Alois Senefelder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alois Jan František Senefelder

Alois Senefelder v roce 1818
Narození 6. listopadu 1771
Praha
České královstvíČeské království České království
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Úmrtí 26. února 1834 (ve věku 62 let)
Mnichov
BavorskoBavorsko Bavorsko
Místo odpočinku Alter Südlicher Friedhof München (48°7′46″ s. š., 11°33′59″ v. d.)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aloys Johann Nepomuk Franz Senefelder, česky Alois Jan František Senefelder (6. listopadu 1771 v Praze[1]26. února 1834Mnichově) byl německý herec, dramatik a právník. Roku 1796 vynalezl litografii, neboli kamenotisk, který se 350 let po vynálezu knihtisku stal další tiskovou technikou.

Pamětní deska na budově Staroměstské tržnice v Rytířské ulici, Praha 1 – na místě Senefelderova rodného domu

Život[editovat | editovat zdroj]

Alois Senefelder se narodil jako syn mnichovského dvorního herce Petera Senefeldera, pocházejícího z Königshofenu ve Frankách a jeho ženy, herečky Kathariny, rozené von Volk. Senefelder se narodil během hostování svých rodičů v Nostitzově divadle v Praze v domě v Rytířské ulici, který stál v místě dnešní staroměstské tržnice.

Školní léta strávil v Mnichově, kromě obecné školy a gymnasia navštěvoval hodiny klavíru a zpěvu u bavorského dvorního varhaníka Antona Ferchla. Díky dobré finanční situaci rodiny mohl v letech 1789 až 1793 studovat na jezuitské universitě v Ingolstadt, práva tam absolvoval s vyznamenáním. Všestranně nadaný a vynalézavý Alois kromě studia stihl vystupovat v divadle, psát literární díla a starat se o reklamu.

Vynález litografie[editovat | editovat zdroj]

Národní technické muzeum v Praze: portrét Aloise Senefeldera u příležitosti výstavy 200. výročí narození

Na divadelních štacích měl Alois Senefelder problémy s včasným a levným vytištěním divadelních her i plakátů. Pokoušel se o různé způsoby tisku, mimo jiné vytlačením sazby do směsi těsta, písku a uhelného prachu, kterou pak vyléval pečetním voskem. Stal se tak vynálezcem tiskařské techniky stereotypie. Pokračoval v experimentech v polygrafii a hledal vhodnější materiál, než byl dosud používaný kov.

Princip litografie objevil náhodou, když si ve spěchu udělal poznámky mastným inkoustem na desku solnhofenského vápence, který užíval ke tření barev. Všiml si, že se mastná tekutina zatáhla do povrchu kamene a odpuzuje vodu. Po vyleptání kyselinou dusičnou získal z kamene první tisky. Senefelder se pak technikou tisku z kamene soustavně věnoval a sám vyřešil veškeré technické postupy. Roku 1799 si nechal metodu patentovat v Bavorsku a vzápětí prodal svou metodu vydavateli hudebnin Johannu Antonu André (1775-1842). Ten roku 1800 založil první litografickou dílnu v Offenbachu a vzápětí další pobočky v Paříži a Londýně.

Nová, laciná a rychlá metoda tisku se rychle prosadila a Senefelder byl v roce 1809 jmenován inspektorem speciálně vytvořeného litografického institutu v Mnichově. Podobné instituce vytvořené pod jeho vedením vznikly v Berlíně, Paříži, Londýně a ve Vídni. Roku 1818 Senefelder vydal v Mnichově učebnici litografie.[2]

V Praze litografii brzy zavedl do učebních osnov nově založené kreslířské Akademie její ředitel Josef Bergler. na základě školení se litografii začali věnovat také jeho žáci. K prvním, kdo si pořídil litografický lis a zařídil litografickou dílnu, patřil již roku 1813 malíř Antonín Machek.

Roku 1826 Senefelder zavedl vícebarevnou litografii a v roce 1833 tisk olejem ředitelnými barvami z litografického kamene na plátně. Jeho metalografické pokusy o tisk z oceli, zinku, mosazi a mědi se později se staly základem pro ofsetový tisk.

Senefelder získal za svůj objev litografie řadu ocenění - roku 1808 navštívil jeho dílnu bavorský korunní princ a udělil mu titul primus auctor. Téhož roku byla jeho busta umístěna v Mnichovské Síni slávy. Další ceny obdržel v zahraničí a znovu v Bavorsku - 1819 Zlatá medaile, Society of Arts, London, 1827 Stříbrná medaile, Soc. d'encouragement, Paris, 1827, Goldene Ehrenmedaille d. bayer. Zivilverdienstordens.

Kamenotisk je vhodný především pro tisk obrazových předloh, reprodukcí kreseb či k volné tvorbě a la prima. Soutiskem dvou či více desek vzniká barevná litografie. Princip kamenotisku využívá donedávna nejrozšířenější tisková technika ofset. Litografie je dodnes používaná jako umělecká tisková technika.


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Marco J, 1981, s. 184-186

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Winfrid Glocker, "Senefelder, Alois" in: Neue Deutsche Biographie 24 (2010), S. 251-252 Online
  • Jindřich Marco, O grafice: kniha pro sběratele a milovníky umění, Mladá fronta Praha 1981
  • Wilhelm Weber: Aloys Senefelder, Erfinder der Lithographie. Daten zum Leben und Wirken. Frankfurt am Main 1981
  • Hyacinth Holland: Senefelder, Alois. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 34, Duncker & Humblot, Leipzig 1892, S. 8–23
  • Senefelder, Alois, Schlichtegroll, Friedrich, Vollständiges Lehrbuch der Steindruckerey, München 1818, 1821, (angl. 1819), nové vydání 1909

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]