Aka Høegh
| Nukardleĸ Najâraĸ Eva Høegh | |
|---|---|
| Narození | 16. prosince 1947 (76 let) Qullissat  Jižní Grónsko |
| Národnost | grónská |
| Vzdělání | Královská dánská akademie umění |
| Povolání | sochařka, malířka, umělkyně, grafička a ilustrátorka |
| Manžel(ka) | Ivars Silis (od 1976) |
| Děti | Inuk Silis Høegh Bolatta Silis-Høegh |
| Významná díla | Kámen a člověk |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Nukardleĸ Najâraĸ Eva Høegh, známá jako Aka Høegh (*16. prosince 1947, Qullissat) je grónská sochařka a malířka. Zaměřuje se na nacionalistický expresionismus a vytváří umění, které odráží místní tradiční mýty a je opředeno dědictvím a místními pověstmi. Do svých děl často začleňuje legendy, přírodu a provinční mýty a vymýšlí silná spojení mezi svým uměním a místní tradicí.[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Rodina a studia
[editovat | editovat zdroj]Aka Høegh je dcerou bednáře Iba Petera Adolfa Thaarupa Høegha (1912–1981) a soudkyně Else Margrethe Guldborg Rosing Heilmannové (1919–2010). Jejím dědečkem z otcovy strany je Pavia Høegh (1886–1956). Jejím dědečkem z matčiny strany je farář a spisovatel Karl Heilmann (1893–1958).[2][3]
Zájem Aky Høegh o umění v ní vzbudili rodiče již v raném věku. Tento zájem ještě posílil Jens Rosing, který jí ještě v dětství poskytl profesionální kreslicí nástroje. Později ji učil Hans Lynge, který byl nejen spisovatelem, ale také sochařem a malířem. Poté, co navštěvovala školu v Qullissatu a střední školu v Aasiaatu, napsala v roce 1967 na ministerstvo pro Grónsko v naději, že dostane stipendium na profesionální umělecké vzdělání, které si Aka, pocházející z chudší rodiny, nemohla dovolit. Úřady jí však doporučily, aby se raději vyučila zdravotní sestrou, což nakonec v Kodani začala, ale po krátké době toho nechala. Poté nějaký čas navštěvovala Královskou dánskou akademii umění v Kodani, kde ji učili Robert Jacobsen, Ole Christensen a Svend Wiig Hansen.
Umělecká kariéra
[editovat | editovat zdroj]Na počátku 70. let působila na pozdější umělecké škole v Nuuku, kde v letech 1973 až 1976 sama vyučovala. Nejznámější je její vedení uměleckého projektu „Kámen a člověk“ (Stone and Man) v letech 1993–1994. Zpočátku se projektu účastnilo 18 umělců ze Švédska, Finska, Norska a Faerských ostrovů.
V tomto období bylo její umění důležitým prostředkem k zachování identity Gróňanů. Prostřednictvím malířky Bodil Kaalund se její umění, které se skládalo převážně z přírodních prvků, stalo známým i v Dánsku.[4] Byla členkou uměleckých sdružení Ex Dania a Ante por la Vida. Kromě Grónska a Dánska byla její díla vystavena také na Faerských ostrovech, v Německu, Nizozemsku, Izraeli, na Aljašce, v Mexiku, Bolívii, na Islandu, v Norsku, Švédsku, Finsku, Lotyšsku a Litvě.[5][6]
V roce 2013 byla oceněna stříbrnou medailí Nersornaat.[7][8] Jako členka mezinárodní umělecké skupiny "Art for Life" spolupracuje Høegh s dalšími jedenácti umělci na vytvoření největšího obrazu na světě ve Španělsku. Plánovaná velikost obrazu je 24 644 metrů čtverečních. Høegh také hostuje na Akademii umění v Kodani a její díla jsou vystavena v kampusu Grónské univerzity.[9]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]19. června 1976 se provdala za lotyšského výtvarníka, spisovatele a fotografa Ivarse Silise.[10] Manželé mají dvě děti, obě jsou rovněž umělkyněmi: Inuk Silis-Høegh (*1972) a Bolatta Tatjana Paarnaq Silis-Høegh (*1981)[11].
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Aka Høegh na německé Wikipedii a Aka Høegh na anglické Wikipedii.
- ↑ Bryggen Art, Kolonialen - Aka Høegh, Greenlandic Artist. web.archive.org [online]. 2011-07-23 [cit. 2022-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-23.
- ↑ Grønlands grønne bog 2001-02. København: Tusagassiivi, Grønlands Hjemmestyres Informationskontor 142 s. Dostupné online. ISBN 87-89685-16-4, ISBN 978-87-89685-16-8. OCLC 961298489
- ↑ Aka Høegh | lex.dk. Dansk Biografisk Leksikon [online]. [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ LINDSAY, Shelton. Bolatta Silis-Høegh: Evoking Greenland’s Past and Future. Culture Trip [online]. 2012-09-26 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Ilulissat kunstmuseum :: Aka Hoegh. web.archive.org [online]. 2018-01-05 [cit. 2022-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-05.
- ↑ dengyldne.dk - Medlemmer - Aka Høegh - CV. www.dengyldne.dk [online]. [cit. 2022-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03.
- ↑ Aka Høegh har fået tildelt Nersornaat i sølv. Sermitsiaq.AG [online]. [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Aka Høegh sølviusumik Nersornaaserneqarpoq - www.qalorsaq.gl. archive.ph [online]. 2013-11-13 [cit. 2022-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-13.
- ↑ Aka Høegh. uk.uni.gl [online]. [cit. 2022-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-24.
- ↑ Ivars Silis. web.archive.org [online]. 2012-01-28 [cit. 2022-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-28.
- ↑ https://www.kvinfo.dk/side/597/bio/391/
