Albatros galapážský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxAlbatros galapážský
alternativní popis obrázku chybí
Albatros galapážský v letu
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádtrubkonosí (Procellariiformes)
Čeleďalbatrosovití (Diomedeidae)
Rodalbatros (Phoebastria)
Binomické jméno
Phoebastria irrorata
(Salvin, 1883)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albatros galapážský (Phoebastria irrorata) je druh trubkonosého ptáka z rodu Phoebastria, jehož hlavní kolonie se nachází na ostrově Española (součást Galapážského souostroví). Méně než 1 % populace hnízdní i na ekvádorském ostrůvku Isla de la Plata, takže se nejedná o striktního endemita Galapág.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Ilustrace albatrosa galapážského (Joseph Smit, 1896)

Druh popsal anglický přírodovědec Osbert Salvin v roce 1883 jako Diomedea irrorata.[2] Tradičně se řadil do rodu Diomedea, avšak po revizi albatrosovitých z roku 1996 se začal zařazovat do staronově ustanoveného rodu Phoebastria,[3] což respektuje i moderní taxonomie.[4] Druhové jméno irrorata pochází z latinského irroratus, což by se dalo přeložit jako „pokrytý rosou“.[5]

Výskyt a početnost[editovat | editovat zdroj]

Jak už druhový název napovídá, albatros galapážský se vyskytuje na Galapážských ostrovech, resp. podél jižního pobřeží ostrova Española. Několik párů hnízdí i na Isla de la Plata, což je maličký ostrůvek u ekvádorského pobřeží politicky patřící k provincii Manabí. V době hnízdění se albatrosi galapážští zalétávají krmit do peruánských vod a v době mimo hnízdění se rozlétnou na východ a jihovýchod do vod kontinentálních šelfů u Peru, Ekvádoru a severního cípu Chile. Výjimečně mohou zalétnou ke kolumbijskému pobřeží, nicméně rovník překračují jen vzácně.[6] Jedná se o jediného albatrosovitého ptáka, který je primárně rozšířen v tropické oblasti.[7]

Celková populace se v roce 2001 odhadovala na cirka 35 tisíc jedinců. Drtivá většina této populace hnízdí na ostrově Española, na Isla de la Plata připadá jen 10 až 20 hnízdních párů.[6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dospělec v mládětem

Tento středně velký albatros dorůstá délky 90 cm, jeho rozpětí křídel se pohybuje kolem 230 cm, váha osciluje kolem 2 kg. Pro druh je typický velmi dlouhý žlutý zobák, dlouhý krk a postoj působící shrbeným dojmem. Vzhledem k délce těla má vůbec nejdelší zobák ze všech albatrosovitých. Svrchní strana křídel, hřbet, kostřec a ocas jsou hnědé s jemným bílým proužkováním, které se zintenzivňuje směrem k ocasu. Hlava a krk jsou bílé, zadní části hlavy a šíje jsou nažloutlé. Horní část hrudi je bílá, avšak postupně v nižších částech hrudi přechází do hnědé, která pokrývá i břicho. Spodní strana křídel je většinou tmavá, pouze loketní krovky jsou s výjimkou okraje křídel světlejší.[7]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k absenci silných větrů v oblasti tropů se albatros galapážský pohybuje na albatrosa poněkud nezvykle: převažuje třepotavý let, k dynamickému plachtění dochází jen zřídka. Tento druh se pohybuje primárně pomocí rozvážného, hlubokého máchání křídel. Jedná se o plachého ptáka, který jen málokdy následuje lodě. Na moři se u potravních zdrojů někdy sdružuje do volných hejn s terejem modronohým.[7] Živí se hlavonožci, rybami a korýši.[6] Může se u nich vyskytovat kleproparazitické chování.[8]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Albatros galapážský tráví většinu času na moři a na pevninu zalétá pouze za účele hnízdění.[9] Hnízdní stanoviště druhu tvoří převážně spoře zarostlé plochy osety lávovými balvany.[6] Do kolonií se navrací v březnu. Stejně jako u řady dalších albatrosovitých, formování i udržování páru doprovází komplexní ritualizované namlouvací tance. Od polovina dubna do konce června samice klade vždy jen jedno velké vejce. Průměrná doba hnízdění trvá 167 dní a do konce prosince už jsou mladí i dospělí jedinci z kolonie pryč.[9]

Mladý jedinec se může do kolonie vracet již ve 2. roce života.[6] Poprvé zahnizďuje nejdříve ve 4 letech, typicky však ještě o jeden či dva roky později.[10] V roce 2016 byl nejstarší známý jedinec starý 40,8 let.[11]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Albatros galapážský je považován za kriticky ohrožený druh. Tento pták má totiž extrémně malý areál hnízdění, který se prakticky omezuje na jediný ostrov. Populace albatrosa galapážského je navíc na ústupu vlivem nechtěných odlovů během rybaření jak místních domorodců, tak větších komerčních rybářských operací. Druh je náchylný změnám teplot a během jižní oscilace fenoménu El Niño vykazoval větší úmrtnost dospělců i zvýšenou interakci s rybářským náčiním. Hrozbu představují i introdukovaní komáři, kteří v minulosti způsobili zavrhnutí vajec i přesuny vajec dospělci, což často končí ztrátou vejce.[6] Šíření parazitů a nemocí jako jsou ptačí neštovice rovněž mohou mít na populaci negativní vliv.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. SAVIN, Osbert. Proceedings of the Zoological Society of London. London: Academic Press, [etc.], 1883. 882 s. Dostupné online. S. 430. (anglicky) 
  3. NUNN, Gary; JOUVENTIN, Pierre; ROBERTSON, Graham G.; COOPER, John; ROBERSTON, Chris J. R. Evolutionary Relationships among Extant Albatrosses (Procellariiformes: Diomedeidae) Established from Complete Cytochrome-B Gene Sequences. S. 784–801. The Auk [online]. 1996-10 [cit. 2020-12-03]. Roč. 113, čís. 4, s. 784–801. DOI 10.2307/4088857. (anglicky) 
  4. Petrels, albatrosses – IOC World Bird List v13.2. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné online. 
  5. JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names [online]. 2010 [cit. 2020-06-29]. S. 271. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e f Phoebastria irrorata [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2018 [cit. 2023-10-05]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22698320A132641638.en. (anglicky) 
  7. a b c ONLEY, Derek; SCOFIELD, Paul, 2007. Field Guide to the Albatrosses, petrels and shearwaters of the World. London: Christopher Helm. ISBN 978-1-4081-3579-2. S. 40, 129-130. (anglicky) 
  8. DUFFY, David C. PATTERNS OF PIRACY BY PERUVIAN SEABIRDS: A DEPTH HYPOTHESIS. Ibis. 2008-04-03, roč. 122, čís. 4, s. 521–525. Dostupné online [cit. 2023-10-04]. DOI 10.1111/j.1474-919X.1980.tb00910.x. (anglicky) 
  9. a b Phoebastria irrorata [online]. Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels [cit. 2023-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. HARRIS, M. P. THE BIOLOGY OF THE WAVED ALBATROSS DIOMEDEA IRRORATA OF HOOD ISLAND, GALAPAGOS. Ibis. 2008-04-03, roč. 115, čís. 4, s. 483–510. Dostupné online [cit. 2023-10-04]. DOI 10.1111/j.1474-919X.1973.tb01988.x. (anglicky) 
  11. JIMÉNEZ-UZCÁTEGUI, G.; HARRIS, M. P.; SEVILLA, C. R. Longevity records for the Waved Albatross Phoebastria irrorata. Marine Ornithology. 2016-10-15, roč. 44, s. 133–134. Dostupné online [cit. 2023-10-04]. ISSN 1018-3337. 
  12. TOMPKINS, Emily M.; ANDERSON, David J.; PABILONIA, Kristy L. Avian Pox Discovered in the Critically Endangered Waved Albatross (Phoebastria irrorata) from the Galápagos Islands, Ecuador. Journal of Wildlife Diseases. 2017-10-01, roč. 53, čís. 4, s. 891. Dostupné online [cit. 2023-10-04]. ISSN 0090-3558. DOI 10.7589/2016-12-264. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ONLEY, Derek; SCOFIELD, Paul, 2007. Field Guide to the Albatrosses, petrels and shearwaters of the World. London: Christopher Helm. ISBN 978-1-4081-3579-2. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]