Alois Jaroš (odbojář)
| Alois Jaroš | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 11. března 1923 Praha  Československo |
| Úmrtí | 17. května 1952 (ve věku 29 let) Věznice Pankrác Československo |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Národnost | česká |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alois Jaroš (11. března 1923 Praha – 17. května 1952 Věznice Pankrác) byl český dělník a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1952.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v roce 1923 v Praze do rodiny sedláka.[1][2] Během druhé světové války byl totálně nasazen, nicméně později z Nacistického Německa uprchnul a až do konce války se skrýval na území Protektorátu.[3] Později pracoval jako řidič v pekárnách, účetní na statku ve Smiřicích a dělník v dolech u Kladna a u Vlašimi.[4]
Po únoru 1948
[editovat | editovat zdroj]V roce 1948 se stal majitelem zámku Zvěstov, který do té doby vlastnil jeho otec.[5][6] Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl zámek znárodněn. Jaroš se nedlouho poté zapojil do protikomunistického odboje. V červnu 1951 byl poté Státní bezpečností téhož měsíce zatčen poté, co zběhu Františku Slepičkovi pomohl s dopravením na místo, na kterém posléze Slepička zastřelil komunistického funkcionáře Václava Burdu.[7] S činem Slepičky však Jaroš neměl nic společného, jeho plánem bylo zřejmě funkcionáře zastrašit od další kolektivizace. V politickém procesu zvaném „František Slepička a spol.“ konaném v únoru 1952 byl poté nejméně za trestný čin velezrady odsouzen k trestu smrti.[8] Popraven byl v květnu 1952. Pohřben byl do společného hrobu na Ďáblickém hřbitově.[3] Dopis, který Jaroš napsal asi hodinu před popravou, byl rodině vydán až po sametové revoluci v roce 2006.[9][10] V procesu bylo k trestům odnětí svobody odsouzeno dalších 35 osob včetně Jarošovy sestry a matky, přičemž celá akce byla využita k potlačení odporu rolníků v oblasti bránících se kolektivizaci.[11][12] Rolník Josef Hons pak byl po svém zatčení vyšetřovateli umučen.[13]
Odkaz
[editovat | editovat zdroj]V září 1951, když byl Jaroš již ve vazbě, se mu a jeho ženě Sylvě narodil syn Alois.[14] Po sametové revoluci byl v roce 1995 rehabilitován. Ve Zvěstově byla k uctění jeho památky v květnu 2001 instalována pamětní deska.[11] V některých textech je zaměňován za poslance ČSNS Aloise Jaroše, který byl komunistickým režimem rovněž perzekvován a zemřel při pobytu ve vazbě.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Vydaná osvědčení | Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. 3odboj.army.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Experti identifikovali jména 20 hrdinů v masových hrobech v Ďáblicích. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-06-26 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Ve jménu šťastných zítřků!. ustrcr.cz. Dostupné online.
- ↑ a b Dvojí život poslance Aloise Jaroše. ustrcr.cz. Dostupné online.
- ↑ KELLNER, Zdeněk. Díky obci zvěstovský zámek pomalu povstává z ruin, napřesrok dostane nová okna. Benešovský deník. 2023-09-08. Dostupné online [cit. 2024-06-27].
- ↑ Alois Jaroš (1951). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Čtyři města vzdají hold obětem komunismu v okrese. Novojičínský deník. 2007-06-25. Dostupné online [cit. 2024-06-27].
- ↑ JEL. Aloise popravili kvůli vykonstruované kauze: O narození syna se dozvěděl těsně před smrtí. Blesk.cz [online]. 2022-10-01 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ REDAKCE. Alois Jaroš: Táta se o mém narození dozvěděl ve vězení. Pak ho popravili. Pražský deník. 2022-09-29. Dostupné online [cit. 2024-06-27].
- ↑ a b Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ „Táta se o mém narození dozvěděl ve vězení. Pak ho popravili.“ | Paměť národa. www.pametnaroda.cz [online]. 2022-09-27 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Alois Jaroš (1951). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Jaroš na Wikimedia Commons
