Alexandr Kramer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexandr Kramer
Alexandr kramer, prosinec 2001
Alexandr kramer, prosinec 2001
Narození 24. května 1946
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 29. května 2012 (ve věku 66 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí karcinom plic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Kramer (24. května 1946 Praha – 29. května 2012 tamtéž[1]) byl český novinář, za normalizace disident a autor science fiction povídek, které zveřejňoval pod jménem svého spolupracovníka Jaroslava Veise a později Miroslava Kostky.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky UK (v roce 1970 byl před státnicemi vyloučen, promoval až v roce 1990). Od roku 1966 se angažoval ve studentském hnutí, v roce 1968 působil jako redaktor týdeníku Student. V dubnu 1969 vedl jako předseda Akademické rady studentů na fakultě stávku proti nástupu G. Husáka do čela KSČ. Sám byl členem KSČ od března 1968; v listopadu 1969 vystoupil. V následujících letech pracoval jako tlumočník z angličtiny, pomocný dělník, nosič kufrů, agent s lístky do divadla, od roku 1976 do roku 1989 jako technický překladatel a referent pro dokumentaci v Tesle Karlín.[2] Podílel se na protirežimních letákových akcích. V lednu 1977 podepsal Chartu 77. Od léta 1989 přispíval do samizdatových Lidových novin. Spoluzakládal skupinu Levá alternativa v září 1989; v roce 1991 vystoupil. Byl ženatý, měl jednu dceru.

V letech 1990–92 pracoval jako redaktor zahraniční rubriky Lidových novin se zaměřením na USA, v letech 1993–97 byl vedoucím redaktorem exportní redakce ČTK, vedoucím redaktorem zahraniční rubriky časopisu Mladý svět, zástupcem šéfredaktora a reportérem časopisu Týden, překladatelem pro Reader's Digest Výběr, redaktorem zpravodajství Radia Svobodná Evropa.

V srpnu 1997 se stal redaktorem deníku Právo. Zde působil zpočátku jako politický komentátor, postupně se však specializoval na velké politické rozhovory vycházející v sobotu. Zastával výrazně levicové názory. Tyto rozhovory vydalo knižně brněnské nakladatelství nakladatelství Doplněk: Interview (2001 – 126 rozhovorů), Interview 2 (2002 – 52 navazujících rozhovorů z Práva plus 54 starších rozhovorů z jiných periodik, zejména Lidových novin), Interview 3 (2003 – 66 rozhovorů), Interview 4 (2005 – 69 rozhovorů), Interview 5 (2006 – 74 rozhovorů) a Interview 6 (2008 – 64 rozhovorů). V listopadu 2007 publikoval premiér Mirek Topolánek knihu svých šestnácti rozhovorů s Kramerem Topolánek versus Kramer aneb 5 let české politiky (a žurnalistiky). Poslední rozhovor publikoval v květnu 2008, pak se ze zdravotních důvodů odmlčel.

Za své rozhovory Kramer obdržel Novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského udělovanou ČLF za rok 2003.[3]

V prosinci 2007 byl Kramer iniciátorem a  utorem textu veřejné Výzvy k občanské neposlušnosti prosazující bojkot nově zavedených regulačních poplatků za vyšetření lékařem a hospitalizaci, dokud Ústavní soud České republiky nerozhodne o stížnosti, podle níž Listina základních práv a svobod v čl. 31 zakládá právo na bezplatnou zdravotní péči. Výzvu podepsalo 58 osob včetně řady politiků ČSSD, KSČM a levice SZ, umělců a vědců.[4]

Alexandr Kramer byl silný kuřák, zemřel po několikaleté rakovině plic.

Science fiction[editovat | editovat zdroj]

V polovině 70. let začal společně s Jaroslavem Veisem psát povídky science fiction, které vyšly pod Veisovým jménem ve sbírkách Experiment pro třetí planetu (1976) a Pandořina skříňka (1979). Poté, co začali psát samostatně, publikoval pod jménem „pokrývače“ Miroslava Kostky; knižně sbírku Exodus s happyendem (vročení 1989, distribuována 1990). Souborně vyšla většina jeho povídek v roce 1997 pod názvem Nezlomnej lidskej duch. Společně s Ondřejem Neffem napsal dějiny světové science fiction Všechno je jinak (Albatros 1986, vydáno pod Neffovým jménem) a byl rovněž autorem velké části anglosaských hesel v Encyklopedii literatury science fiction (1995).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://novinky.cz/domaci/269034-zemrel-komentator-prava-alexandr-kramer.html
  2. ADAMOVIČ, Ivan. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Heslo Kramer, Alexandr, s. 124. 
  3. Jan Petránek: Laudatio pro Alexandra Kramera
  4. Bojkotujte poplatky u lékaře, vyzývají politici i umělci, IDNES.cz 12. prosince 2007

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]