Altan-chán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Altan-chán
Altan Khan.jpg
Narození 1507
Mongolsko
Úmrtí 1582 (ve věku 74–75 let)
Mongolsko
Manžel(ka) Sanniangzi
Děti Sengge Düüreng
Rodiče Bars Bolud Jinong
Příbuzní Günbileg Jonon
Nariin Taij
Funkce chán
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Altan-chán (mongolsky Алтан хан, doslova „Zlatý chán“; 15071582), rodným jménem Anda (mongolsky Анда), z rodu Bordžiginů byl od roku 1519 chánem tümedských Mongolů a od roku 1542 nejvlivnějším mongolským chánem. Podařilo se mu sjednotit Mongolsko, od chalchských Mongolů na severu po čacharské kmeny na jihu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Altan-chán byl druhým synem džinonga Bars Boluda a vnukem Dajan-chána, který sjednotil Mongoly v pokusu o obnovení slávy říše Jüan. Po smrti otce roku 1519 Altan-chán převzal vládu nad tümedskými Mongoly, zatímco jeho starší bratr Gün Bilig vládl v Ordosu. Po bratrově smrti roku 1542 převzal i jeho panství a stal pánem celého pravého křídla Mongolů s titulem Töšeetü-sečen-chán.

Poté, co roku 1547 zemřel Bodi-Alagh-chán, nejvyšší mongolský vládce, Altan-chán zaútočil na jeho syna a nástupce Darajsunga a donutil ho k útěku na východ. Roku 1551 s ním uzavřel mír, podle něhož Darajsung uznal nadřazenost Altan-chána a přiznal mu titul Gegen-chána. Poté byl Altan-chán nejmocnějším vládcem Mongolska a měl možnost tlačit na Ojraty a mingskou Čínu. Roku 1554 založil město Chöch chot (Modré město), které se stal jeho hlavním sídlem a řemeslnickým i obchodním centrem jeho panství.

V letech 1529, 1530 a 1542 Altan-chán provedl velké nájezdy na čínské území. Roku 1550 obešel Velkou čínskou zeď a dostal se s armádou až na předměstí Pekingu, které vypálil. Pod mongolským tlakem mingský císař Ťia-ťing připustil uzavření míru a dohody o obnovení obchodu s Mongoly. Nakrátko byly otevřeny trhy s koňmi v Ta-tchungu a Süan-fu. Po několika měsících je však mingské úřady uzavřely a Mongolové se vrátili k nájezdům. Trvalý mír s říší Ming uzavřel až roku 1571, již s dalším císařem Lung-čchingem, od kterého obdržel titul Šun-i-wang (Poslušný a spravedlivý kníže).

Po století míru mezi Mongoly a Ojraty Altan-chán uskutečnil proti východomongolským Ojratům i několik tažení, ve snaze o sjednocení kočovných kmenů. Zaútočil na ně roku 1552, Ojrati však opustili vrchoviny Orchonu a ustoupili na západ. Roku 1562 na ně zaútočil znovu a donutil je ustoupit až k Irtyši.

Podporoval šíření a upevnění vlivu buddhismu v Mongolsku, za tím účelem navázal vztahy s lámou Sönam Gjamccho, představeným klášterů Sera a Däpung, pozval ho do Mongolska, přijal buddhismus a Sönam Gjamcchovi udělil titul dalajláma (titul byl zpětně přiznán i dvěma Sönam Gjamcchovým předchůdcům).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Алтан-хан (1507—1582) na ruské Wikipedii.