Alois Piňos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alois Piňos
Základní informace
Narození 2. října 1925
Vyškov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 29. září 2008 (ve věku 82 let)
Brno
Česká republikaČeská republika Česká republika
Žánry klasická hudba, elektroakustická hudba, Happening a audiovizuální dílo
Povolání hudební skladatel, muzikolog a hudební pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Profesor Alois Piňos (2. října 1925 ve Vyškově19. září 2008 v Brně) byl český hudební skladatel, publicista, hudební organizátor a pedagog, původním povoláním lesní inženýr. Patří mezi zakladatele tzv. české "nové hudby", která se prosadila v šedesátých letech 20. století, tehdy byl jedním z jejích nejvýraznějších představitelů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Vysokou lesnickou školu v Brně. Hudební teorii a kompozici studoval nejprve soukromě u Viléma Blažka a Miroslava Barvíka. Absolvoval abiturientský kurz na konzervatoři v Brně u Viléma Petrželky a nakonec i skladbu na JAMU u Jaroslava Kvapila. Od roku 1953 pak působil na této škole jakož učitel hudební teorie a kompozice.

Byl spoluzakladatelem „Tvůrčí skupiny A", orchestru pro novou hudbu „Studio autorů", sdružení „Camerata Brno", uměleckého sdružení „Q", Společnosti elektroakustické hudby a členem „Ateliéru '90 Praha", pražské Umělecké besedy a české sekce Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu. Pomáhal organizovat festivaly „Expozice experimentální hudby" a „Expozice nové hudby". Byl žádaným členem mnoha mezinárodních skladatelských porot, vyučoval na mistrovských kurzech a přednášel na vysokých hudebních školách a na mezinárodních konferencích po celé Evropě. V letech 1984–1994 byl stálým docentem na Mezinárodních prázdninových kurzech pro Novou hudbu v Darmstadtu a pracoval i pro Westdeutscher Rundfunk Köln.

Na Janáčkově akademie múzických umění v Brně vychoval celou generaci nadějných mladých skladatelů Mezi ně patří např. Miloš Štědroň, Petr Kofroň, Jiří Kollert, Daniel Forró či Ivo Medek.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Komponoval díla mnoha klasických hudebních žánrů. Od komorních a vokálních děl až po díla symfonická. Vedle toho se hluboce zajímal o netradiční formy. Vytvářel hudební happeningy, nové hudební divadlo, pódiové (scénické) produkce i audiovizuální kompozice. Jako jeden z prvních českých skladatelů se věnoval elektroakustické hudbě. Je také průkopníkem týmové kompozice. Spolu s Ivo Medkem a Milošem Štědroňem založil skladatelský tým, který vytvořil několik zajímavých kolektivních skladeb.

V době jeho začátků pro něj byl velmi charakteristický drsný a disonantní zvuk se sklonem ke grotesknosti, k určité bizarnosti až specifickénu humoru. V pozdější tvorbě se u něj objevily další jemně delikátní a křehké polohy, pro něž byla charakteristická zvuková svoboda, svébytná melodičnost jakož i lidsky existenciální a obecná spirituální témata.

Vedle kompoziční a pedagogické činnosti se zabýval rovněž hudební teorií. Jeho nejznámějším dílem je monografie Tónové skupiny (Praha 1971, anglicky Brno 2001). V letech 1969–1989 byla jeho tvorba komunistickým režimem z ideologických důvodů umlčována.

Zajímavá hudební prvenství[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]