Viz též|Latinskoamerická integrace}}
Na území amerického kontinentu působí hned několik mezistátních organizací, spolků apod. Jednotlivá uskupení států se zaměřují např. na politickou integraci, obchodní záležitosti, odstraňování chudoby, spolupráci v boji s terorismem apod.

* '''OAS''' - [[Organizace amerických států]]
* '''USMCA''' - [[Dohoda USA–Mexiko–Kanada]]
* '''DR-CAFTA''' - [[DR-CAFTA|Smlouva o volném obchodu mezi Střední Amerikou, Dominikánskou republikou a Spojenými státy americkými]]
* '''SICA''' - [[Středoamerický integrační systém]]
* '''CARICOM''' - [[Karibské společenství]]
* '''OECS''' - [[Organizace východokaribských států]]
* '''MERCOSUR''' - [[Mercosur|Společný trh jihu]]
* '''CAN''' - [[Andské společenství]]
* '''UNASUR''' - [[Unie jihoamerických národů]]
* '''ALBA''' - [[ALBA (Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky)|Bolívarská aliance pro Ameriku]]

== Poznámky ==
<references group=pozn. />

== Reference ==
{{Překlad|en|Americas|254489979}}<references />

== Související články ==
* [[Geografie]]
* [[Kontinent]]
* [[Seznam států světa podle kontinentů]]
* [[Seznam indiánských kmenů]]

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Wikicitáty|téma=Amerika}}

{{Regiony světa}}
{{Světadíly}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie}}

[[Kategorie:Amerika| ]]
[[Kategorie:Kontinenty]]