Přeskočit na obsah

Alois Jaroš (odbojář)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Jaroš
Narození11. března 1923
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí17. května 1952 (ve věku 29 let)
Věznice Pankrác
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Národnostčeská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Jaroš (11. března 1923 Praha17. května 1952 Věznice Pankrác) byl český dělník a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1952.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1923 v Praze do rodiny sedláka.[1][2] Během druhé světové války byl totálně nasazen, nicméně později z Nacistického Německa uprchnul a až do konce války se skrýval na území Protektorátu.[3] Později pracoval jako řidič v pekárnách, účetní na statku ve Smiřicích a dělník v dolech u Kladna a u Vlašimi.[4]

Po únoru 1948

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1948 se stal majitelem zámku Zvěstov, který do té doby vlastnil jeho otec.[5][6] Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl zámek znárodněn. Jaroš se nedlouho poté zapojil do protikomunistického odboje. V červnu 1951 byl poté Státní bezpečností téhož měsíce zatčen poté, co zběhu Františku Slepičkovi pomohl s dopravením na místo, na kterém posléze Slepička zastřelil komunistického funkcionáře Václava Burdu.[7] S činem Slepičky však Jaroš neměl nic společného, jeho plánem bylo zřejmě funkcionáře zastrašit od další kolektivizace. V politickém procesu zvaném „František Slepička a spol.“ konaném v únoru 1952 byl poté nejméně za trestný čin velezrady odsouzen k trestu smrti.[8] Popraven byl v květnu 1952. Pohřben byl do společného hrobu na Ďáblickém hřbitově.[3] Dopis, který Jaroš napsal asi hodinu před popravou, byl rodině vydán až po sametové revoluci v roce 2006.[9][10] V procesu bylo k trestům odnětí svobody odsouzeno dalších 35 osob včetně Jarošovy sestry a matky, přičemž celá akce byla využita k potlačení odporu rolníků v oblasti bránících se kolektivizaci.[11][12] Rolník Josef Hons pak byl po svém zatčení vyšetřovateli umučen.[13]

V září 1951, když byl Jaroš již ve vazbě, se mu a jeho ženě Sylvě narodil syn Alois.[14] Po sametové revoluci byl v roce 1995 rehabilitován. Ve Zvěstově byla k uctění jeho památky v květnu 2001 instalována pamětní deska.[11] V některých textech je zaměňován za poslance ČSNS Aloise Jaroše, který byl komunistickým režimem rovněž perzekvován a zemřel při pobytu ve vazbě.[5]

  1. seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  2. Vydaná osvědčení | Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. 3odboj.army.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  3. a b Experti identifikovali jména 20 hrdinů v masových hrobech v Ďáblicích. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-06-26 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  4. Ve jménu šťastných zítřků!. ustrcr.cz. Dostupné online. 
  5. a b Dvojí život poslance Aloise Jaroše. ustrcr.cz. Dostupné online. 
  6. KELLNER, Zdeněk. Díky obci zvěstovský zámek pomalu povstává z ruin, napřesrok dostane nová okna. Benešovský deník. 2023-09-08. Dostupné online [cit. 2024-06-27]. 
  7. Alois Jaroš (1951). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  8. Čtyři města vzdají hold obětem komunismu v okrese. Novojičínský deník. 2007-06-25. Dostupné online [cit. 2024-06-27]. 
  9. JEL. Aloise popravili kvůli vykonstruované kauze: O narození syna se dozvěděl těsně před smrtí. Blesk.cz [online]. 2022-10-01 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  10. REDAKCE. Alois Jaroš: Táta se o mém narození dozvěděl ve vězení. Pak ho popravili. Pražský deník. 2022-09-29. Dostupné online [cit. 2024-06-27]. 
  11. a b Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  12. „Táta se o mém narození dozvěděl ve vězení. Pak ho popravili.“ | Paměť národa. www.pametnaroda.cz [online]. 2022-09-27 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  13. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  14. Alois Jaroš (1951). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]