Akce B (likvidace řeholních řádů)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Akce B je název plánu na zrušení všech katolických ženských řádů a kongregací, povinné rozpuštění řádových komunit a přechod řeholnic do civilního zaměstnání připravovaný komunistickým režimem v Československu v roce 1953.[1]

Po uskutečnění Akce K a Akce Ř v roce 1950 byly zrušeny mužské katolické řeholní řády a většina jejich členů byla internována. Příslušnice ženských řádů byly stěhovány do centralizačních středisek, avšak kvůli nedostatku pracovních sil i poté většina z nich stále pracovala v nemocnicích, internátech a charitních domovech. Režim, který chtěl dále omezit jejich kontakt s veřejností, proto začal na jaře roku 1953 s přípravou „akce B“. Předsednictvo vlády a sekretariát Ústředního výboru Komunistické strany Československa rozhodly 10. března o zrušení všech církevních řádů k 1. červenci toho roku. Provedením „akce B“ byly pověřeny Státní úřad pro věci církevní a ministerstvo vnitra. Ministerstvo financí mělo zorganizovat převzetí řádového majetku státem.[2]

Směrnice koordinující postup akce byly rozeslány krajským sekretariátům. Řeholnice měly být na svých pracovištích přesvědčovány k dobrovolnému vystoupení z řádů s pomocí členů okresních národních výborů a dalších zaměstnanců zdravotních zařízení, sester a lékařů. Očekávalo se, že většina řeholnic nátlaku podlehne, dobrovolně odloží řeholní roucha a přejde k civilnímu zaměstnání. Staré řeholnice měly být umístěny v charitních domech nebo propuštěny k příbuzným. Ty, které by odmítly nebo odrazovaly druhé od vystoupení z řádu, měly být vzaty do vazby a mělo na ně být podáno trestní oznámení v souladu se zákonem č. 68/51 o dobrovolných organizacích a shromážděních. Nepoddajné sestry měly být soustředěny v Oseckém klášteře a řádové majetky měly propadnout státu.[3]

Po smrti Stalina a Klementa Gottwalda však došlo ke změně zahraničněpolitické situace. Ve Východním bloku došlo ke krizi provázené silnými nepokoji ve východním Německu a v létě po uskutečnění měnové reformy došlo na demonstrace i v českých městech. Komunistický režim se proto rozhodl vyčkávat a „akce B“ byla odložena. Po červencové návštěvě prezidenta Zápotockého v Moskvě a po korekci dosavadní politiky, byla pak připravovaná akce zcela zastavena. Komunisté pak dali přednost postupnému vytlačení řeholnic z veřejného života.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BALÍK, Stanislav; HANUŠ, Jiří. Katolická církev v Československu 1945-1989. Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007. 399 s. ISBN 978-80-7325-130-7. S. 181. 
  2. VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948-1964. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2004. 597 s. ISBN 80-7266-179-5. S. 108. [Dále jen: Vlček (2004)]. 
  3. Vlček (2004). Str. 108 – 109.
  4. Vlček (2004). Str. 110 – 111.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BALÍK, Stanislav; HANUŠ, Jiří. Katolická církev v Československu 1945-1989. Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007. 399 s. ISBN 978-80-7325-130-7. 
  • VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948-1964. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2004. 597 s. ISBN 80-7266-179-5. 
  • VLČEK, Vojtěch. In: VLČEK, Vojtěch. Ženské řehole za komunismu (1948-1989) : sborník příspěvků z konference pořádané Konferencí vyšších představených ženských řeholí v ČR a Českou křesťanskou akademií dne 1. října 2003 v kostele sv. Voršily v Praze. Olomouc: MCM, 2005. ISBN 80-7266-195-7. Kapitola Procesy s řeholnicemi v 50. letech, s. 59 – 91. (česky)

Související články[editovat | editovat zdroj]